Buffalo Sabres je profesionální americký klub ledního hokeje, který sídlí v Buffalu ve státě New York. Do NHL vstoupil v ročníku 1970/71 a hraje v Atlantické divizi v rámci Východní konference. Své domácí zápasy odehrává v hale KeyBank Center s kapacitou 19 070 diváků. Klubové barvy jsou námořnická modř, zlatá, stříbrná, bílá.
Největším úspěchem klubu je dvojnásobná účast v zápasech o Stanley Cup ze sezón 1974/75 a 1998/99.
Historie
Založení Sabres, stejně jako Vancouver Canucks vstoupili do NHL v sezoně 1970-71. Jejich prvními vlastníky byli Seymour Knox III. a Northrup Knox z významné rodiny ze Západního New Yorku. Už dlouho předtím byl v Buffalu hokej tradicí a měl zde hodně fanoušků. Buffalo Bisons byli jedním z týmů AHL, v jejich poslední sezoně vyhráli Calderův pohár.
Knoxové nechtěli jméno Bisons (znamenající bizon, tedy stejné zvíře jako buffalo), které bylo velice často užíváno pro sportovní týmy z Buffala a tak vyhlásili soutěž. Vybrali jméno Sabres (šavle), protože podle Seymoura Knoxe je šavle zbraň, kterou nese vůdce. Také říkal, že šavle je silná jak v obraně, tak v útoku. Po založení týmu Sabres také vytvořili vlastní farmářský tým, Cincinnati Swords (meče), kteří hráli v AHL. Předtím už Knoxové několikrát zkoušeli založit v Buffalu tým NHL. Nejprve při expanzi v roce 1967, kdy se snažili koupit Oakland Seals a přestěhovat je do města.
Francouzská spojka (French Connection) První arénou Sabres bylo Buffalo Memorial Auditorium, ale Sabres byli úspěšní ještě předtím, než jejich hráči poprvé vyjeli na led. Vyhráli draftovou loterii a na draftu si tak vytáhli jedničku, pozdějšího člena Hokejové síně slávy, Gilberta Perreaulta. Perreault byl dostupný, protože poprvé v historii neměli Montreal Canadiens přednostní právo na quebecké hráče na draftu. Perreault se svými osmatřiceti góly vytvořil nový rekord pro počet gólů vstřelených nováčkem a získal Calder Memorial Trophy pro nejlepšího nováčka sezony. Přestože hrál tak dobře, Sabres se nakonec nedostali do play-off.
Ve druhé sezoně týmu, 1971-72, se nováček Rick Martin, draftovaný jako pátý celkově v draftu 1971 a Rene Robert, který přišel před koncem předchozí sezony ve výměně s Pittsburgh Penguins připojili k Perreaultovi a vytvořili jednu z nejlepších útočných formací sedmdesátých let. Hned v první sezoně, Martin překonal rekord Perreaulta svými čtyřiačtyřiceti góly. Začalo se jim říkat „Francouzská spojka“ po stejnojmenném filmu z roku 1971 a také proto, že všichni tito hráči jsou frankofonní Kanaďané z Quebecu. V sezoně 1972-73 se poprvé dostali do play-off, ve čtvrtfinále ale vypadli s pozdějšími vítězi Stanley Cupu, Montreal Canadiens. Šestý zápas v Auditoriu končil voláním fanoušků „Thank you Sabres! Thank you Sabres!“ („Děkujeme Sabres! Děkujeme Sabres!“) a tento moment je považován za jeden z největších momentů historie týmu.
Zbytek 70. let a 80. léta Po nepovedené sezoně 1973-74, kdy se Sabres nedostali do play-off následovala veleúspěšná sezona 1974-75, kdy se Sabres dělili o první místo v NHL. Poprvé v historii se nakonec dostali do finále Stanley Cupu a to proti hrubým Philadelphia Flyers, kterým se kvůli tvrdému stylu hry a zavedení bitek do strategie říkalo „Broad Street Bullies“. Série zahrnovala i zápas, který se kvůli neobvykle teplému prostředí v buffalském Auditoriu odehrál v mlze. Hráči, rozhodčí i puk byli pro diváky prakticky neviditelní. Při jednom vhazování, centr Sabres Jim Lorentz uviděl přes mlhu netopýra, zvedl hokejku a zabil ho. Hodně pověrčivých fanoušků Sabres v tom vidělo zlé znamení předpovídající konečný výsledek série. Tento netopýr je dosud jediným zvířetem, které kdykoli zabil jakýkoli hráč v NHL. Sabres nakonec díky gólu Ricka Martina zápas vyhráli, Flyers ale vyhráli sérii a pohár poměrem 4:2.
Ke francouzské spojce se přidal padesátigólový střelec Danny Gare a Sabres se tak dařilo i v sezoně 1975-76, kdy ale vypadli už ve čtvrtfinále s New York Islanders. Tým, přestože vyhrál základní část sezony v roce 1980 a byl jediným týmem, který dokázal porazit sovětskou reprezentaci, když se vydala na tour skrz Ameriku, se nedokázal vrátit do finále Stanleyova poháru.
Opouštění Auditoria Sezona 1995-96 byla první pod koučem Tedem Nolanem a poslední v Buffalo Memorial Auditorium. Nolan do Buffala přinesl nový, vzrušující styl hokeje a Sabres byli pod jeho vedením označováni jako nejpracovitější tým ligy. I přesto, že Sabres nebyli příliš úspěšní a návštěvnost Auditoria významně poklesla, a to na pouze něco málo přes 13 tisíc diváků na zápas, fanoušci si vybudovali k Sabres výjimečný vztah. Brad May, Rob Ray a Matthew Barnaby se stali jakýmisi „bratry Hansonovými“ (populární postavy z kultovního hokejového filmu Slap Shot, kteří byli známí svou ohromnou tvrdostí). V sezoně prožil svůj debut za Sabres oblíbený veterán Randy Burridge, který na tréninkovém kempu byl pouze na zkoušce, ale nakonec si vybojoval místo v sestavě. Navíc vstřelil 25 gólů, což bylo dost na druhé místo v týmovém bodování za Patem LaFontainem. K úspěchům přidal i Tim Horton Award pro neopěvovaného hrdinu a byl fanoušky zvolen nejužitečnějším hráčem týmu.
Červenočerná éra - 1996–2006
Nová aréna, nový postoj Sezóna 1996/97 byla naprosto odlišná od té předchozí. Byla první v Marine Midland Areně, a také první v nové barevné kombinaci – černo-červeno-bílá. Sabres poprvé po šestnácti letech vyhráli Severovýchodní divizi, Ted Nolan získal Jack Adams Award pro nejlepšího trenéra ligy, Dominik Hašek získal, krom Vezinova trofej pro nejlepšího brankáře ligy, také svou první Hartova trofej pro nejužitečnějšího hráče v základní části sezony, a stal se tak prvním brankářem, kterému se to povedlo do roku 1962, kdy se to povedlo Jacques Plante, Michael Peca vyhrál Frank J. Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka v lize a generální manažer John Muckler se stal nejlepším manažerem roku.
Na úspěchy ze základní části, však Sabres nenavázali v Play-off. A to také díky sporu Nolana s Haškem, který přetrvával, už ze základní části. Vše vyvrcholilo tím, že Hašek odjel po obdržené brance 3. zápasu v série prvního kola s Ottawou Senators a tvrdil, že mu ruplo v koleni a není schopen chytat a týmový lékař stanovil zranění jako „ze dne na den.“ Místní sloupkař Jim Kelley, který psal do Buffalo News popsal události s tím, že Hašek není schopen unést tlak play-off a to Haška popudilo. Po ukončení pátého zápasu s Hašek s Kelleym potkali na chodbě před šatnou Sabres a napadl Kellyho, jediné co se však stalo, byla roztrhnutá košile novináře. Haška v bráně Sabres výtečně zastoupil Shields, a Sabres postoupili do semifinále Východní konference. Hašek dostal trest – stop na tři zápasy, který se díky prohlášení Sabres, že je Dominik zdravý vztahoval, ještě na tuto sezónu. Hašek se měl vrátit do brány ve čtvrtém utkání série, kdy Buffalo prohrávalo s Philadelphii Flyers 3:0 na zápasy, ale při rozbruslení si stežoval na bolest kolena. Shields opět zachytal úžasně, ale ani jeho výkon nepomohl od vyřazení v pátém utkání, které skončilo 3:6.
Klubový prezident Larry Quinn propustil generálního manažera týmu Johna Mucklera, který měl rozpory s Tedem Nolanem. Hašek, který Mucklera podporoval, řekl, že by byl rád, kdyby Ted Nolan u Sabres nepokračoval, a že by to „bylo lepší pro celou organizaci Buffalo Sabres“ a dostal tak nového generálního manažera Darcyho Regiera do nelehké situace. Ten nabídl Nolanovi jednoroční kontrakt na $ 500 000. Nolan, ale kontrakt odmítl s tím, že minulý byl na dva roky. Volné místo hlavního trenéra bylo nabídnuto bývalému kapitánovi Lindy Ruffovi, který 21. července 1997 souhlasil s tříletou dohodou. To znamenalo, že Sabres po sezóně, která byla nejúspěšnější po 20 letech, propustili jak nejlepšího manažera sezóny, tak i nejlepšího trenéra sezóny.
Noví vlastníci I přes skandál, sezona byla dobrá jako pocta vlastníka Seymoura Knoxe, který zemřel 22. května 1996. Jeho bratr Northrup pak prodal tým Johnu Rigasovi, vlastníkovi firmy Adelphia Communications.
První věci, kterou prezident Larry Quinn udělal pod novým vedením bylo vyhození manažera Johna Mucklera, který byl ve sporu s koučem Tedem Nolanem. Hašek, který Mucklera podporoval, řekl reportérům, že Nolana nerespektuje, což postavilo do velmi těžké situace nového manažera Darcyho Regiera. Ten nabídl Nolanovi pouze jednoletou smlouvu na 500 tisíc dolarů, což Nolan odmítl, protože předchozí kontrakt byl dvouletý. Regier mu pak novou smlouvu nenabídl a Nolan dostal nabídky od Tampa Bay Lightning a New York Islanders. Žádnou z nich nepřijal a do NHL se vrátil až v roce 2006 za Islanders. Po Nolanovi byl koučem současný trenér a bývalý kapitán týmu Lindy Ruff.
Po dvou zřejmě nejúspěšnějších sezonách v historii týmu tak byli vyhozeni nejlepší manažer NHL John Muckler a nejlepší trenér NHL Ted Nolan. Krátce poté byl vyhozen i prezident týmu Larry Quinn, kterého nahradil syn vlastníka Johna Rigase, Timothy Rigas.
Hašek, Miroslav Šatan, který vedl týmové bodování, pravé křídlo Donald Audette, centr Michael Peca a tvrdí hráči jako například Matthew Barnaby vedli tým do finále konference v roce 1998, Sabres po šesti zápasech podlehli Washington Capitals.
1999–2001 V roce 1999, Šatan nastřílel 40 gólů. Sabres přidali centry Stu Barnese z Pittsburgh Penguins a Joa Juneaua z Washington Capitals. Český útočník Michal Grošek zažil nejlepší sezonu ve své kariéře a tým se vrátil do finále Stanley Cupu, tentokrát proti Dallas Stars.
V šestém zápase, ve třetím prodloužení, Brett Hull vstřelil gól pro Stars, kteří tak vyhráli Stanley Cup. Jeho brusle byla ale v brankovišti dříve, než stihl přiletět puk, což se v roce 1999 nesmělo. Dokonce i redaktor deníku The Dallas Morning News, hokejový novinář Keith Gave zpochybňoval legalitu toho gólu. I když se Sabres snažili vymluvit rozhodčím gól, červený koberec už byl na ledě a pohár byl také připraven. Americká sportovní televize ESPN vyhlásila tuto chybu za pátou nejhorší chybu rozhodčích ve sportovní historii. Buffalští fanoušci, kteří si už podobných neštěstí vytrpěli dost při americkém fotbale, dodnes zápasu říkají No Goal. V další sezoně bylo pravidlo změněno, útočící hráč již může být v brankovišti dokud nepřekáží gólmanovi.
Další sezona byla zklamáním. Týmu se nedařilo i kvůli zranění Dominika Haška a dalších hráčů. Z Chicago Blackhawks přišel Doug Gilmour, který významně týmu pomohl do play-off. Ten ale onemocněl a ani Haškův návrat nezabránil brzkému vyřazení v prvním kole proti Philadelphia Flyers. Opět se ale opakovaly chyby rozhodčích. Ve druhém zápase, útočník Flyers John LeClair vstřelil gól skrz boční síť. I když záznam jasně ukazoval, kudy vlastně puk prošel, rozhodčí gól uznali a Flyers vyhráli zápas 2:1, sérii nakonec 4:1.
V sezoně 2000-01, Michael Peca nemohl hrát kvůli sporné smlouvě a ke konci sezony byl vyměněn do New York Islanders za Tima Connollyho a Taylora Pyatta. Sabres se i přesto podařilo vyřadit Flyers v prvním kole, když šestý, a nakonec rozhodující, zápas vyhráli 8:0. Ve druhém kole na ně čekali outsideři Pittsburgh Penguins, které vedli superhvězda Mario Lemieux a kapitán Jaromír Jágr, který vyhrál v té sezoně pátou Art Ross Trophy. Sabres podlehli Penguins v sedmém zápase, kdy v prodloužení vstřelil rozhodující gól Darius Kasparaitis.
Třetí dres V roce 2000 byl pro Sabres vůbec poprvé v jejich historii vytvořen třetí dres. Hlavní barvou byla červená, na drese byly černé a šedé pruhy a také nápis „Buffalo“. Logem byl černý kruh s křížem z šavlí. Dres byl používán až do roku 2006, kdy se Sabres vrítili k původním barvám. Třetím dresem se tak stal původní dres používaný od vzniku organizace až do roku 1996. Poprvé byl jako třetí dres použit 20. září 2008.
Doba bez play-off Po dlouhých a neúspěšných jednáních s Dominikem Haškem o nové smlouvě v létě 2001, byl Hašek vyměněn do Detroit Red Wings. Bez něj a Mika Pecy se Sabres nedostali v roce 2002 do play-off.