Bernhard Heinrich Karl Martin von Bülow (3. května 1849, Klein Flottbek – 28. října 1929, Řím) byl německý diplomat a státník, který byl od roku 1897 po tři roky ministrem zahraničí a poté v letech 1900 až 1909 německým kancléřem.

Život Bernhard von Bülow se narodil v Klein-Flottbeku v Holštýnsku (dnes v obvodě Altona v Hamburku). Jeho otec Bernhard Ernst von Bülow byl dánský a německý politik a státník. Bratr Bernharda, generálmajor Karl Ulrich von Bülow, velel během první světové války jízdě a účastnil se bitvy u Lutychu v srpnu 1914.

Vystudoval práva v Lausanne, Berlíně a Lipsku. V roce 1870 se zúčastnil v husarském pluku války s Francií. V roce 1874 vstoupil do diplomacie, zastával různé diplomatické posty v Petrohradu, Vídni, Athénách, Paříži a Bukurešti. V roce 1893 se stal německým velvyslancem v Itálii. V roce 1897 se stal ministrem zahraničí. Podporoval agresivní zahraniční politiku Viléma II., díky čemuž jehož vliv rychle rostl, takže již za tři roky získal kancléřskou funkci. Jeho úkolem a snem bylo pro Německo získat kolonie. V roce 1899 vyjednal získání Karolínských ostrovů, za což byl jmenován hrabětem (roku 1905 princem).

Jako kancléř zajistil evropské přijetí rakousko-uherské anexe Bosny roku 1908. Podporoval též výstavbu Bagdádské železnice, aby se Německo stalo mocností na Blízkém východě. Konfrontace s Francií a Británií ohledně Maroka (1905–1906) zvýšila mezinárodní napětí. Jeho a císařova agresivní velmocenská politika vyděsila Brity, kteří, navzdory Bülowově snaze poštvat je profi Francii, nakonec zvolili spojenectví s Francouzi, k němuž se posléze připojili i Rusové, opět navzdory silnému Bülowově protitlaku. Tím vzniklo uspořádání sil, jež vedlo k první světové válce, byť ve svých pamětech Denkwürdigkeiten (1930) Bülow jakoukoli odpovědnost za válku prudce odmítal.

V domácí politice byl obviňován, že upřednostňuje aristokracii.

Demisi podal v roce 1908 poté, co v londýnském deníku The Daily Telegraph vyšel rozhovor s Vilémem II. s několika nerozvážnými poznámkami. Bülow měl rozhovor autorizovat, po jeho vyjití přiznal, že si finální vezi, kterou mu noviny poslaly, nepřečetl. Rozčilený Vilém tvrdil, že Bülow článek v této podobě schválil, aby císaře ponížil. Jejich vztah byl vždy složitý, Bülow byl označován za Vilémova lokaje a vysloužil si kvůli tomu i ne zcela lichotivou přezdívku Úhoř. Někteří historici však věří, že ve věcech, kde byl jeho názor jiný než Vilémův, mu dokázal oponovat - v zahraniční politice však byli patrně v plné shodě.

Bülow hovořil několika jazyky, byl schopným řečníkem a ve vysoké společnosti se cítil jako doma. Měl kapacity na to bavit i zapůsobit na své oponenty.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Bernhard von Bülow Kategorie:Německá hrabata Kategorie:Němečtí kancléři Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Rytíři Řádu slona Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Rytíři španělského Řádu zlatého rouna Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu Isabely Katolické Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny 1. třídy Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu svatého Karla Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Velkodůstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu svatého Olafa Kategorie:Nositelé Řádu württemberské koruny Kategorie:Nositelé Řádu zähringenského lva Kategorie:Nositelé Domácího řádu vendické koruny Kategorie:Nositelé Řádu Serafínů Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu věže a meče Kategorie:Rytíři Řádu svatého Ondřeje Kategorie:Nositelé Řádu zvěstování Kategorie:Narození v roce 1849 Kategorie:Narození 3. května Kategorie:Narození v Hamburku Kategorie:Úmrtí v roce 1929 Kategorie:Úmrtí 28. října Kategorie:Úmrtí v Římě Kategorie:Pohřbení v Hamburku Kategorie:Muži