Ferrara je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie. Leží na řece Pád a jeho historické centrum je součástí světového dědictví UNESCO. Je sídlem arcibiskupa a univerzity, založené roku 1391.
Historie náhled|upright|vlevo|B. Veneto: Kurtizána, domněle Lucrezia Borgia náhled|upright=1.0|Katedrála sv. Jiří náhled|upright=0.6| Interiér Počátky osídlení jsou archeologickými nálezy datovány do 6. století př. n. l., kdy zde byla osada Etrusků, kterou vystřídali Římané. Ve 4. století bylo ve Ferraře zřízeno biskupství a město se ve druhé polovině 6. století stalo centrem jednoho z langobardských vévodství (dukátů). Ve 12. století získala Ferrara samosprávu (člen Lombardské ligy) a od roku 1196, resp. 1208, byla s krátkou přestávkou pod vládou rodu Este, když Azzo I. byl zároveň markrabětem z Este (zprvu s titulem podesta). Od roku 1240 vládl rod Este ve Ferraře s titulem knížat a ovládl odtud i Modenu (1260/88) a Reggio v Emilii. V letech 1308–1317 se Ferrara dočasně ocitla pod vládou Benátek a vzápětí papežů. Roku 1391 byla založena univerzita, kde studoval například Mikuláš Koperník.
V roce 1471 byla Ferrara povýšena na vévodství pod svrchovaností Církevního státu, který roku 1597 území (po vymření přímé linie panujícího rodu) připojil a s nímž sdílela další osudy, až byla 1860/61 připojena k Italskému království.
Vládci Ferrary Rod Este 1196 – 1212 Azzo I., jako markýz z Este Azzo VI. 1212 – 1215 Aldobrandino I. 1215 – 1264 Azzo II. (VII.) 1264 – 1293 Obizzo I., od 1289 pán Modeny 1293 – 1308 Azzo III. 1308 Fresco 1308 – 1317 nadvláda Benátek 1317 – 1335 Rinaldino 1317 – 1344 Niccolò I. 1317 – 1352 Obizzo II. 1352 – 1361 Aldobrandino II. 1361 – 1388 Niccolò II. d’Este 1388 – 1393 Albert d’Este 1393 – 1441 Niccolò III. d’Este 1441 – 1450 Leonello d’Este Vévodové 1450 – 1471 Borso d’Este, od 1452 vévoda modenský, od 1471 ferrarský. 1471 – 1505 Herkules I. 1505 – 1534 Alfons I. (2. manželka Lucrezia Borgia) 1534 – 1559 Herkules II. 1559 – 1597 Alfons II. Od roku 1598 patřila Ferrara k Církevnímu státu.
Památky Město má velké historické centrum s úzkými ulicemi, lemovanými paláci. Městské hradby z 15.–16. století zachované téměř v úplné délce 9 km Katedrála svatého Jiří (Duomo di San Giorgio), trojlodní bazilika, vysvěcená roku 1135, dokončená ve 13. století+ trojosé trojpatrové průčelí, jemuž odpovídají 2 patra postranních galerií, renesanční zvonice/kampanila z let 1451–1493, architekt Leon Battista Alberti. Barokní výzdoba interiéru z roku 1712; Hrad rodiny d’Este (Castello Estense) uprostřed města, založen 1385, upraven po požáru roku 1545; cihlová stavba na čtvercovém půdorysu, se čtyřmi věžemi, dnes muzeum a zbrojnice Radnice ze 14. století, nárožní budova s věží Diamantový palác (Palazzo dei Diamanti) – renesanční stavba nazvaná podle diamantové bosáže fasády z mramorových jehlanců Palác rodiny Schifanoia(Palazzo Schifanoia) – renesanční „volnočasový“ palác rodiny d’Este Bývalý klášterní kostel San Romano – nyní katedrální muzeum s pokladnicí, naproti katedrále na Piazza Trento další kostely: San Francesco, Corpus Domini, Santa Maria in Vado aj. Palác Lodovika Mora (Pallazo di Lodovico Moro) – na jihu města, nyní Archeologické muzeum.Itálie, průvodce Olympia, s. 50, zlatnická sbírka Lapidarium (Museo lapidario) – sbírka etruských a římských památek, převážně kamenných a keramických
Katedrální muzeum
Galerie
Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel
Osobnosti města Francesco del Cossa (1436 – 1477), italský malíř Girolamo Savonarola (1452 – 1498), italský dominikánský řeholník, náboženský a politický reformátor, fanatický kazatel Lorenzo Costa (1460 – 1535), italský renesanční malíř Isabella d’Este (1474 – 1539), markýza z Mantovy, významná postava italské renesance a jedna z nejvýznamnějších postav tehdejší politiky a kultury Giovanni Boldini (1842 – 1931), italský, ve Francii působící žánrový malíř a portrétista. Italo Balbo (1896 – 1940), italský letec. velitel tzv. černých košil a věrný následovník Benita Mussoliniho Michelangelo Antonioni (1912 – 2007), italský filmový režisér a scenárista Giorgio Bassani (1916 – 2000), italský romanopisec, básník a esejista
Partnerská města Highland Park, USA Kaufbeuren, Německo Koper, Slovinsko Krasnodar, Rusko Lérida, Španělsko Saint-Étienne, Francie Sarajevo, Bosna a Hercegovina Swansea, Velká Británie Szombathely, Maďarsko Tartu, Estonsko Žilina, Slovensko
Odkazy
Reference
Literatura Pečenka, Vlčková – Evropa v proměnách staletí, nakl. LIBRI, 1997
Externí odkazy
Oficiální stránky
Kategorie:Obce v provincii Ferrara Kategorie:Města v Emilii-Romagni Kategorie:Univerzitní města v Itálii Kategorie:Sídla na Pádu