náhled|Obraz Jana Brueghela mladšího Satira na tulipánovou horečku, lidé jsou znázorněni jako opice Tulipánová horečka (také tulipánová mánie, nizozemské názvy tulpenmanie, tulpomanie, tulpenwoede, tulpengekte a bollengekte) je název pro jednu z nejstarších spekulativních bublin, která proběhla v Nizozemsku v letech 1634–1637.
Počátky Tulipány se do Holandska dostaly z Turecka roku 1593 zásluhou správce univerzitní zahrady Hortus Botanicus v Leidenu Carola Clusiuse. Na jaře 1594 se zde podařilo vypěstovat první rostlinu, ovšem zpočátku o tulipány nebyl valný zájem. To se změnilo na počátku 17. století, kdy docházelo ke křížení jednotlivých barevných forem. Brzy poté získali jejich pěstitelé vážnost, protože o rostliny vzrůstal zájem a tulipánových cibulí bylo jen omezené množství. Tak došlo k růstu jejich ceny. Na začátku století vycházela cena jedné cibule na 1 gulden, ovšem již krátce poté vyletěla na 1000 i více guldenů.Český rozhlas Plus Dostupné online Na ochranu obchodníků byl navíc přijat tulipánový zákon, na základě něhož hrozilo za poškození cibulí vězení.Zprávy Tiscali Dostupné online Také se konaly dražby cibulí a na tulipány se začínali specializovat i notáři. Navíc se s tulipány začínalo obchodovat i na burzách. Docházelo k uzavírání kontraktů na nákup určitého množství cibulí za stanovenou cenu po uplynutí 3, 6 či 9 měsíců. Během několika měsíců se tak mohl vstupní kapitál zvýšit až padesátkrát.
Až ve dvacátém století bylo zjištěno, že efektní panašování tulipánových květů bylo virového původu.Amsterdam Tulip Museum Dostupné online
Vrchol náhled|Anonymní akvarel: Semper Augustus (17. století) Svého vrcholu dosáhla Tulipánová horečka v letech 1636–1637. V této době se lidé nezdráhali pro nákup tulipánových cibulí prodat svůj dům, dvorec či statek. Zvyšovala se také cena cibulí. Pokud v roce 1624 stála jedna cibule vzácné sorty „Semper Augustus“ 1200 guldenů, v roce 1625 to bylo už 3000 guldenů a v roce 1636 dokonce 4600 guldenů, povoz a dvě klisny i s postrojem.Interesante Tijden Dostupné online Cibule velmi vzácné variety „Místokrál“ pak stála 24 vozů s obilím, 8 vepřů, 4 krávy, 4 sudy piva, 1000 liber másla a několik beček sýra. V roce 1637 se dokonce objevil případ výměny pivovaru v Utrechtu (hodnota 30 000 guldenů) za 3 kusy vzácných cibulí. Ve stejné době se dal měšťanský dům v Amsterdamu koupit přibližně za 10 000 guldenů. Právě v této době převýšila nabídka poptávku a ceny tulipánových cibulí začaly prudce klesat.
Krize Po zlomu v roce 1637 se lidé dostali do ekonomických problémů. Mnoho obchodníků zbankrotovalo nebo se dostalo do konkursu. Do velkých potíží se dostalo celé nizozemské hospodářství. Jednou z obětí krize se stal také malíř Rembrandt van Rijn (1606–1669). Ten jednak prodělal na tulipánech, ale na odbyt nešla ani jeho díla. Malíř tak byl donucen vyhlásit úpadek a v roce 1657 musel svůj dům prodat v dražbě. Přesto se objevila řada lidí, kteří šli proti davu a své zisky včas lépe investovali. Jejich výnosy pak přesahovaly i 1000 %, zatímco ztráty těch, kteří pokračovali, dosahovaly i 90 %.
Odraz v kultuře Anglická spisovatelka Deborah Moggachová popsala spekulace okolo tulipánových cibulek v románu Tulip Fever, který byl v roce 2017 zfilmován.
Reference
Literatura Zbigniew Herbert: Zátiší s udidlem. Přeložil Jan Linka. Opus 2012.
Externí odkazy
NOVOTNÝ, R. "Tulipánová mánie: Stále aktuální investorské zkušenosti?" Investujeme.cz (2009) článek na penize.cz
Kategorie:Dějiny Nizozemska Kategorie:Ekonomika Nizozemska Kategorie:Hospodářské dějiny Kategorie:Spekulativní bubliny Horečka Kategorie:Události 17. století