náhled|vpravo|Mapa prvního železničního koridoru I. tranzitní železniční koridor je název pro hlavní dálkový železniční tah mezi Děčínem a Břeclaví. Koridor prochází po následujících tratích Správy železnic: (Schöna DB –) Dolní Žleb – Děčín (v jízdním řádu pro cestující trať 098) Děčín – Ústí nad Labem – Kralupy nad Vltavou – Praha–Holešovice (tratě 090 a 091) Praha-Holešovice – Kolín – Pardubice – Česká Třebová (tratě 010 a 011) Česká Třebová – Svitavy – Brno (trať 260) Brno – Břeclav – Lanžhot (– Kúty ŽSR) (část tratě 250)
I. železniční koridor představuje tedy kromě významného vnitrostátního spojení také tranzitní spojení Berlína a Drážďan s Bratislavou, popř. Vídní. V tomto smyslu jde o část 4. panevropského koridoru. Celková délka koridorové tratě je 458 km.
Historie náhled|Výstavba koridoru v úseku Brno – Česká Třebová v roce 1996 Provoz na první části dnešního železničního koridoru, trati Břeclav – Brno, byl zahájen již v roce 1839 a šlo vůbec o první železniční trať s využitím parního provozu na území dnešní České republiky. Praha byla dostavbou úseku z České Třebové přes Pardubice připojena v roce 1845. Po roce 1918 byly tratě zdvoukolejňovány a po roce 1951 i elektrizovány. Většina trasy 1. železničního koridoru byla elektrizována v roce 1966. Hlavní provoz byl ovšem veden po tratích Brno – Havlíčkův Brod a Havlíčkův Brod – Kolín. Elektrizace tratě Brno – Česká Třebová proběhla totiž až v rámci samotné výstavby koridoru – v roce 1999.
V druhé polovině 80. let 20. století činila jízdní doba rychlíkem Brno – Praha po variantě přes Havlíčkův Brod kolem 3 h 20 minut, přes Českou Třebovou pak dokonce 4 h 20 minut. O zanedbanosti tratí po dobu komunistického režimu svědčí i fakt, že expres Slovenská strela již v roce 1938 zvládl tutéž trasu za 2 h 55 min.
Železniční koridory předpokládají kapacitní a rychlé spojení, ideálně až rychlostí 160 km/h. Jelikož Česká republika je členitým státem střední Evropy, naplňuje se tato představa poněkud hůře. Již od začátku bylo jasné, že některé úseky budou muset zůstat v nižší rychlosti. Nakonec však některé dokončené úseky jsou postavené ještě na nižší rychlosti, než bylo očekáváno. náhled|Trať prvního koridoru nedaleko pražské Podbaby 1. železniční koridor se začal stavět v roce 1993 modernizací úseku Úvaly – Kolín. Původní plány předpokládaly dokončení koridoru v roce 2000. Již během roku 1995 se tento plán ukázal jako utopie a do roku 2000 tak měl být hotov jen úsek Praha – Česká Třebová a celý koridor až v roce 2003. Ani tento úsek se nepodařilo do konce století dokončit, navíc z plánů modernizace zcela vypadl úsek Choceň – Ústí nad Orlicí.
12. října 2004 byl 1. železniční koridor stavebně po 11 letech dokončen. Přesto se však nejednalo o poslední stavby na trase koridoru. V roce 2005 tak byla dokončena stavba železniční stanice Choceň a Děčín, začátkem roku 2008 byla dokončena stavba Ústí nad Labem, v polovině roku 2010 pak rekonstrukce Břeclavi (pouze 1. stavba) a průjezd železničním uzlem Kolín. Velké diskuse jsou vedeny kolem hlavního nádraží v Brně (zde je zvažována možnost přesunutí stavby asi 700 m směrem od centra, což by na jednu stranu urychlilo průjezd Brnem, na druhou stranu by to výrazně zkomplikovalo přestupy cestujících na městskou dopravu). Vzhledem k předpokládanému financování z národních zdrojů byla tato stavba odložena na dobu po roce 2020.
V roce 2009 bylo dostavěno pražské Nové spojení. Tato stavba není ovšem považována za koridorovou stavbu (byť se tras koridorů dotýká).
Současnost náhled|vpravo|Pohled na 1. železniční koridor (uprostřed) ze zříceniny Baba náhled|vpravo|Most koridoru v oblasti Dejvic, nedaleko Podbaby náhled|vpravo|Železniční viadukt na přeložce trati mezi Dlouhou Třebovou a odbočkou Parník Na sklonku roku 2012 byly podepsány smlouvy na stavby Optimalizace Praha Bubeneč – Praha Holešovice, Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav, 2. stavba a Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí. V říjnu 2013 byla podepsána smlouva na stavbu Modernizace Praha Běchovice – Úvaly. Příprava probíhá u staveb nelahozeveské tunely, Modernizace uzlu Pardubice a Modernizace uzlu Česká Třebová.
Jízdní čas v jízdním řádu 2014/15 v úseku Praha – Brno byl u běžné soupravy 2 h 37 min, v jízdním řádu 2015/16 se pak snížil na 2 h 30 min, naklápěcí jednotky Pendolino zde nejsou provozovány (v roce 2010/11 jezdily za 2 h 23 min). Cílový čas po dokončení všech dílčích staveb je u naklápěcích jednotek 2 h 5 min, je otázka, zda je reálné jej dosáhnout (původní plány počítaly u některých úseků s vyššími traťovými rychlostmi).
V roce 2020 už začínají zastarávat některé z prvních otevřených úseků koridoru a vyžadují rekonstrukci. Prvním rekonstruovaným je úsek Velim–Poříčany. Zvažuje se též zvýšení zvýšení maximální rychlosti na 200 km/h na některých úsecích.
V roce 2022 byla dokončena oprava trati mezi Brnem a Blanskem a v červenci 2023 byl zprovozněn modernizovaný úsek mezi Ústím n. O. a Brandýsem n. O. V návrhu JŘ na rok 2024 se počítá s jízdní dobou Praha – Břeclav 3:08 h u vlaků ČD a 3:03 h u vlaků RegioJet. V opačném směru ČD 3:04 h a RegioJet 2:59 h.
Úseky koridoru postavené na rychlost 160 km/h
Pro běžné soupravy Lovosice – Mlčechvosty mimo průjezdu přes stanice Roudnice nad Labem (150 km/h), Hněvice, Horní Počaply a Dolní Beřkovice 37 km Poříčany – Choceň mimo průjezdu přes stanici Kolín, úsek Přelouč – Valy u Přelouče a stanici Pardubice 88 km Ústí nad Orlicí město – Dlouhá Třebová 5 km Modřice – Břeclav přednádraží 52 km
Pro vlaky s naklápěcími soupravami Děčín – Dobkovice 5 km Lovosice – Nelahozeves mimo průjezd přes stanice Roudnice nad Labem a Hněvice 54 km Poříčany – Přelouč 51 km Valy u Přelouče – Choceň mimo průjezd Pardubicemi 42 km Ústí nad Orlicí – Dlouhá Třebová 7 km Modřice – Břeclav 53 km
Úseky s velmi sníženými rychlostmi průjezd děčínskými tunely 70 km/h (úsek asi 1 km) Kralupy nad Vltavou – Praha-Podbaba řada úseků 80 km/h (úsek asi 2 km) průjezd Prahou (Praha-Holešovice – Praha-Libeň) 60–80 km/h (úsek asi 4 km) Brandýs nad Orlicí – Ústí nad Orlicí 80 km/h (úsek asi 11 km) průjezd nádražím Česká Třebová 60 km/h (úsek asi 1,2 km) Blansko – Brno 75 až 80 km/h (několik krátkých úseků) průjezd přes Brno hlavní nádraží 30 až 40 km/h (úsek asi 2 km)
Snížené traťové rychlosti jsou sice v řadě případů jen na velmi krátkých úsecích, ale i to vede ke značnému zpomalení a navyšování spotřeby energie. Např. do přestavby železniční stanice Kolín byl úsek s traťovou rychlostí 50 km/h dlouhý jen 190 m, což ovšem znamenalo, že vlaky ze 160 km/h brzdily na 50 km/h a v dalším úseku se opět rozjížděly na 125 km/h, resp. naopak. Celkové zdržení projíždějícího rychlíku bylo rovno až 4 minutám.
Zvýšení rychlosti na 200 km/h V některých úsecích je plánováno zvýšení rychlosti na 200 km/h. Nejprve by mělo jít o úseky Rakvice – Břeclav (plánovaný začátek realizace 2028), Choceň – Uhersko (plánovaný začátek realizace 2031), Pardubice – Uhersko (plánovaný začátek realizace 2032), a novostavba trati mezi Chocní a Ústím nad Orlicí (plánovaný začátek realizace 2030).
Přehled úseků náhled|vpravo|Modernizovaná stanice v Chocni úsek délka zahájenívýstavby uvedenído provozu st.hr. SRN – Děčín (mimo) 9,8 km19961998 uzel Děčín 3,8 km20012004 Děčín (mimo) – Ústí nad Labem sever (mimo) 17,0 km2001 2002 uzel Ústí nad Labem 6,0 km2005 2008 Ústí nad Labem jih (mimo) – Lovosice (mimo) 18,9 km19982001 Lovosice (včetně) – Hrobce (včetně) 15,5 km20002002 Hrobce (mimo) – Hněvice (mimo) 12,2 km19961997 Hněvice (včetně) – Vraňany (mimo) 17,2 km19992001 Vraňany (včetně) – Nelahozeves zámek 10,3 km20002002 Nelahozeveské tunely 2,5 kmplánováno po roce 2032plánováno – není stanoven uzel Kralupy nad Vltavou cca 1,5 km 2032 2035 Kralupy nad Vltavou (mimo) – Praha-Bubeneč (mimo) 19,6 km20012003 Praha-Bubeneč (včetně) – Praha-Holešovice (včetně) 4,6 km20132015 Praha-Holešovice (mimo) – Praha hl.n. (mimo) cca 3 km plánováno po roce 2032 plánováno – není stanoven Praha hl.n. (včetně) – Praha-Libeň (mimo) 5 km 2004 2008 Praha-Libeň (částečně) – Praha-Běchovice (včetně) 9,7 km 2006 2011 Praha-Běchovice (mimo) – Úvaly (včetně) 9 km 2013 2015 Úvaly (mimo) – Poříčany (mimo) 15,1 km19931996 žst. Poříčany 2,5 km 1994 1997 Poříčany (mimo) – Kolín zastávka 19,7 km 1997 1999 Kolín zastávka – Kolín dílny (uzel Kolín) 5,5 km 2006 2010 Kolín dílny – Záboří nad Labem (mimo) 5,7 km 2000 2002 Záboří nad Labem (včetně) – Přelouč (mimo) 18,6 km 2002 2004 žst. Přelouč 2,6 km 1997 1998 Přelouč (mimo) – Pardubice (mimo) 10,3 km 1999 2000 uzel Pardubice 2,4 km 20202024 Pardubice (mimo) – Uhersko (mimo) 16,9 km 1999 2001 Uhersko (včetně) – Choceň (mimo) 15,7 km 1993 1996 uzel Choceň 2,5 km 2003 2005 Choceň (mimo) – Brandýs nad Orlicí (mimo) 2,6 km 2002 2002 Brandýs nad Orlicí (včetně) – Ústí nad Orlicí (mimo) /rekonstrukce/ 9,7 km20212023 uzel Ústí nad Orlicí 1,5 km 2013 2015 Ústí nad Orlicí (mimo) – Česká Třebová (mimo) 6,3 km 2002 2004 uzel Česká Třebová 5,4 km2025plánováno 2032 Česká Třebová (mimo) – Skalice nad Svitavou (mimo) 47,5 km 1996 1998 Skalice nad Svitavou (včetně) – Brno Maloměřice (mimo) 33,4 km 1996 1998 uzel Brno etapa Židenice 15,8 km plánováno 2030 plánováno 2035 uzel Brno etapa Černovice plánováno 2030 plánováno 2034 uzel Brno etapa osobní nádraží plánováno 2030 plánováno 2035 uzel Brno etapa Heršpice plánováno 2030 plánováno 2035 Modřice (včetně) – Vranovice (mimo) 18,9 km 1998 2000 žst. Vranovice 1,9 km 2000 2001 Vranovice (mimo) – Břeclav (mimo) 32,6 km19971999 uzel Břeclav 4 km 2007 2014http://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/breclavske-nadrazi-v-novem-rychlejsi-a-bezpecnejsi-20141126.html Břeclav (mimo) – Břeclav st.hr. 3 km 1997 1998
Odkazy
Reference
Související články Druhý železniční koridor
Externí odkazy Podrobná stránka s rychlostmi na I. koridoru (zastaralé, z roku 2004) Koridory.cz 1. železniční koridor
Kategorie:Železniční tratě v Česku Kategorie:Železniční koridory Kategorie:Železniční doprava v Ústeckém kraji Kategorie:Železniční doprava ve Středočeském kraji Kategorie:Železniční doprava v Pardubickém kraji Kategorie:Železniční doprava v okrese Blansko Kategorie:Dopravní stavby v okrese Blansko Kategorie:Železniční doprava v okrese Brno-venkov Kategorie:Dopravní stavby v okrese Brno-venkov Kategorie:Železniční doprava v Brně Kategorie:Dopravní stavby v Brně Kategorie:Železniční doprava v okrese Břeclav Kategorie:Dopravní stavby v okrese Břeclav Kategorie:Rozchod 1435 mm