Ráma tajemství zbavený je sci-fi román A.C. Clarka a Gentryho Lee. Román je součástí knižní série Ráma o mimozemské kosmické lodi prolétávající Sluneční soustavou. V angličtině kniha vyšla 1993, v češtině v nakladatelství Baronet roce 1995. Překladatelem knihy je Vladimír Hanák.
Námět Román navazuje na děj předešlého dílu (Zahrada Rámova) a pokračuje v líčení osudů Nicole des Jardinsové, Richarda Wakefielda, jejich dětí a několika dalších hrdinů z předchozího dílu Rámanské ságy během jejich cesty na palubě kosmické lodi Ráma III ke hvězdě Tau Ceti. Kniha má celkem 5 kapitol: Útěk, Duhová spojka, Smaragdové město, Válka v Rámovi a Návrat do Uzlu.
Obsah
Útěk Děj tohoto dílu začíná ve vězeňské cele, kde je umístěna Nicole des Jardinsová před svojí popravou. Její nevalné životní podmínky a ubohou stravu zhoršuje navíc zákaz návštěv a nedostatek zábavy a rozptýlení, které Nicole nacházela v knihách a které ji od jisté doby nebyly poskytnuty. Nicole se postupně smiřuje se svou nevyhnutelnou popravou na elektrickém křesle a snaží se zrekapitulovat své vzpomínky a zážitky z předchozího života. V den plánované popravy se v cele objeví dva miniaturní roboti, ztvárnění do podoby Nicoliných oblíbených historických postav (Jany z Arku a Eleonory Akvitánské) a sdělují jí, že její manžel Richarda Wakefield je živ a uprchl do záhadného města uprostřed Válcového moře, kterému první Rámanská průzkumná výprava dala jméno New York. Dále jí sdělují, že je připraven její útěk z cely smrti a že již sabotovaly zabezpečovací systém a přeprogramovali biotku Garciu, která pro ni má přijít. O chvíli později se tak opravdu stane a Nicole unikne z vězení. Podle instrukcí běží na farmu Maxe Pucketta (jednoho z mála rodinných přátel), který ji ukryje v podzemí své farmy a pomůže jí tak přežít první pátrání po uprchlíkovi. Jakmile pomine první intenzivní vlna pátrání a výslechů podezřelých, dochází ke druhé fázi útěku, kdy Nicole za pomoci Maxe, Eponine (další z rodinných přátel) a své dcery Ellie uprchne nouzovým východem na dně jezera (stejně jako Richard v předchozím dílu) a za pomocí malých robotů se dostane do habitatu, kde původně žili létavci a dosáhne pobřeží válcového moře, kde je vyzvednuta Richardem a společně v ponorce odjedou do New Yorku.
Richard a Nicole se nyní věnují péči o dvě mláďata létavců, která se vylíhla z vajec, které Richard v předchozím díle zachránil. Vydají se také na průzkum dalších prostor pod městem. K tomu si vybírají chodbou za černou zástěnou, která, jak se domnívají, vede do podzemní továrny Rámanů. Nalézají záhadný podzemní komplex, kde se pohybuje množství nejrůznějších biotů a také výrobní linku, produkující všechny výrobky, které si léta od Rámanů objednávali. Během dalšího průzkumu však narážejí na oktopavouky – zvláštní tvory, které potkali již dříve a protože si nejsou jisti, zda mají přátelské úmysly, raději utečou zpět do svého doupěte. Po tomto dobrodružství přichází Richard s nápadem, že by mohli společně zorganizovat útěk svých dětí z Nového Edenu, aby s nimi mohli žít společně v New Yorku. Shodnou se však na tom, že vynechají Katii (jejich druhou dceru), která se nyní přidala k lidem diktátora Nakamury. Uvědomují si, že by je mohla zradit a celý plán zmařit. Řeší rovněž problém, co si počít s mentálně postiženým synem Benjym. Ten je nyní držen v městě Avalon, které bylo vybudováno v habitatu létavců pro lidi nakažené virem RV-41 a všechny ostatní nepohodlné pro režim diktátora Nakamury. Rozhodnou se také, že k dětem přiberou ještě Maxe, Eponii a Nai Watanabe (další z rodinných přátel) s jejími dětmi. Odvážný plán nakonec vyjde za cenu postřelení Maxe a zničení robotů Jany a Eleonory dosáhnou nakonec všichni New Yorku. K celé skupině se přidá i manžel Ellie Robert Turner, který nebyl přesvědčen o správnosti opuštění Nového Edenu.
Od svého útěku vede skupinka lidí v New Yorku téměř idylický život až do chvíle, kdy jednoho rána zahlédnou na hladině válcového moře dvě plavidla s vojáky na palubě. Ukáže se, že je na stopu uprchlíků navedla zřejmě Katie, která se domyslela z Patrickových (další z Nicoliných dětí) narážek, kam asi šli. Celá skupina se rozhodne ukrýt se v doupěti oktopavouků (jednoho ze tří, které je v New Yorku), kde je nejmenší pravděpodobnost, že je budou vetřelci hledat. Protože nemají jinou možnost, rozhodnou se prozkoumat prostory doupěte a najít možnou únikovou chodbu. Rozdělili se na několik skupin, aby mohli účinně prohledat všechny prostory. Je objevena úniková chodba s podzemní dráhou, která vede do úžasných prostor, které navíc vypadají, že jsou navrženy speciálně pro ně. Naneštěstí je během průzkumu unesena Eponie, létavci (spolu s manovými melouny a přisedlinou – viz předchozí díl) a také Ellie.
Duhová spojka Celá skupina uprchlíků žije v podzemních prostorách, které objevili. Jsou pomocí podzemní dráhy pravidelně zásobováni potravou a různými předměty denní spotřeby. Netuší však stále, jaký je účel toho všeho a proto se Max rozhodne, že prozkoumá, odkud jsou všechny předměty dopravovány. Nasedne do vyprázdněného vagónu dráhy a chce se nechat odvézt. Vlak však zůstává stát a Max několik dnů odmítá vystoupit. Jedné noci má Nicole vizi, ve které se jí zjeví Ellie a řekne jí, že je v pořádku. Nicole jde za Maxem, aby mu pověděla, co se jí zdálo a Max ji na oplátku sděluje, že měl vizi Eponie, která mu řekla, že za ním Nicole přijde s důležitou zprávou. Poté Max z vagónu vystoupí a vlak odjede. O několik dnů později začne přijíždět vlak s vagónem navíc, ze kterého jsou podivnými tvory vykládány jakési konstrukční díly. Následně jsou pod vedením oktapavouka smontovány do podoby válcového schodiště. Jak se ukáže, celé schodiště vede na povrch a končí v jakési iglú podobné stavbě. náhled|vlevo|Tradiční stavba Eskymáků – iglú Max nadále pochybuje o mírumilovných úmyslech oktapavouků a rozhodne se jít na průzkum tunelem metra pěšky. V doprovodu Richarda naleznou komplex chodeb, kde je na podlaze vyznačena pomocí barevného pruhu trasa, která je dovede do místnosti, kde je jim promítnut krátký němý film, na němž jsou Ellie a Eponie živé a zjevě zdravé. Na cestě zpět dojde k incidentu mezi Maxem a oktapavouky. Max vystřelí pro výstrahu do vzduchu a je paralyzován jedním z oktapavouků, který ochromeného Maxe naloží do vagónu podzemní dráhy a spolu s Richardem odešle zpět k ostatním. Krátce po této epizodě se skupina rozhodne prozkoumat okolí povrchových staveb a ověří si, že se nacházejí v jižní polovině lodi Ráma III za válcovým mořem. Objeví dvojici figurek robotů, které mají věrnou podobu Nicole a Roberta a zjevně je vyzývají, aby tito dva osadníci šli s nimi. Richard a Nicole se tedy zásobí jídlem a vodou a vydají se v doprovodu těchto průvodců na cestu. Po jisté době dorazí k místu, kde před sebou zahlédnou vznášející se světlo a rozhodnou se je následovat. Ukáže se, že se jedná o obrovskou světlušku a že je záměrně provází celou jižní oblastí lodě. Měli tak možnost seznámit se s různými tvory a částmi technologie této poloviny lodě a Richard byl dokonce málem sežrán masožravým keřem, ke kterému se nedopatřením dostal. Na konci této úžasné exkurze se dostanou k jakési zelené kopuli, které dali jméno Smaragdové město, z jehož bran je vyjde přivítat Ellie a Eponie v doprovodu oktapavouka. Ellie jim sdělí, že se naučila barevnou řeč oktapavouků a že jsou jejími přáteli. Vysvětlila, že únos nebyl asi z pohledu lidí ideální začátek komunikace, ale že neměli jinou možnost, jak navázat kontakt s lidmi. Na dotaz, proč unesli i Eponii jim Eponie sdělila, oktapavouci poznali, že má nějakou nevyléčitelnou nemoc a chtěli jí pomoci, jako gesto dobré vůle. Proto oktapavouci byli na značně vyšší úrovni znalostí biologie, léčba Eponie byla nakonec úspěšná. Ellie dále rodičům sdělila, že je tak dobře schopna komunikovat s oktapavouky, protože její genetický kód je pozměněn. Dozvídají se, že poté, co byl Richard v předchozím díle ságy unesen, prováděli s ním oktapavouci určité genetické experimenty za účelem zlepšení komunikace mezi nimi a lidmi. Jednalo se o nezákonné experimenty kolonie oktapavouků, která byla později z lodi Ráma III vysazena a nahrazena kolonií současnou. Ellie se ale narodila až po Richardově únosu a jeho návratu k ostatním. Je tedy jistým hybridem mezi lidmi a oktapavouky.
Poté, co se všichni vrátili ke svému iglú, seznámili ostatní se situací a také se dvěma oktapavouky, kteří budou dělat jejich spojku s kolonií. Max byl potěšen zprávou o Eponiině vyléčení, ale trval na důkladném vyšetření doktorem Turnerem. Ani ten nesdílel optimismus ostatních a trval na dalších a dalších doplňujících testech, jako by chtěl za každou cenu ověřit, že Eponie zdravá není. Zároveň se u něj začala projevovat určitá žárlivost na schopnosti oktapavouků, která nakonec vedla k žádosti o operační vyšetření Eponiina srdce. Proti tomu se postavil zbytek osadníků a Robert se vzdal. Projevoval však i nadále nevraživost vůči svým mimozemským kolegům a zavřel se u sebe v pokoji. Krátce nato se objevili dva oktapavouvci a sdělili jim, že lidská vojska se opět vrátila do New Yorku a dobývají se do vchodu k jejich podzemnímu komplexu. Jelikož se obávají o svoji bezpečnost, rozhodli se demontovat podzemní dráhu, která k nim vede a vyzvali osadníky, aby se přestěhovali do Smaragdového města. Protože ale jde o hodně, tak všem, kdo nebudou chtít jít s nimi budou muset zablokovat krátkodobou paměť.
Po tomto sdělení se všichni až na Roberta Turnera rozhodli jít s oktapavouky. Robert se rozhodl pro variantu návratu do Nového Edenu. Max požádal Eponii o ruku a Nicole, jako nejzpůsobilejší osoba, je oddala.
Smaragdové město Malá skupinka lidí se pomalu začíná zabydlovat ve Smaragdovém městě. Nicole je zklamaná, když jí oktapavouk, kterému dali jméno doktor Modrý, sdělí, že není v jeho silách pomoci Benjimu s jeho mentálním handicapem. Eponie (nyní těhotná s Maxem) a Nai se věnují výuce dětí a Nicole se vzdělává v oboru anatomie oktapavouků. Ke skupince lidí je přidělen další oktapavouk, kterého pojmenovali Herkules, jako zvláštní pozorovatel. Dětem se líbí, ale ne všichni jej vítají tak ochotně. Zvláště u Maxe se začíná projevovat ponorková nemoc. U Eponie se objevují porodní stahy, ale ukáže se, že je to zatím jen planý poplach. Max nicméně začíná uvažovat o návratu do Nového Edenu. Oktapavouci nabízejí vytvoření videa nenarozeného dítěte pomocí tzv. zobrazovacích kvadroidů – malých živočichů, schopných zaznamenávat obraz (v této kapitole je zajímavý popis numerické soustavy oktapavouků – používají oktalovou soustavu. náhled|vpravo|Porovnání velikosti Slunce a Tau Ceti, Slunce vlevo Čas je rozdělen takto: nejmenší jednotka je nillet = 28 s, 8 nilletů = 1 feng, 8 fengů = 1 woden, 8 wodenů = 1 tert a 8 tertů = 1 oktapavoučí den). Richard se snaží za pomocí oktapavouků vytvořit překladač z barevné řeči a také čas od času ověřuje navigační údaje lodi Ráma III. Potvrzuje, že loď stále míří ke svému cíli – hvězdě Tau Ceti.
Jak čas plyne, osadníci si stále více kladou otázku, jaký s nimi mají oktapavouci záměr. Několikrát se totiž dozvěděli, že vše v oktapavoučí hierarchii je přísně optimalizováno tak, aby zisk jakéhokoli jedince převyšoval náklady na udržení jeho existence. Logicky se tedy rozvíjí diskuse na téma, co by lidé mohli oktapavoukům poskytnout, aby nebyli pouze příjemci a měli pozitivní bilanci příjmů a výdajů. Dále také probíhá výuka všech dětí a stále více se projevují sobecké a egocentrické sklony Galilea (jednoho ze synů Nai Watanabe). Zároveň se začíná rozvíjet milostný vztah mezi Nai a Patrikem.