náhled|Pramen řeky Volyňky v jižních Čechách. náhled|Přírodní rezervace "Modré prameny" ve městě Tomaszów Mazowiecki, Polsko náhled|Blautopf (Modrý Hrnec), pramen řeky Blau (Modrá) ve městě Blaubeuren (přítok Dunaje, vlévající se do Dunaje v Ulmu)
Pramen je soustředěný přirozený vývěr podzemní vody na zemský povrch. Prameny se podle způsobu vývěru dělí na sestupné, výstupné a přelivné. Za příznivých hydrogeologických podmínek se od pramene vytvoří vodní tok, který odvádí vyvěrající vodu dále do vodní sítě. Jiným zdrojem vody je prosak, kde voda v místě nevyvěrá, ale pouze prosakuje. Pokud se na jednom místě vyskytuje více pramenů z téhož podzemního zdroje, označuje se místo jako prameniště.
Některé prameny vyvěrají přímo do vodního toku, jezera, moře, označují se jako utajené prameny. Z některého pramene se může stát utajený pramen i lidskou činností (vyvěrá na dně rybníka).
V České republice je pozorovací síť pramenů. U pozorovaných pramenů se měří vydatnost, teplota a pH. Jednotkou vydatnosti pramenů je l·s−1, při velkých vydatnostech m³·s−1.Netopil, Rostislav a kolektiv: Fyzická geografie I. 1. vyd. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1984. 273 s. K měření vydatnosti pramenů se používají objemové a hydraulické metody. Objemové měření vydatnosti je přímé, voda je zachycována do měrných nádob. Hydraulické metody jsou postaveny na základě hydraulických rovnic a empirických vztahů.Kříž, Vladislav a kolektiv: Hydrometrie. 1. vyd. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1988. 176 s.
Dělení pramenů náhled|Základní typy pramenů Podle způsobu vývěru sestupný – pramen je nejnižším bodem vodního sloupce: vrstevní – voda stéká pod povrchem po nepropustné vrstvě a v jednom místě proniká na povrch suťový – voda protéká pod sutí a na dolním konci suťoviště volně vytéká na povrch vrstevně-suťový – voda nejprve stéká pod povrchem a proniká do suťové vrstvy, z níž vytéká na povrch přelivný – voda se hromadí v podzemní zásobě, přes jejíž okraj přetéká na povrch výstupný – nejnižší bod vodního sloupce je pod úrovní pramene, vývěr je důsledkem tlaku přitékající vody: vrstevní – voda stéká pod povrchem a nepropustná vrstva se stáčí směrem vzhůru zlomový – voda vytéká prasklinami v nepropustné vrstvě
Podle teploty prameny studené (s průměrnou teplotou nepřesahující 20 °C), prameny teplé (s průměrnou teplotou vyšší než 20 °C): vlažné (hypotermální, do 37 °C), teplé či teplice (termální, do 50 °C), vřídla (termy, přes 50 °C).
Prameny v mytologii náhled|Studánka se stříškou nedaleko Klíčavské přehrady. V minulosti byly prameny často předmětem lidové úcty; v západním světě byly v pohanských dobách často spojeny s různými bohy, v dobách křesťanských pak bývaly některé prameny zasvěceny svatým a byly považovány za léčivé.
Studánky
Pro prameny doopravdy „na počátku toku“ se též vžil výraz studánka. V případě, že voda ze zdroje byla pitná, stavěly se nad zdrojem různé stříšky, aby se omezil dopad nečistot do vody.
Odkazy Reference
Literatura
Související články Sirný pramen Studánka Termální pramen Lázně Vyvěračka Gejzír
Externí odkazy
Kategorie:Hydrologie Kategorie:Hydrogeologie Kategorie:Vodní zdroje