1945

1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Události

Leden 9. ledna – Americké jednotky se vylodily na filipínském ostrově Luzon. 15. ledna – Pět dělostřeleckých pluků 1. čs. armádního sboru se v prostoru Jasła úspěšně podílelo na zahájení útočné operace proti německým vojskům. 16. ledna – Šest set britských letadel svrhlo tři tisíce bomb na chemický komplex v Záluží (Litvínov). 19. ledna – Rozpuštění polské Zemské armády. 25. ledna – Zformování 1. smíšené letecké divize v SSSR. 27. ledna – Vojáky Rudé armády byl osvobozen vyhlazovací koncentrační tábor v Osvětimi.

Únor 3. února – Začala bitva o Manilu. 4. února – Zahájení jaltské konference. 14. února Bombardování Drážďan. Ve 12.24 hod. zaútočilo na Prahu 62 bombardérů z 8. letecké armády USAAF, 701 zabitých 19. února – První kus japonského území byl napaden americkou armádou. Šlo o malý pustý ostrov Iwodžima. 24. února – Americká armáda obsadila Manilu a ostrov Iwodžima, 1400 km od Tokia.

Březen 3. března – Finsko vyhlásilo válku Německu. 20. března – Adolf Hitler vydal tzv. „Neronův rozkaz“, podle kterého pod sankcí okamžitého zastřelení nesměli zůstat občané Německa na územích získaných spojenci, měly být zničeny stavby a veškeré stroje a zařízení. 22. března V Káhiře byla vyhlášena Liga arabských států, kterou tvořily Egypt, Sýrie, Irák, Libanon, Saúdská Arábie, Jemen, Arabská Palestina a Zajordánsko. Spojenecké bombardování místní rafinerie a vlakového nádraží skončilo zničením většiny města Kralupy nad Vltavou. 25. března – Při bombardování Libně, Kbel a Vysočan zemřelo 235 lidí a 417 jich bylo zraněno. Zasaženo bylo 527 objektů.

Duben 3. dubna – osvobození Bratislavy Rudou armádou. 4. dubna – Začalo gruzínské povstání na Texelu. 5. dubna – přijetí Košického vládního programu. Vláda ČSR v Košicích byla uznána všemi protifašistickými velmocemi 12. dubna – Zemřel prezident Roosevelt, úřadu se ujal Harry Truman. 13. dubna – osvobození Vídně Rudou armádou. 17. dubna – Bombardéry nad ránem masivně zaútočily na železniční uzel v Plzni. Zničení seřaďovacího a hlavního nádraží doprovázely zásahy blízkých obytných čtvrtí. Při náletu zemřely nebo byly zraněny stovky lidí. 18. dubna Začala bitva u Ořechova mezi Rudou armádou a Němci, největší tanková bitva na Moravě. Trvala cca týden. Bombardéry se pokusily o nálet na seřaďovací nádraží v Plzni–Koterově, ale po napadení protivzdušnou obranou svrhly předčasně pumy na civilní budovy na Slovanech a Petrohradě. Zemřely a zraněny byly desítky osob, zničeno bylo na 50 budov. 19. dubna – Vypálení osady Ploština německými nacisty, masakr civilního obyvatelstva. 20. dubna – Američané dobyli Norimberk. 21. dubna Jednotky 3. americké armády vstoupily na čs. území a dobyly Aš Göring toho dne utekl z Berlína do svého nového stanoviště na Špičáku u Železné Rudy, kde ovšem zjistil, že není dostavěné, a putoval do Alp, aby urychlil svoje jednání s americkou armádou. 22. dubna – Sovětská a polská armáda osvobodily koncentrační tábor Sachsenhausen. 23. dubna – Vyhlazení osady Prlov německými nacisty. 24. dubna první Žukovovy jednotky dorazily do severního předměstí Berlína podepsána Charta OSN – 51 států 25. dubna US Army se setkává s Rudou armádou v Torgau na Labi. začal přímý útok Rudé armády na Berlín. Bombardéry provedly masivní nálet na Škodovy závody a letiště Bory v Plzni. Zbrojovka byla zničena ze 70 %, letiště přestalo být provozuschopné. Nepřesně shozené pumy způsobily značné škody ve čtvrtích Skvrňany a Karlov. Osvobozen koncentrační tábor Dachau. 26. dubna – Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Brno. 28. dubna – Benito Mussolini a jeho milenka Clara Petacci byli zastřeleni italskými partyzány. 30. dubna Jednotky 4. ukrajinského frontu osvobodily Ostravu. Adolf Hitler spáchal v Berlíně sebevraždu. Francouzské ženy šly poprvé k volbám. Skončila Laponská válka – válka mezi Finskem a Německem (od září 1944).

Květen 1. května – V Přerově vypuklo povstání, začátek květnového povstání českého lidu. Goebbels se svojí ženou otrávili sebe a své děti. 2. května – Němci popravili v Terezínské pevnosti 56 českých vlastenců. Berlín byl dobyt Rudou armádou. 5. května V Praze začalo povstání proti německé okupaci. Příslušníci SS vyhladili obec Javoříčko. Američané osvobodili Domažlice. 6. května Jednotky americké armády osvobodily Plzeň. Proběhl Velkomeziříčský masakr. 6. května–7. května – Masakry českých civilistů (žen, starců a dětí) jednotkami SS v Praze. Praze na pomoc přichází armáda generála Vlasova. 7. května – podepsána kapitulace Německa ve francouzské Remeši 8. května – Konec druhé světové války v Evropě. 9. května – Tankové jednotky Rudé armády pronikly do Prahy. Do roku 1990 byl 9. květen státním svátkem. Na žádost Stalina byla podepsána kapitulace Německa znovu v Berlíně. bombardování podniku ASAP v Mladé Boleslavi Rudou armádou Den osvobození od fašismu, aby v něm byli obsaženi všichni osvoboditelé. Již v roce 1990 vystoupil tehdejší poslanec Miloš Zeman s návrhem, aby bylo datum svátku přesunuto na 8. květen. 11. května – U Slivice na Milínsku padly jedny z posledních výstřelů druhé světové války v Evropě. Rudá armáda přijela do Karlových Varu. 12. května – skončila válka v Karlových Varech. 20. května – Skončilo gruzínské povstání na Texelu. 22. května – Uzavřeny hranice mezi Československem a Rakouskem Československo obnoveno bez Podkarpatské Rusi.

Červen 1. června – Japonci opustili Okinawu po 82 dnech bojů a ztrátě kolem 100 000 vojáků. 3. června – vyroben první litr benzínu v chemických závodech v Záluží po osvobození republiky spojeneckými vojsky. 5. června – založen fotbalový klub Český sportovní klub Jablonec nad Nisou (nyní FK Jablonec) 18. června/19. června – příslušníci československé armády vedení Karolem Pazúrem spáchali masakr na Švédských šancích, jednu z nejbrutálnějších masových vražd moderní české historie. 22. června – Německo bylo rozděleno na 4 okupační zóny pod správou USA, VB, Francie a SSSR. 26. června – byla podepsána Charta Spojených národů. 29. června – Zdeněk Fierlinger a Vladimír Clementis za Československo a Vjačeslav Molotov za SSSR podepsali v Moskvě Smlouvu o Zakarpatské Ukrajině, kterou Československo definitivně ztratilo Podkarpatskou Rus.

Červenec 1. července Německo je rozděleno mezi spojenecké okupační síly. Manifestace na Bílé hoře, viz 16. července – V Nevadské poušti na letecké základně Alamogordo proběhl první pokusný jaderný výbuch – test Trinity. 17. července – Zahájena jednání Velké Trojky v Postupimi.

Srpen 2. srpna – Ukončena jednání Velké trojky v Postupimi. 6. srpna – Spojené státy shodily uranovou atomovou bombu Little Boy na Hirošimu, v okamžiku bylo zabito 80 tisíc lidí. 8. srpna – SSSR vyhlásil válku Japonsku. 9. srpna – Spojené státy shazují plutoniovou atomovou bombu Fat Man, odpovídající síle 22 kilotun TNT, na město Nagasaki v 23.02 místního času. Pravděpodobně bylo zabito 60 až 80 tisíc lidí, dalších 60 tisíc zraněno. 15. srpna – Ve 12.00 japonského standardního času v rozhlasové řeči přečetl císař Hirohito císařský reskript o ukončení války. 25. srpna – Ho Či Min vyhlašuje Vietnamskou demokratickou republiku.

Září 2. září – Oficiální konec 2. světové války ve světě. 7. září – Přehlídka všech armád, které se podílely na vítězném ukončení 2. světové války, v Berlíně.

Říjen 18. října – Zahájen mezinárodní vojenský tribunál, viz norimberský proces. 24. října – Začala platit Charta spojených národů (OSN). 26. října – Konec možnosti vydávání prezidentských dekretů v Československu. 31. října – Zřízen Státní ústřední archiv Slovinska.

Listopad 11. listopadu – Volby do Ústavodárné skupštiny v Jugoslávii drtivě vyhráli komunisté. 20. listopadu – Začátek norimberského procesu. 29. listopadu – Tito vyhlašuje Federativní lidovou republiku Jugoslávie.

Prosinec Československo bylo přinuceno postoupit Sovětskému svazu Podkarpatskou Rus. Z Československa odešla všechna cizí vojska

Vědy a umění 22. října – Česká filharmonie je zestátněna 20. listopadu – Premiéru Šostakovičovy 9. Symfonie Op. 90 řídil v Leningradě Jevgenij Mravinskij 21. listopadu Premiéra Prokofjevova baletu Popelka ve Velkém divadle v Moskvě. První provedení 2. smyčcového kvarteta C-dur Benjamina Brittena V egyptském Nag Hammádí byla nalezena tzv. gnostická knihovna. Byl objeven chemický prvek promethium.

Nobelova cena Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Alexander Fleming, Ernst Boris Chain, Sir Howard Walter Florey za objev penicilínu a jeho léčebného účinku na různé infekční choroby Nobelova cena za fyziku – Wolfgang Pauli za objev Pauliho vylučovacího principu Nobelova cena za chemii – Artturi Ilmari Virtanen za výzkumy agrokultur a výživové chemie Nobelova cena za literaturu – Gabriela Mistralová (Chile) Nobelova cena za mír – Cordell Hull (USA)

Narození

Česko thumb|upright|Fedor Gál (* 20. března) thumb|upright|Štěpán Škorpil (* 13. dubna) thumb|upright|Karel Šíp (* 1. června) thumb|upright|Ondřej Neff (* 26. června) thumb|upright|Viktor Sodoma (* 5. července) thumb|upright|Jaroslav Uhlíř (* 14. září) thumb|upright|Ondřej Suchý (* 16. září) thumb|upright|Jiří Žáček (* 6. listopadu) thumb|upright|Miroslav Paleček (* 12. listopadu) thumb|upright|Ivan Rössler (* 21. prosince) thumb|upright|Richard Tesařík (* 25. prosince) 5. ledna – Benjamin Fragner, historik architektury 7. ledna – Josef Hájek, ekonom a politik 8. ledna – Václav Dosbaba, malíř, výtvarník a grafik († 4. února 2012) 10. ledna – Antonín Blažek, politik a diplomat 14. ledna – Klára Jerneková, herečka († 31. července 2003) 17. ledna – Hana Frejková, herečka a zpěvačka 31. ledna Mečislav Borák, český historik († 15. března 2017) Petr Pavlík, malíř, sochař, ilustrátor 2. února Jiří Horáček, teoretický fyzik Ivan Havlíček, fyzik a politik († 25. listopadu 2023) 3. února – Václav Peřich, viceprezident NKÚ 5. února – Jan Gebhart, historik († 29. června 2018) 17. února – Petr Burian, herec, básník a režisér 22. února – Karel Vohralík, československý hokejový obránce († 17. října 1998) 24. února – Jindřich Šťáhlavský, zpěvák country († 5. února 2013) 3. března – Vladimír Železný, žurnalista, podnikatel a politik 8. března – Vlastimil Smolík, dostihový jezdec († 4. července 1994) 10. března – Ladislav Štaidl, kytarista, pianista, dirigent, skladatel, textař († 30. ledna 2021) 13. března – Simeona Hošková, historička umění, kurátorka, redaktorka a překladatelka († 17. května 2015) 16. března – Moris Issa, režisér syrského původu 18. března – Miloš Frýba, hlasatel Československé televize († 30. prosince 2010) 23. března – Mojmír Horyna, historik umění († 26. ledna 2011) 29. března – Jan Bobrovský, československý basketbalista, trenér a sportovní funkcionář 8. dubna – Jiří Waldhauser, archeolog († 15. července 2023) 9. dubna – Jiří Novák, horolezec, trenér a publicista 11. dubna Jan Bauer, novinář a spisovatel († 18. září 2025) Jaroslav Malina, sociokulturní antropolog, archeolog a spisovatel Karel Steigerwald, dramatik, scenárista a novinář 13. dubna – Štěpán Škorpil, sportovní novinář, televizní komentátor 17. dubna – Pavel Stratil, fotbalový reprezentant 19. dubna – Jaroslav Řehna, sochař 22. dubna – Jan Vlas, divadelní herec 25. dubna Ivan Ohlídal, fyzik, vysokoškolský profesor a politik Jan Pospíšil, dvacetinásobný mistr světa v kolové 26. dubna – Petr Oslzlý, dramaturg, scenárista, herec a pedagog 28. dubna – Tomáš Hradílek, ministr vnitra České republiky 29. dubna – Zdeněk Tylšar, hornista a hudební pedagog († 18. srpna 2006) 5. května Vítězslav Hádl, hudebník Radomír Leszczynski, grafik Jiří Svoboda, režisér, scenárista a politik Miroslav Langer, klavírista a pedagog († 28. října 2010) Blahoslav Hruška, český sumerolog, asyriolog a religionista († 26. června 2008) 8. května Jitka Gruntová, historička a politička († 9. ledna 2026)