Kamberk (, ) je obec v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Leží u hranice Jihočeského kraje v tzv. Blanické brázdě, kterou protéká řeka Blanice. Nadmořská výška obce je 398 metrů. Obec se rozkládá asi čtrnáct kilometrů jižně od města Vlašim. Žije zde obyvatel. Ke konci života zde v č.p. 32 žil Lubomír Kostelka.
Poloha Okolí je kopcovité, částečně zalesněné, v obci je na řece Blanici rybník o rozloze 12 hektarů. V okolí jsou další dva rybníky obnovené počátkem devadesátých let 20. století. Nazývají se Podhorník a Kalač.
Historie
Kamberk byl s největší pravděpodobností založen ve druhé polovině 13. století jako horní městečko nedaleko zdejších zlatých dolů. První písemná zmínka o osadě Karrenberg pochází z roku 1282. Prvním držitelem Kamberka byl Sezima z Landštejna, který Kamberk držel v letech 1261–1293. V roce 1337 byly zdejší doly zastaveny králem Janem Lucemburským zemskému hejtmanovi Petru z Rožmberka. Mezi lety 1396 až 1397 vlastnil obec hornický podnikatel, královský mincmistr a pražský měšťan Jan Rotlev.
Během středověku se majitelé Kamberka střídali. K významnějším patřil Albrecht Rendl z Úšavy, který vymohl městečku v roce 1512 právo pořádat výroční trhy. Od roku 1628 se stali majiteli Kamberka páni ze Schwendy a od roku 1700 pánové z Künburku.
Znakem Kamberka je zlaté šestipaprskové kolo na červeném štítě, který je lemován zlatým okrajem. Kamberk měl dvě pečetě: První pečeť má průměr 54 milimetrů, v jejím středu je znamení kola se šesti paprsky. Druhá pečeť má průměr 32 milimetrů a v jejím středu je rovněž znamení kola se šesti paprsky.
V městysi Kamberk (620 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 526. (česky a německy) 2 hostince, 2 koláři, 3 kováři, 2 krejčí, 2 mlýny, obuvník, pekař, 3 řezníci, rolník, 2 sedláři, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro farní osadu Kamberskou, trafika, 2 truhláři, 2 zámečníci.
V letech 1949–1991 se obec jmenovala Zlaté Hory.Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
Současnost Obyvatelé se živí převážně zemědělstvím (velká farma a. s. Podblanicko), v obci jsou i drobné řemeslné provozovny, obchod a hospoda. V obci je k dispozici sportovní hřiště a stadion. Dále bychom v obci našli knihovnu, kostel a hřbitov.
Přírodní poměry Jihovýchodně od vesnice leží přírodní památka Hadce u Hrnčíř.
Obyvatelstvo
Obecní správa Části obce Hrajovice (440 metrů). První písemná zmínka je z roku 1420. Název pochází snad od osobního jména Hrajka nebo Hrejka, ves lidí Hrajových. Ve vesnici je na návsi starobylý kaštan. Kamberk Předbořice (404 metrů). První písemná zmínka je z roku 1420. Název pochází pravděpodobně od místního označení „před borovým“ (lesem).
V letech 1850–1899 k obci patřil i Lhýšov.
Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Tábor, soudní okres Mladá VožiceSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Mladá Vožice 1868 země česká, politický okres Tábor, soudní okres Mladá Vožice 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Tábor, soudní okres Mladá VožiceAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat České Budějovice, politický okres Tábor, soudní okres Mladá VožiceNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní okres Tábor, soudní okres Mladá Vožice 1949 (Zlaté Hory) Pražský kraj, okres Benešov 1960 Středočeský kraj, okres Benešov 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim
Doprava Dopravní síť Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/125 Kolín – Vlašim – Kamberk – Mladá Vožice. Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2012 Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Benešov, České Budějovice, Kolín, Louňovice pod Blaníkem, Praha, Mladá Vožice, Tábor, Vlašim. Cyklistika – Obcí vede cyklotrasa č. 1177 Tábor – Mladá Vožice – Kamberk – Louňovice pod Blaníkem. Pěší turistika – Obcí vedou turistické trasy: červeně značená trasa Benešov – Louňovice pod Blaníkem – Kamberk – Mladá Vožice a zeleně značená trasa Odlochovice – Roudný – Kamberk.
Pamětihodnosti Kostel svatého Martina poprvé doložený roku 1352. V roce 1720 se v místní kronice uvádí, že kostel vyhořel. Na jeho místě byl postaven jednolodní kostel, který stojí v obci dodnes. Bývalá tvrz, založená v polovině 13. století pány z Landštejna. Od 15. století je udávána jako zpustlá, posléze byla obnovena a stála až do roku 1785, kdy byla přestavěna na faru. Dodnes jsou zde patrné pozůstatky v zadním traktu objektu. Hřbitovní kaple Budova bývalé školy a budova kampeličky V obci je také pomník padlým v období první světové války, most z dvacátých let 20. století a na silnici směrem k Mladé Vožici, a alej stoletých lip zasazených roku 1910 paní Růženou Zachařovou a jejími spolužačkami.
Fotografie
Odkazy Reference
Související články SDH Kamberk
Externí odkazy
Kamberk v Muzeu České Sibiře
Kategorie:Vesnice v okrese Benešov Kategorie:Bývalé městyse v Česku Kategorie:Obce v okrese Benešov Kategorie:Mikroregion Blaník Kategorie:Geopark Kraj blanických rytířů Kategorie:Těžba zlata ve Středočeském kraji Kategorie:Těžba v okrese Benešov Kategorie:Sídla ve Vlašimské pahorkatině