Filip Dobrovolný (5. dubna 1880 BorováSOA Zámrsk, Matrika narozených 1854–1888 v Borové u Přibyslavi, sign.2930, ukn.2041, str.137. Dostupné online – 16. září 1930 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z8, s. 42) byl český novinář a politik Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické, později československý senátor Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa.
Biografie Pocházel z chudé tkalcovské rodiny, pracoval rovněž jako tkalcovský dělník a angažoval se v dělnickém hnutí. Vychodil obecnou školu v Borové, dvě třídy měšťanské školy v Přibyslavi. Další vzdělání nabyl jako samouk. V jedenácti letech musel totiž, ač nejlepší žák, školu z finančních důvodů opustit a začít vydělávat. Pracoval v malé textilní továrně Sahánek v Borové. Od osmnácti let byl v kontaktu s představiteli sociálně demokratického hnutí v Přibyslavi. Vstoupil do dělnických textilních odborů. Na přelomu 19. a 20. století se začal profilovat jako publicista. Měl i literární sklony a publikoval povídky ze života tkalců. Přispíval do dělnického tisku, od roku 1909 byl profesionálním novinářem. Toho roku ho totiž vedení sociální demokracie na Moravě vyzvalo, aby nastoupil do redakce listu Hlas lidu v Prostějově. Na Moravě pak redigoval po dva roky Hlas lidu a následně byl opět vyzván, aby přešel do redakce dělnických novin Slovácko v Hodoníně. Roku 1912 byl výkonným výborem strany povolán do Prahy. Vedl sociálně demokratický týdeník Zář. Po jistou dobu také působil v redakci listu Brázda, který sociální demokracie založila s cílem oslovit venkovské vrstvy. Za první světové války vydával týdeník Týdenní kronika válečná. Pak v době rozkolu v sociální demokracii patřil k představitelům levicového křídla, ze kterého se roku 1921 utvořila KSČ. V letech 1921–1929 byl šéfredaktorem komunistického deníku Rudé právo.
Na Ustavujícím sjezdu KSČ byl zvolen náhradníkem výkonného výboru KSČ (do Slučovacího sjezdu v listopadu 1921), na I. sjezdu KSČ v únoru 1923 se stal členem výkonného výboru. Na II. sjezdu KSČ v listopadu 1924 byl zvolen do ústředního výboru, v dubnu 1925 i do politbyra ústředního výboru. Na III. sjezdu KSČ v září 1925 byl potvrzen v ústředním výboru a jako šéfredaktor Rudého práva se účastnil jednání politbyra s hlasem poradním. Na IV. sjezdu KSČ v dubnu 1927 byl opět zvolen do ÚV i politbyra. Na V. sjezdu v únoru 1929 už, jako představitel stávajícího „Jílkova“ vedení, ztratil členství v ÚV; už v dubnu 1929 byl však (vedle Jana Haruse, Josefa Jonáše a Václava Noska) kooptován do ÚV.
V parlamentních volbách v roce 1929 získal za KSČ senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do své smrti roku 1930. Pak ho jako náhradník vystřídal František Hlávka. Profesí byl redaktorem v Praze na Žižkově.
Zemřel v září 1930 v Praze po krátké a těžké nemoci. Pohřeb se konal za účasti desítek tisíc lidí z centrály strany v Karlíně.
Jeho synem byl umělec Viktor Dobrovolný (1909–1987).
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Filip Dobrovolný v Národním shromáždění v roce 1930
Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Senátoři československého Národního shromáždění Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Členové SOCDEM Kategorie:Náhradníci výkonného výboru KSČ Kategorie:Členové výkonného výboru KSČ Kategorie:Členové politbyra ústředního výboru KSČ Kategorie:Kandidáti politbyra ústředního výboru KSČ Kategorie:Narození v roce 1880 Kategorie:Úmrtí v roce 1930 Kategorie:Narození 5. dubna Kategorie:Úmrtí 16. září Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Narození v Havlíčkově Borové