náhled|Osvětlené nebe v nočním Ciudad de México náhled|Osvětlené nebe v nočním Los Angeles náhled|Složenina satelitních snímků, která ukazuje světlo z osvětlení měst unikající do okolí. Světelné znečištění (populárně označované jako světelný smog, alternativně označované též termínem rušivé světlo, ačkoli jsou oba termíny na odborné či legislativní úrovni oddělené samostatnými definicemi) je v obecnějším smyslu jakékoli člověkem vytvořené světlo, přidané do venkovního prostředí nad přirozenou úroveň a je spojováno především s nežádoucími vedlejšími účinky (oslnění, pronikání světla do příbytků, osvětlování toho, co není žádoucí atd.); specificky se toto označení používá pro rozptyl světla v atmosféře, zejména v oblastech rozsáhlejších městských aglomerací ze svítidel veřejného osvětlení, dopravní infrastruktury, intenzivního nasvícení reklamních ploch, nešetrného architektonického osvětlení, velkých sportovišť, parkovišť, v menší míře i světlem unikajícím z budov a dalších zdrojů světla.
Světelné znečištění lze částečně omezit kvalifikovaným návrhem osvětlovacích soustav tak, aby světlo co nejméně unikalo do prostoru. Světlo se však odráží k obloze i od osvětlovaných objektů (terénu vozovek), čemuž v principu zabránit nejde.
Definice Světelné znečištění je přítomnost umělého světla v jinak tmavých podmínkách.Hollan, J: What is light pollution, and how do we quantify it? . Darksky2008 conference paper, Vienna, August 2008. Updated April 2009.Marín, C. and Orlando, G. (eds.) (June 2009) Starlight Reserves and World Heritage . Starlight Initiative, IAC and the UNESCO World Heritage Centre. Fuerteventura, Spain.
Tento pojem se nejčastěji používá ve vztahu k venkovnímu prostředí a jeho okolí, ale používá se také pro označení umělého osvětlení v interiérech. Negativních důsledků je celá řada, z nich některé zatím možná ani nejsou známy. Světelné znečištění ztěžuje život lidem ve městech, která nadměrně využívají umělé osvětlení, a podobně jako jiné druhy znečištění může poškozovat životní prostředí. Světelné znečištění je vedlejším produktem průmyslové civilizace. Mezi jeho zdroje patří vnější i vnitřní osvětlení budov, reklama, osvětlení venkovních ploch (např. parkovišť), kanceláře, továrny, pouliční osvětlení a osvětlené sportovní areály. Nejvýraznější je ve vysoce industrializovaných a hustě osídlených oblastech Severní Ameriky, Evropy a Asie a ve velkých městech na Blízkém východě a v severní Africe, jako jsou Teherán a Káhira, avšak i relativně malé množství světla může být patrné a způsobovat problémy. Povědomí o škodlivých účincích světelného znečištění se začalo objevovat ve druhé polovině 19. století, avšak snahy o řešení jeho dopadů začaly až v 50. letech 20. století. V 80. letech 20. století vzniklo globální hnutí za tmavou oblohu založením Mezinárodní asociace tmavé oblohy (International Dark-Sky Association, IDA). Dnes existují vzdělávací a advokační organizace tohoto typu v mnoha zemích po celém světě.
Přibližně 83 % lidí, včetně 99 % Evropanů a Američanů, žije pod světelně znečištěnou oblohou, která je o více než 10 % jasnější než přirozená tma. 80 % obyvatel Severní Ameriky nemůže spatřit galaxii Mléčné dráhy.
Druhy
Z družic Termín světelné znečištění oblohy se začíná používat i v souvislosti s družicemi – resp. se světlem odraženým od vzrůstajícího počtu družic obíhající Zemi. Po vypuštění 60 družic SpaceX v lednu 2020 v rámci projektu Starlink hodlá Elon Musk jejich počet zvýšit nejdříve na 1584, následně na 12 tisíc do roku 2022 a poté 42 tisíc. Britská společnost OneWeb chce na oběžnou dráhu dostat 650 družic s výhledem zvýšit jejich počet na 2 tisíce. Amazon Jeffa Bezose, v konstelaci nazvané Kuiper, chce nejdříve 3200 malých družic následované dalšími 50 tisíci. Zejména nějaký čas před východem a po západu slunce, stejně jako v menší míře během dne, tyto družice při průletu nad horizontem odrážejí sluneční záření na zem a jsou viditelné pouhým okem. Zatímco nárůst dopadajícího světla nebude značný v porovnání se světelným znečištěním z měst, problém to již nyní způsobuje astronomům, kdy průlet jakékoli z těchto družic před úsekem oblohy, již pozorují, znamená ztrátu dat v a kolem trajektorie družice.
Dopady Světelné znečištění má škodlivé dopady na volně žijící živočichy, lidské zdraví a funkce a fukce ekosystémů.
Ekologický dopad Světelné znečištění má vliv na volně žijící živočichy, zejména na hmyz, ptáky a noční lovce. Hmyz nepřitahuje, ale dezorientuje. Ovlivňuje ale i rostliny, které například reagují na příchod jara i o týden dříve.http://phys.org/news/2016-06-night-time-pollution-early.html - Night-time light pollution causes spring to come early Prosvětlená noční obloha také omezuje některá astronomická pozorování.
Snížení světelného znečištění Snížení světelného znečištění se dá provést několika způsoby, jako například snížení jasu světel, snížení oslnění od světla a jeho intenzity či zrušení zbytečného osvětlení. Příkladem řešení je vhodné nastavení systému veřejného osvětlení. Například v obci Jesenice u Prahy funguje inteligentní osvětlení, které v nočních hodinách svítí pouze na 20 % a naplno se rozsvítí, když po ulici někdo jde. Lampy také filtrují modré světlo, aby svítily žlutě. Modré světlo totiž mate živočichy k probuzení, jelikož jim dává signál, že je zrovna den.
Zmíněný projekt dynamického osvětlení chodníku v Jesenici u Prahy byl slavnostně otevřen v květnu 2018 za podpory Ministerstva životního prostředí a následně získal ocenění v soutěži E.ON Energy Globe Award 2018 jako vítězný projekt své kategorie.
Evropská unie V polovině roku 2008 bylo světelné znečištění regulováno zákonem v italské oblasti Lombardie a legislativním aktem ve Slovinsku, o legislativním omezení tohoto jevu se diskutuje v 9 evropských zemích.http://www.asu.cas.cz/svetelne-znecisteni
Ucelený přehled souvisejících legislativních dokumentů evropských zemí připravilo Ministerstvo životního prostředí a v rámci předsednictví ČR v Radě EU byla Evropské komisi předána „Brněnská výzva” (Brno Appeal), která byla poprvé představena na mezinárodní akci International workshop Light Pollution 2022.
Česko Jako první v Česku deklarovalo omezování světelného znečištění statutární město Opava, které jej zahrnulo do programového prohlášení Rady města v březnu 2015. Měst ospolupracovalo se Slezským gymnáziem na projektu EMISE, který řešil světelné znečištění ve městě. V roce 2025 město Opava zahájilo rozsáhlou obnovu veřejného osvětlení – přes 3000 světel, kdy každá ulice spadala do jiné třídy osvětlení. Svítidla byla nastavena podle odborných výpočtů s ohledem na bezpečnost, úspory i zdravé prostředí. Intenzita světel je v noci automaticky tlumena.
Právní status a regulace v ČR
Světelné znečištění v českém právu Původní verze zákona o ochraně ovzduší (číslo 86/2002 Sb.) účinná od 1. června 2002 v § 2 odst. 1 písm. r) definovala, že se pro účely zákona rozumí světelným znečištěním „…každá forma osvětlení umělým světlem, které je rozptýleno mimo oblasti, do kterých je určeno, zejména pak míří-li nad hladinu obzoru.“ Ve znění novelizujícího zákona č. 92/2004 Sb.http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2004/sb030-04.pdf s účinností od 3. března 2004 (den vyhlášení zákona) se světelným znečištěním rozumí „viditelné záření umělých zdrojů světla, které může obtěžovat osoby nebo zvířata, způsobovat jim zdravotní újmu nebo narušovat některé činnosti a vychází z umístění těchto zdrojů ve vnějším ovzduší nebo ze zdrojů světla, jejichž záření je do vnějšího ovzduší účelově směrováno,“
Podle § 3 odst. 10 původního znění zákona od 1. června 2002 platilo: „Při činnostech v místech a prostorech stanovených prováděcím právním předpisem je každý povinen plnit nařízení orgánu obce a v souladu s ním provádět opatření k zamezení výskytu světelného znečištění ovzduší.“, podle odst. 12 „Prováděcí právní předpis stanoví místa a prostory, kde nesmí docházet k výskytu světelného znečištění, činnosti, na které se vztahuje povinnost podle odstavce 10, opatření ke snižování nebo předcházení výskytu světelného znečištění a limity stanovující horní mez světelného znečištění.“ Podle původního § 50 odst. 1 písm. k) platilo, že obec s rozšířenou působností „vydává nařízení, jímž může na svém území stanovit opatření podle § 3 odst. 10 ke snižování nebo předcházení výskytu světelného znečištění ovzduší.“ Všechna tato ustanovení byla zrušena novelizujícím zákonem č. 92/2004 Sb. s účinností od 3. března 2004 (den vyhlášení zákona).
Od 3. března 2004 podle zákonem č. 92/2004 Sb. novelizovaného znění § 50 odst. 3 „Obec může obecně závaznou vyhláškou zakázat promítání světelných reklam a efektů na oblohu a zakázat používání laserové techniky při kulturních akcích.“ Regulace byla tedy výrazně zmenšena a přešla z přenesené působnosti do samostatné působností obcí. Ustanovení z § 3 byla vypuštěna.
Od 1. října 2005 (den vyhlášení zákona č. 385/2005 Sb.) podle novelizovaného znění § 50 odst. 3 písm. c) může obec obecně závaznou vyhláškou „v oblasti opatření proti světelnému znečištění regulovat promítání světelných reklam a efektů na oblohu.“ Možnost regulace tedy byla ještě dále omezena.
Úplné znění zákona č. 86/2002 Sb. bylo vyhlášeno pod číslem číslo 472/2005 Sb.http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2005/sb165-05.pdf
Současná verze zákona č. 201/2012 Sb. s účinností od 1. září 2012 již o světelném znečištění nehovoří, po deseti letech bylo ze zákona zcela vypuštěno.
Počátkem března 2023 začala být účinná nová norma ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení, která stanovuje zásady pro návrh venkovního osvětlení v pěti oblastech použití, a to v závislosti na charakteru území. Norma není závazná, ale předpokládá se, že na ni v budoucnu bude odkazovat stavební legislativa.
Namísto české legislativy byl pojem „světelné znečištění” od roku 2009 zakotven v právu Evropské unie, konkrétně pak v Nařízení Komise (ES) č. 245/2009, které má vyšší právní sílu jak české zákony, a je přímo účinné ve všech státech Evropské unie. Světelným znečištěním se „rozumí souhrn všech nepříznivých dopadů umělého světla na životní prostředí, včetně vlivu rušivého světla”. Předmětné Nařízení pak v Tabulce 25 stanovuje „orientační hodnoty maximálního podílu světelného toku, který je vyzařován nad vodorovnou rovinu (ULOR), u jednotlivých silničních tříd svítidel určených pro veřejné osvětlení” s tím, že „v oblastech, kde hrozí světelné znečištění, není maximální podíl světla dosahujícího nad horizont u všech silničních tříd a světelných výkonů vyšší než 1 %”. Nařízení Komise (ES) č. 245/2009 bylo zrušeno nařízením č. 2019/2020, které světelné znečištění ani rušivé světlo neuvádí.
Před světelným znečištěním se dá bránit prostřednictvím Stavebního úřadu nebo Veřejného ochránce práv.Jak se bránit obtěžování světlem?
Světelné znečištění v politických programech Strana zelených – zmínka o potřebě regulovat světelné znečištění ve volebním programu pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2009Volební program SZ z roku 2009 - strana 40, pravý sloupec dole a 2010 i v programu pro pražské komunální volby ve stejném roce. Hnutí ANO – světelné znečištění si jako jednu z hlavních ekologických tezí volebního programu do komunálních voleb 2014 vybrala oblastní organizace ANO v Opavě. Česká pirátská strana – má hospodárné a efektivní svícení zakotveno ve svém komunálním programu.
Spor ohledně vhodného označení jevu v češtině Termín světelné znečištění se v češtině a v prostředí České republiky běžně používá. Někteří lidé považují toto označení za nepřesné a zavádějící, neboť ve svém obvyklém významu slovo znečištění popisuje stav, kdy na něčem (nebo v něčem) zůstává cizorodá látka i poté, co přestane působit zdroj znečištění, což není případ světla. Je navrhováno alternativní označení rušivé světlo. Termín světelné znečištění je však rozšířený a objevoval se i v českém právu.