Uroš I. či Uroš I. Vukanovič (srbsky: Урош I Вукановић; před 1083 – 1145) byl srbský velkožupan v letech 1112–1145.
Původ Uroš I. byl synem Marka, bratra srbského velkoknížete Vukana, jenž přísahal věrnost Konstantinu Bodinovi, velkoknížeti Duklje, čímž se stal jeho vazalem.The early medieval Balkans, p. 223 Marko, jako subordinovaný vládce, prý získával své příjmy ze zemí na severu Rašky, které hraničily s Královstvím uherským.Živković, hipoteza, p. 11 Samo jméno Uroš, je pravděpodobně odvozeno z maďarského slova úr znamenajícího „dominus“ či „princeps“, jež je překládáno do slovanského 'Prvoslav' či 'Primislav', jak je vidět v případě Uroše II. ve slovanských pramenech.Živković, hipoteza, p. 13 Existuje možnost, že se Marko oženil s uherskou ženou.
Válka s Byzancí Roku 1092 porazilo srbské vojsko byzantskou armádu vedenou dračským guvernérem, vyslaným císařem Alexiem Komnénem. V roce 1093 vedl již větší, posílené byzantské vojsko Alexios osobně a táhl směrem na Rašku, ale Vukan se o tažení doslechl a urychleně se snažil dosáhnout příměří. Alexios jej rychle přijal, neboť mu vyvstaly nové problémy na východě, kde pronikali Kumáni až k Adrianopoli. Jakmile však císař opustil oblast, porušil Vukan příměří, dobyl povodí Vardaru a zmocnil se měst jako Vranje, Skoplje a Tetovo. V roce 1094 či 1095 pochodoval císař se svým vojskem opět na Srby a dobyl Lipljan, tentokrát se s ním Vukan setkal ve stanu a ponechal mu dvacet rukojmích, včetně Uroše I. a Štěpána Vukana, na potvrzení mírové přísahy.The early medieval Balkans, p. 226 Uroš byl poprvé zmíněn v soudobé Alexiádě Anny Komnénovny, spisu o vládě jejího otce, byzantského císaře Alexia I. Komnéna.
Po smrti Vukana roku 1112 usedl Uroš na velkoknížecí stolec.Zivkovic, hipoteza, p. 15
Potomci Uroš II., srbský župan Helena, manželka uherského krále Bély II. Marie, manželka znojemského knížete Konráda II., matka Konráda II. Oty – českého knížete a Heleny Znojemské – polské kněžny
pravděpodobně také syn Uroše: Zavida, zahumlejský župan, otec Štěpána Nemanji
Odkazy Reference
Literatura
Anna Comnena, The Alexiad , přeložila Elizabeth A. Dawes v roce 1928 John Kinnamos, The Deeds of John and Manuel Comnenus, přeložil C.M. Brand (New York, 1976). Imperii Graeci Historia, ed. Hieronymus Wolf, 1557, v řečtině s paralelním latinským překladem. (PDF of 1593 reprint) Андрија Веселиновић, Радош Љушић – Српске династије, Нови Сад – Београд 2001, 32. Тибор Живковић – Портрети српских владара (IX – XII век), Београд 2006, str. 127–132. Živković Tibor, 2005, br. 52, str. 9–22, Jedna hipoteza o poreklu velikog župana Uroša I
Kategorie:Vukanovićové Kategorie:Srbští panovníci Kategorie:Narození ve 12. století Kategorie:Úmrtí v roce 1145 Kategorie:Muži