Hlávková kapusta (Brassica oleracea var. sabauda) je košťálová zelenina z čeledi brukvovitých, jedná se o kultivar brukve zelné (Brassica oleracea). Pěstuje se pro hlávku s bublinkatými zkadeřenými listy, čímž se liší od podobného hlávkového zelí. Je dostupná celoročně, konzumuje se tepelně upravená.
Popis Hlávková kapusta je dvouletá rostlina, jedlou hlávku vytváří v prvním roce stáří. Hlávka je tvořena spirálovitě vyrůstajícími bublinkatými a zkadeřenými listy s naznačenými lalokovitými okraji. Košťál je vysoký 30–70 cm. Listy mají obvykle tmavě zelenou barvu, ale mohou být i žlutozelené a u okrasných forem mohou být listy zbarveny od žluté přes červenou až do fialova. Ve druhém roce proroste skrze hlávku lata s čtyřčetnými cizosprašnými květy, plodem je zaškrcovaná šešule, semena jsou černá a kulatá.
U raných odrůd dosahuje hlávka hmotnosti 0,3–1 kg, u pozdních 1–3 kg.
Pěstování Kapusta je nenáročná na klimatické podmínky, snáší dobře i chladnější podnebí, snese i −15 °C. Podle odrůdy přezimuje po vytvoření 5–6 pravých listů nebo až po vytvoření hlávky. Nejvíce jí vyhovují středně těžké, hlinité půdy s dostatečným obsahem humusu a vláhy.
Pěstuje se z předpěstované sadby nebo ze semen, vysévaných na konci února ve sklenících, v případě raných odrůd se ven vysazuje v dubnu ve sponu 40 × 50 cm. Vegetační doba je 50–70 dní a sklizeň je v červnu nebo v červenci. Pozdní odrůdy se vysazují na konci dubna nebo v květnu ve sponu 50 × 50 – 60 × 60 cm a sklízí se od srpna do října, přičemž mohou zůstat na stanovišti až do listopadu. Vegetační doba je delší, u poloraných odrůd 100–120 dní, podzimní odrůdy 102–160 dní, sklízejí se v srpnu nebo v září. Ozimé odrůdy mají vegetaci nejdelší, dlouhou 240–250 dní, vysazují se na konci září a sklizeň trvá až do ledna.
Výnos hlávkové kapusty raných odrůd činí 20–25 t/ha, u pozdních odrůd 30–40 t/ha.
Rozsah pěstování v ČR Sledované ukazatele 1993 1994 1995 1996 1997 1998 Vývoj osevních ploch v ČR v ha 1 347 1 264 1 300 1 160 1 145 1 152 Průměrný ha výnos v tunách v ČR 17,35 16,00 17,29 16,05 18,52 17,32 Roční spotřeba na jednoho obyvatele v ČR v kg 2,3 2,1 2,2 2,1 2,0 1,9
Obsahové látky náhled|Detail listu Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrové hlávkové kapustě.
Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/kg) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsahvodag/kg890Na94vitamin C344bílkovinyg/kg31K2460vitamin D0tukyg/kg5Ca800vitamin E17,9cukryg/kg67Mg176vitamin B62,18popelovinyg/kg9,4P663vitamin B120vlákninag/kg31Fe15,1vitamín A12,6S - methylmethioninmg/kg60S1760thiamin1,17cholesterolmg/kg0Zn3,2riboflavin1,04energiekJ/100 g176Mn4,7niacin2,18
Kuchyňské zpracování Hlávková kapusta se konzumuje po tepelné úpravě. I při použití do studených salátů se předtím krátce povaří. Lze ji vařit, dusit, smažit, zapékat i zadělávat podobně jako zelí, nehodí se ale k nakládání. Používá se do polévek nebo omáček.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Web Srecepty Web Konec o pěstování kapusty web O zahradě
Kategorie:Košťálová zelenina Kategorie:Brukev