Turečtina je turkický jazyk používaný zejména v Turecku, Bulharsku, na Kypru, v Německu, na území bývalé Osmanské říše a je také jazykem několika milionů imigrantů v zemích Evropské unie. Osmanská turečtina používala výhradně turecké osmanské písmo (variantu arabského písma) až do roku 1928, kdy byla na popud Kemala Atatürka zavedena latinka.

Turečtina je tzv. aglutinační jazyk, to znamená, že vytváří gramatickou informaci tím, že ke kořeni slova připojuje afixy, tedy předpony, přípony či vpony.

Mezi turečtinou a jinými oghuzskými jazyky, např. azerštinou, turkmenštinou či kazaštinou, je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů.

Rozšíření jazyka V Turecku a turecké části Kypru je turečtina úředním jazykem, turecky však mluví i mnoho menšin po celém světě.

Výslovnost

+Souhlásky Labiála Alveolára Postalveolára Palatála Velára GlotálaNazálamnPlozivaNezněláptt͡ʃckZnělábdd͡ʒɟgFrikativaNezněláfsʃhZnělávzʒApproximanta(ɫ)lj(ɰ)Verberantaɾ

náhled|žádné|206x206pixelů|Turecké samohlásky

Abeceda Turečtina používá od roku 1928 pro zápis latinku. Turecká abeceda sestává z 29 písmen. Samohlásek je 8 (A, E, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 21 souhlásek. Některá písmena (Â, Ç, Ğ, I, İ, Ö, Ş a Ü) byla upravena tak, aby odpovídala fonetickým potřebám jazyka.

Velká písmena: A, Â, B, C, Ç, D, E, F, G, Ğ, H, I, İ, J, K, L, M, N, O, Ö, P, R, S, Ş, T, U, Ü, V, Y, Z

Malá písmena: a, â, b, c, ç, d, e, f, g, ğ, h, ı, i, j, k, l, m, n, o, ö, p, r, s, ş, t, u, ü, v, y, z.

Názvy písmen Názvy písmen představujících samohlásku jsou samohlásky samy, zatímco názvy souhlásek odpovídají souhláska + e. Jediná výjimka je písmeno ğ, jeho název je „yumuşak ge“ („měkké gé“) a, be, ce, çe, de, e, fe, ge, yumuşak ge, he, ı, i, je, ke, le, me, ne, o, ö, pe, re, se, şe, te, u, ü, ve, ye, ze.

Výslovnost Turecký pravopis je vždy fonetický a zápis každého slova odpovídá jeho výslovnosti. Následující tabulka obsahuje turecká písmena, jejich ekvivalenty v mezinárodní fonetické abecedě a jejich přibližná výslovnost podle češtiny

{| class="wikitable" |- !colspan=2|Písmeno !IPA !Přibližná výslovnost v češtině !colspan=2|Písmeno !IPA !Přibližná výslovnost v češtině |- |A||a||||jako a||M||m|||||jako m |- |B||b||||jako b||N||n||||jako n |- |C||c||||jako dž||O||o||||jako o |- |Ç||ç||||jako č||Ö||ö||||jako německé ö |- |D||d||||jako d||P||p||||jako p |- |E||e||||jako e||R||r||||jako r |- |F||f||||jako f||S||s||||jako s |- |G||g|| nebo ||jako g||Ş||ş||||jako š |- |Ğ||ğ|||||prodlužuje předchozí samohlásku||T||t||||jako t |- |H||h||||jako h||U||u||'||jako u|- |I||ı||||tzv. zadopatrové i, jako i vyslovené v krku||Ü||ü||||jako německé ü|- |İ||i||||jako i||V||v||||jako v|- |J||j||||jako ž||Y||y||||jako j|- |K||k|| nebo ||jako k||Z||z||||jako z|- |L||l|| nebo ||jako l|}

Přízvuk Obecně přízvuk v turečtině leží na poslední slabice. Výjimkou jsou příslovce, citoslovce, spojky, oslovení, zeměpisné názvy a některé přípony. V některých případech přízvuk určuje význam slova (například ártık/arık).

Příklady

Číslovky Turecky Česky bir jeden iki dva üç tři dört čtyři beş pět altı šest yedi sedm sekiz osm dokuz devět on deset

Užitečné fráze

Turecky Česky Merhaba! Ahoj! Günaydın! Dobré ráno! Iyi akşamlar! Dobrý večer! Hoşça kal! Na shledanou! Allaha ısmarladık! Na shledanou! Görüşürüz! Uvidíme se později! Evet Ano Hayır Ne Lütfen Prosím! Pardon Promiňte Teşekkür ederim Děkuji

Vzorový text Otčenáš (modlitba Páně): Göklerdeki Babamız, Adın kutsal kılınsın. Egemenliğin gelsin. Gökte olduğu gibi, yeryüzünde de Senin istediğin olsun. Bugün bize gündelik ekmeğimizi ver. Bize karşı suç işleyenleri bağışladığımız gibi, Sen de bizim suçlarımızı bağışla. Ayartılmamıza izin verme. Bizi kötü olandan kurtar. Amin.

Odkazy Literatura KUČERA, Petr. Podrobná gramatika turečtiny''. Brno. Lingea 2014. 494 S. .

Související články Osmanská turečtina Turecké osmanské písmo Turkologie

Externí odkazy

Kategorie:Jazyky Bulharska Kategorie:Jazyky Kypru Kategorie:Jazyky Severní Makedonie Kategorie:Jazyky Německa Kategorie:Jazyky Rumunska Kategorie:Jazyky Řecka Kategorie:Jazyky Turecka Kategorie:Jazyky Uzbekistánu Kategorie:Jazyky Severního Kypru