Od anšlusu v roce 1938 až do roku 1945 bylo Rakousko jako stát vymazáno z mapy Evropy, protože bylo součástí nacistického Německa.
Anšlus
náhled|upright=0.6|vlevo|Hlasovací lístek k referendu z 10. dubna 1938, který později uspořádaly německé okupační síly. Text hlasovacího lístku čítá: "Souhlasíte se znovusjednocením Rakouska s Německou Říší, které bylo nastoleno 13. března 1938 a volíte stranu našeho vůdce, Adolfa Hitlera?" Ráno dne 12. března 1938 překročila 8. armáda německého wehrmachtu německo-rakouské hranice, přičemž se nesetkala s jakýmkoliv odporem, naopak byla vítána s květinami, hajlováním a německými vlajkami. Kolem poledne přejelo hranici auto s Hitlerem, který potom k podvečeru dorazil do Lince, kde byl přijat s bouřlivým nadšením na radnici. Další Hitlerova cesta po Rakousku se změnila v triumfální jízdu, která vyvrcholila ve Vídni 2. dubna 1938. Zde se na Heldenplatzu shromáždilo na 200 000 Rakušanů, aby si vyslechlo Hitlerův projev k rakouskému anšlusu. Situaci v Rakousku komentoval Hitler později:
náhled|upright=0.8|vlevo|Davy vítají Němce ve Vídni Anšlusu byl dán okamžitě právní efekt spolkovým ústavním zákonem „O znovusjednocení Rakouska s Německou říší“ z 13. března 1938. Rakousko se stalo zemí Třetí říše a Arthur Seyß-Inquart byl jmenován jejím říšským místodržitelem. Dne 10. dubna 1938 se pak konalo referendum o sjednocení Rakouska s Německem a podle oficiálních zpráv bylo pro připojení 99,73 % voličů.
Již týdny před referendem byly v Rakousku zaváděny Hitlerovy brutální metody na okleštění jakékoli opozice. Již před vstupem prvního německého vojáka do Rakouska dorazil Heinrich Himmler a několik důstojníků SS do Vídně, aby dali uvěznit nejpřednější zástupce první republiky. V těch několika týdnech mezi anšlusem a referendem byli sociální demokraté, komunisté, další potenciální političní protivníci a stejně tak Židé zavřeni nebo odesláni do koncentračních táborů. Během jen několika málo dní okolo 12. března bylo zavřeno 70 000 lidí. Samotné referendum bylo záležitostí rozsáhlé propagandy, a proto bylo zrušeno volební právo 400 000 lidem (téměř 10 % ze způsobilých volitelů), většinou bývalým členům levicových stran a Židům. Historikové se obvykle shodují na tom, že vlastní referendum nebylo zmanipulované, ale vlastní volební proces nebyl ani svobodný ani tajný.
Legislativní a jiné změny
Záhy po anšlusu byla vydána celá řada zákonů a vyhlášek, majících za cíl úplnou integraci Rakouska do rámce nacistického Německa. Současně s přijetím zákona „O znovusjednocení Rakouska s Německou říší“ došlo k přeměně dosavadních rakouských spolkových zemí v zemská hejtmanství.
15. března 1938 byla vydána vyhláška říšského místodržitele, podle níž se dosavadní rakouská spolková vláda začala nazývat „Rakouská zemská vláda“ (německy Österreichische Landesregierung).http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=glo&datum=1938&page=89&size=43 17. března 1938 byla vydána další vyhláška, podle níž se v Rakousku vedle šilinku zaváděla jako měna i Říšská marka.http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?apm=0&aid=glo&datum=19380004&seite=00000026&size=23 Téhož dne byla vydána i další vyhláška, podle níž byla Rakouská národní banka převzata Říšskou bankou a vstoupila do likvidace.
Změny správního členění Rakouska 27. července 1938 se započalo se změnami správního členění Rakouska, když byl tyrolský okres Lienz podřízen správě zemského hejtmanství Korutany. K 15. říjnu 1938 pak došlo k podstatně větší změně, když bylo Rakousko na základě zákona „o územních změnách v zemi Rakousku“ přerozděleno na sedm zemských hejtmanství a jedno město (Vídeň). Zemská hejtmanství byla následující: Zemské hejtmanství Dolní Podunají (Dolní Rakousy bez k.ú. Behamberg a bez řady obcí připojených toho dne k Vídni. K tomuto celku byla naopak připojena severní část zrušeného Burgenlandu) Zemské hejtmanství Horní Podunají (Horní Rakousy rozšířené o dosud Štýrský soudní okres Bad Aussee a dosud dolnorakouské k.ú. Behamberg) Zemské hejtmanství Korutany (Korutany rozšířené o dosud tyrolský okres Lienz, který však byl v jejich faktické správě již od konce července) Zemské hejtmanství Salcbursko (Salcbursko v nezměněných hranicích) Zemské hejtmanství Štýrsko (Štýrsko bez soudního okresu Bad Ausse, připojeného k Hornímu Podunají, ale rozšířené o jižní část zrušeného Burgenlandu) Zemské hejtmanství Tyrolsko (Tento celek zahrnoval severní Tyrolsko bez obce Jungholz, která byla toho dne připojena k Bavorsku) Zemské hejtmanství Vorarlbersko (Vorarlbersko bez obce Mittelberg, která byla toho dne připojena k Bavorsku)''
Státní teror Po anšlusu se na území Rakouska rozpoutal teror proti opozici, Židům, homosexuálům, intelektuálům a umělcům. Po 11. březnu se v celém Rakousku rozpoutala vlna divokých arizací židovského majetku. Spontánně vzniklá komanda, složená z civilistů se svastikami na rukách a členů SA, ničila obchody židovských občanů. Již v roce 1938 začaly v Rakousku vznikat koncentrační tábory.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Dějiny Rakouska 20. století