thumb|Nahoře kosmická loď Apollo (vlevo servisní/velitelský, vpravo hranatý lunární modul) ve srovnání s menší lodí Gemini a malou Mercury. V odlišném měřítku jsou zobrazeny jejich nosné rakety: zleva Saturn V, Titan 2 (pro Gemini) a Atlas D (pro Mercury) thumb|Start Saturnu V s lodí Apollo 15, 26. července 1971Seznam kosmických letů programu Apollo zahrnuje pilotované i bezpilotní kosmické lety (tj. lety, při kterých bylo dosaženo výšky více než 100 km nad zemským povrchem) uskutečněné v rámci programu Apollo. Cílem amerického programu Apollo bylo uskutečnit přistání lidí na Měsíci a bezpečný návrat na Zemi. Program realizoval Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) v letech Před Apollem si v programu Gemini američtí astronauti vyzkoušeli spojování kosmických lodí, výstupy do vesmíru a dvoutýdenní pobyt ve vesmíru. Po Apollu Američané využili vyvinutou techniku v programech Skylab a Sojuz-Apollo.
V letech proběhlo 13 bezpilotních letů programu Apollo. První stupeň rakety Saturn I byl vyzkoušen při čtyřech suborbitálních misích od října 1961 do března 1963. Následovalo šest orbitálních letů kompletního Saturnu I, pět z nich s maketami lodi Apollo, poslední proběhl v červenci 1965. Během roku 1966 třikrát vzlétla raketa Saturn IB, dvakrát s velitelským a servisním modulem lodě Apollo.
Na začátek roku 1967 byla plánována první pilotovaná mise – Apollo 1 – ale měsíc před startem posádka v lodi uhořela. Při cvičném odpočítávání vznikl v poškozeném kabelu elektrický oblouk a v atmosféře z čistého kyslíku a mírně zvýšeném tlaku se oheň rozšířil rychleji, než mohli astronauti otevřít loď. Po nezbytných úpravách lodi následovaly v listopadu 1967 – dubnu 1968 ještě tři bezpilotní lety (Apollo 4 až 6) a poté v říjnu 1968 první pilotovaný let – Apollo 7. Tři další pilotované mise, Apollo 8, 9 a 10, byly věnovány ověření funkčnosti lodi a vyzkoušení cesty k Měsíci. Následující let – Apollo 11 – byl vrcholem programu, když 20. července 1969 Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli na Měsíci a 21. července vystoupili na jeho povrch. Přistání na Měsíci Američané ještě pětkrát zopakovali, pouze při misi Apollo 13 vybuchla během letu k Měsíci jedna z nádrží s kyslíkem, nicméně astronautům se podařilo bezpečně se vrátit na Zemi. Program skončil letem Apollo 17 v prosinci 1972.
Původně byly plánovány ještě tři lety, Apollo 18, 19 a 20, ale kvůli snížení rozpočtu NASA se už neuskutečnily. Mise Apollo 20 byla zrušena v lednu 1970. V září 1970 byly zrušeny další dva lety, a sice Apollo 15 a Apollo 19, přičemž zbylé (č. 16 a 17) byly přečíslovány na č. 15 a 16.
Rakety Saturn a lodě Apollo vyvinuté pro lety na Měsíc v programu Apollo využila NASA i ve dvou následných programech – Skylab a Sojuz-Apollo. V prvním z nich v letech američtí astronauti v misích Skylab 2, 3 a 4 osídlili vesmírnou stanici Skylab. V druhém se roku 1975 s lodí Apollo doplněnou stykovým modulem setkali a spojili se sovětským Sojuzem 19.
Seznam letů CM, SM, LM je označení pro velitelský, servisní a lunární modul () lodi Apollo. CSM je označení pro velitelský i servisní modul () Apolla. +Bezpilotní lety programu Apollo 1961–1966Název miseDatum startuNosná raketaUžitečné zatíženíPopis letuRef.SA-127. říjen 1961Saturn I SA-1Makety druhého a třetího stupně zaplněné vodou.Suborbitální let. Test rakety Saturn I ve verzi Block I, ve které byl funkční pouze první stupeň, druhý a třetí stupeň zastupovaly makety naplněné vodou.SA-225. dubna 1962Saturn I SA-2Makety druhého a třetího stupně zaplněné vodou.Suborbitální let. Test prvního stupně Saturnu I, ostatní pouze jako makety. Uskutečněn první z experimentů projektu Highwater (vynesená voda byla rozprášena do atmosféry).SA-316. listopadu 1962Saturn I SA-3Makety druhého a třetího stupně zaplněné vodou.Suborbitální let. Test prvního stupně Saturnu I, ostatní pouze jako makety. Vynesená voda byla rozprášena do atmosféry v experimentu Highwater.SA-428. března 1963Saturn I SA-4–Suborbitální let. Test prvního stupně Saturnu I, ostatní pouze jako makety, test výpadku motoru, poslední let verze Block I.SA-529. ledna 1964Saturn I SA-5–První let Saturnu I ve verzi Block II, tedy s funkčním druhým stupněm, první orbitální mise.A-10128. května 1964Saturn I SA-6Maketa lodi ApolloPrvní test makety kosmické lodi Apollo.A-10218. září 1964Saturn I SA-7Maketa lodi ApolloDruhý test makety kosmické lodi Apollo.A-103/Pegasus 116. února 1965Saturn I SA-9Maketa lodi Apollo, satelit PegasusDalší let s maketou lodi Apollo. Vypuštění prvního satelitu Pegasus.A-104/Pegasus 225. května 1965Saturn I SA-8Maketa lodi Apollo, satelit PegasusTest makety kosmické lodi Apollo, vypuštění druhého satelitu Pegasus.A-105/Pegasus 330. července 1965Saturn I SA-10Maketa lodi Apollo, satelit PegasusTest makety kosmické lodi Apollo, vypuštění třetího satelitu Pegasus.AS-20126. února 1966Saturn IB AS-201Apollo CSM-009Suborbitální test lodi Apollo, první let rakety Saturn IB.AS-2035. července 1966Saturn IB AS-203–Druhý testovací let rakety Saturn IB. Test druhého stupně rakety, celkem čtyři oběhy kolem Země.AS-20225. srpna 1966Saturn IB AS-202Apollo CSM-011Suborbitální let lodi Apollo, test motorů servisního modulu. +Plánovaný první pilotovaný let programu ApolloZnak miseNázev misePosádkaStartNosná raketaVýr. čísla modulů lodi ApolloPopis letuRef.50x50pixelů|Znak mise Apollo 1Apollo 1Virgil Grissom, Edward White, Roger Chaffee–Saturn IB AS-204CSM-012Start plánován na 21. února 1967. Při předletovém testu 27. ledna 1967 závada na elektroinstalaci velitelského modulu způsobila požár, který se v atmosféře z čistého kyslíku rychle rozšířil. Modul shořel i s posádkou. Mezera v číslování letů – vynechání Apolla 2 a 3 – vznikla takto: Astronauti navrhovali označení Apollo 1 už pro let AS-201, ale vedení NASA je ponechalo pro první pilotovanou misi. Po požáru Apolla 1 NASA souhlasila s žádostí vdov, aby označení Apollo 1 znovu nebylo použito. V březnu 1967 manažer NASA George Mueller navrhl, aby mise AS-201, AS-202 a AS-203 byly přejmenovány na Apollo 1A, 2 a 3. Následující bezpilotní mise byla proto pojmenována Apollo 4, avšak k navrženému zpětnému přejmenování proběhlých letů nedošlo z dnes už nejasných důvodů. +Bezpilotní lety programu Apollo 1967–1968Název miseDatum startuNosná raketaUžitečné zatíženíPopis letuRef.Apollo 49. listopadu 1967Saturn V AS-501CM-017, SM-017 a maketa lunárního moduluPrvní start Saturnu V, test tepelného štítu Apolla, loď úspěšně přistála.Apollo 522. ledna 1968Saturn IB AS-204LM-1Test lunárního modulu na oběžné dráze Země. Použitá raketa byla původně určena pro misi Apollo 1.Apollo 64. dubna 1968Saturn V AS-502CM-020, SM-014 a maketa lunárního moduluDruhá zkouška Saturnu V, předčasné vypnutí motorů 2. stupně a neúspěch restartu 3. stupně. Apollo se proto nepodařilo urychlit na plánovanou (2. kosmickou) rychlost. Přistávací manévr proběhl už bez potíží. +Pilotované lety programu ApolloZnak miseNázev misePosádkaStartNosná raketaVýr. čísla modulů lodi ApolloPopis letuRef.50x50pixelů|Znak mise Apollo 7Apollo 7Wally Schirra, Donn Eisele, Walter Cunningham11. října 1968Saturn IB AS-205CSM-101Jedenáctidenní let na oběžné dráze Země. Poslední start ze startovacího komplexu 34.50x50pixelů|Znak mise Apollo 8Apollo 8Frank Borman, Jim Lovell, William Anders21. prosince 1968Saturn V AS-503CSM-103První let k Měsíci, 24.–25. prosince na oběžné dráze Měsíce (10 oběhů).50x50pixelů|Znak mise Apollo 9Apollo 9James McDivitt, David Scott, Russell Schweickart3. března 1969Saturn V AS-504CSM-104, LM-3Devítidenní let. Zkoušky lunárního modulu na oběžné dráze Země, při výstupu do vesmíru otestovány skafandry.53x53pixelů|Znak mise Apollo 10Apollo 10Thomas Stafford, John Young, Eugene Cernan18. května 1969Saturn V AS-505CSM-106, LM-4Poslední zkouška před přistáním na Měsíci. Astronauti v lunárním modulu sestoupili na 15 km nad povrch Měsíce.50x50pixelů|Znak mise Apollo 11Apollo 11Neil Armstrong, Michael Collins, Buzz Aldrin16. července 1969Saturn V AS-506CSM-107, LM-5Neil Armstrong a Buzz Aldrin 20. července 1969 jako první lidé přistáli na Měsíci, druhý den vystoupili na povrch Měsíce. Na Zemi přivezli 21,55 kg měsíčních hornin.50x50pixelů|Znak mise Apollo 12Apollo 12Charles Conrad, Richard Gordon, Alan Bean19. listopadu 1969Saturn V AS-507CSM-108, LM-6Druhé přistání na Měsíci (Charles Conrad a Alan Bean), dva výstupy na povrch Měsíce, astronauti přivezli na Zemi části sondy Surveyor 3 a 34,35 kg měsíčních hornin.50x50pixelů|Znak mise Apollo 13Apollo 13Jim Lovell, John Swigert, Fred Haise11. dubna 1970Saturn V AS-508CSM-109, LM-7Plánováno třetí přistání na Měsíci. Na cestě k Měsíci však vybuchla jedna z nádrží s kyslíkem a vážně poškodila servisní modul lodi. Přesto se posádce po obletu Měsíce podařilo vrátit na Zemi.50x50pixelů|Znak mise Apollo 14Apollo 14Alan Shepard, Stuart Roosa, Edgar Mitchell31. ledna 1971Saturn V AS-509CSM-110, LM-8Třetí přistání na Měsíci (Alan Shepard a Edgar Mitchell), dva výstupy na povrch Měsíce. Astronauti zpátky přivezli 42,28 kg měsíčních hornin.50x50pixelů|Znak mise Apollo 15Apollo 15David Scott, Alfred Worden, James Irwin26. července 1971Saturn V AS-510CSM-112, LM-10Čtvrté přistání na Měsíci (David Scott a James Irwin). První mise řady „J“, pobyt na Měsíci prodloužen na tři dny, astronauti třikrát vystoupili na povrch Měsíce, měli k dispozici Lunar Rover. Na Zemi přivezli 77,31 kg měsíčních hornin.50x50pixelů|Znak mise Apollo 16Apollo 16John Young, Thomas Mattingly, Charles Duke16. dubna 1972Saturn V AS-511CSM-113, LM-11Páté přistání na Měsíci (John Young a Charles Duke). Třídenní pobyt na Měsíci, astronauti třikrát vystoupili na povrch Měsíce, měli k dispozici Lunar Rover. Na Zemi přivezli 95,71 kg měsíčních hornin.50x50pixelů|Znak mise Apollo 17Apollo 17Eugene Cernan, Ronald Evans, Harrison Schmitt7. prosince 1972Saturn V AS-512CSM-114, LM-12Šesté a poslední přistání na Měsíci (Eugene Cernan a geolog Harrison Schmitt, jediný profesionální vědec na Měsíci). Třídenní pobyt na Měsíci, astronauti třikrát vystoupili na povrch Měsíce, měli k dispozici Lunar Rover. Na Zemi přivezli 110,52 kg měsíčních hornin.
Další využití lodí Apollo Znak miseNázev misePosádkaStartNosná raketaVýr. čísla modulů lodi ApolloPopis letuRef.50x50pixelůSkylab 1 –14. května 1973Saturn V AS-205 –Vynesení stanice Skylab na oběžnou dráhu50x50pixelůSkylab 2Charles Conrad,
Paul Weitz,
Joseph Kerwin25. května 1973Saturn IB SA-206CSM-116První mise na stanici Skylab50x50pixelůSkylab 3Alan Bean,
Owen Garriott,
Jack Lousma28. července 1973Saturn IB SA-207CSM-117Druhá mise na stanici Skylab52x52pixelůSkylab 4Gerald Carr,
William Pogue,
Edward Gibson,16. listopadu 1973Saturn IB SA-208CSM-118Třetí mise na stanici SkylabSkylab 5Vance Brand, William B. Lenoir,
Don Lind –Saturn IB SA-209CSM-119Neuskutečněná čtvrtá mise na stanici Skylab50x50pixelůASTPAlan Bean, Ronald Evans, Jack Lousma15. července 1975Saturn IB SA-210CSM-111Společný let USA a SSSR
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Program Apollo Kategorie:Kosmonautické seznamy