Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii. Leží asi 120 km jižně od Benátek a asi 55 km SZ od Rimini. Dnes je živým turistickým i průmyslovým městem s přístavem (přestože se nachází ve vnitrozemí), s Jaderským mořem je spojeno 10 km dlouhým kanálem Candiano vedoucím do Porto Corsini. V letech 402–476 bylo sídlem posledních římských císařů a řada památek z 5. a 6. století se slavnými mozaikami je na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Historie Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky, snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil Caesar přes řeku Rubicon. V období raného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař Hadrián vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav Classis byl druhou nejvýznamnější základnou válečného námořnictva Římské říše (po Misenu). Císař Honorius si je v roce 402 zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v Miláně. Po smrti císaře Constantia III. roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra Galla Placidia, která se o město velmi zasloužila.
Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král Odoaker a východořímský císař Zeno pověřil ostrogótského krále Theodoricha, aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce Belisar. Ravenna se později stala centrem byzantského exarchátu. Roku 751 dobyl Ravennu lombardský král Aistulf a od roku 784 patřila Ravenna papežům. V letech 1275–1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796–1814 připadla Ravenna napoleonské „Předalpské republice“ a roku 1861 se stala součástí Itálie.
Město a pamětihodnosti Hlavními pamětihodnostmi jsou raněkřesťanské kostely a baptisteria s bohatou mozaikovou výzdobou. Středem historického centra města je Piazza del Popolo s budovou radnice (Palazzo Comunale) ze 17. st. a s palácem Palazzo Veneziano rovněž ze 17. st. Na dvou žulových sloupech z roku 1483 jsou umístěni patroni města. Pár set metrů jihozápadním směrem, na Piazza Duomo, je katedrála (Duomo), dóm vystavěný na v roce 1740 na základech nejstaršího ravennského kostela ze 4. až 5. st. Z původní stavby se dochovaly věž z 10. st. a krypta. Vedle dómu stojí Neonovo baptisterium z 5. st. Jižně od Piazza del Popolo v ulici Via C. Ricci, respektive na nám. Piazza Francesco, se nachází klášterní kostel San Francesco s románskou zvonicí založený v 5. st. Severovýchodně od hlavního náměstí Piazza del Poppolo leží areál s kostelem San Vitale z počátku 6. st. a pozůstatky zaniklého palácového komplexu (mauzoleum Gally Placidie) z poč. 5. st. Východně od náměstí, na jedné z hlavních ulic Via Roma, je kostel Sant'Apolinare Nuovo z 5. st. a zbytky paláce z 7. až 8. st. Na téže ulici je barokní kostel S. Maria in Porto vystavěný v letech 1553 až 1784.ABEND, SCHLIEBITZ. a kol.: Itálie. Str. 565 - 572.
Památky chráněné UNESCEM: Chrám San Vitale je osmiboká centrální cihlová stavba s mohutnou kopulí, dokončená roku 548. V době byzantské vlády vyzdobena mozaikami, které jsou pokládány za nejlepší mozaikový soubor mimo území Byzance – dnes dochovány v presbyteriu. Chrám se stal vzorem pro stavbu kaple Karla Velikého v císařské falci v Cáchách. Mauzoleum Gally Placidie, kolem 430, s bohatou mozaikovou výzdobou. Neonovo baptisterium ortodoxních, menší osmiboká stavba z počátku 5. století s mozaikovým stropem (po 450). Baptisterium ariánů, menší osmiboká kaple z konce 5. století. Arcibiskupská kaple San Andreas v prvním patře biskupského paláce – ve tvaru kříže s mozaikovým stropem (kolem roku 500). San Apollinare Nuovo, raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu, postavená Theodorichem Velikým kolem roku 520 pro ariány. Po obou stranách hlavní lodi nad sloupořadím jsou tři pásy mozaik, zobrazujících výjevy z evangelií, procesní průvode světců a světic, směřujícím k Panně Marii a Ježíši Kristovi na trůnu, přístav a město v Classe i Theodorichův palác. Theodorichovo mausoleum z roku 520 je centrální desetiboká stavba s ochozem a monolitickou střechou z jediného kusu istrijského vápence o průměru 10 m, který váží přes 300 tun. San Apollinare in Classe za městem směrem k přístavu – typická raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu. Vysvěcena 549, zvonice z konce 10. století. Interiér apsidy je bohatě vyzdoben mozaikami, mozaiková výzdoba na stěnách lodi byla zničena patrně roku 1440.
Další pamětihodnosti Piazza del Popolo, hlavní náměstí s radnicí Dóm z 18. st. s kostelní věží z 10. st. Theodorichův palác – zříceniny u nádraží, známé pod tímto jménem, zřejmě nebyly sídlem tohoto ostrogótského krále, ale spíše úřadu ravennského exarchy, strážnicí nebo kostelem. Santa Maria in Porto, barokní kostel z 16. až 18. st.
Doprava Ravenna leží asi 10 km od přístavu a asi 30 km od dálnice A14 (E45) Rimini – Modena. Má železniční spojení do celé Itálie, přímé spoje do Boloni, Ferrary, Benátek, Verony a Rimini. Nejbližší letiště jsou Forli a Boloňa.
Průmysl Mezi četnými průmyslovými odvětvími vyniká zejména výroba cementu, zpracování ropy a zemního plynu.
Fotogalerie
Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel
Osobnosti města Marobud (* 35 př. n. l./30 př. n. l.–37), markomanský král a první historicky doložený panovník vládnoucí na českém území Petr Chrysolog (kolem 380–451), arcibiskup, světec a učitel církve Valentinianus III. (419–455), západořímský císař Theodorich Veliký (453–526), král Ostrogótů a vladař Itálie Svatý Romuald (okolo 951–1027), světec Petr Damián (asi 1006–1072), myslitel, mnich a světec Dante Alighieri (1265–1321), básník, prožil zde poslední léta exilu a byl zde pochován Francesco Ingoli (1578–1649), kněz, církevní právník a astronom
Partnerská města Dubrovnik, Chorvatsko Chartres, Francie Chichester, Spojené království Posadas, Argentina Špýr, Německo Szekszárd, Maďarsko Tønsberg, Norsko
Odkazy
Reference
Literatura ABEND, B., SCHLIEBITZ, A. a kol.: Itálie. 1. české vyd. Praha: Marco Polo 2009. 838 s. . Ottův slovník naučný, heslo Ravenna. Sv. 21, str. 331 FOLLETI Ivan – FRANTOVÁ Zuzana: Mediální revoluce. Christianizace Evropy, Ravenna pátého století a jak obrazy mění dějiny. Book and Pipes, Masarykova univerzita. Brno 2021 FRANTOVÁ Zuzana: Ravenna: Sedes Imperii. Artistic Trajectories in the Late Antique Mediterranean. Viella. Roma 2019
Související články Theodorich Veliký
Externí odkazy
Turismus a kultura Dějiny a popis Ravenny na Catholic Encyclopedia: Fotografie A. Fletchera na Paradoxplace
Kategorie:Obce v provincii Ravenna Kategorie:Města v Emilii-Romagni Kategorie:Archeologické lokality v Itálii Kategorie:Bývalá hlavní města