Valdemarové byla vedlejší větev rodu Estridsenů, jež v letech 1157–1241 dovedla Dánsko k výraznému politickému a hospodářskému rozmachu. Prvním z rodu byl Valdemar I. Veliký, který se stal jediným dánským králem v roce 1157.
Valdemar IV. Dánský, poslední mužský člen rodu, zemřel 24. října roku 1375. V okamžiku jeho smrti z jeho šesti potomků byla naživu již jen jediná jeho dcera, nejmladší Markéta. Dánské stavy se sešly v Odensee, aby vybraly nového dánského krále. Velmožové měli volit mezi synem starší dcery Valdemara IV. Ingeborg, meklenburským vévodou Albrechtem a Markétiným synem Olafem, dědicem norského trůnu. Další možností byla nová dynastie.
Volba nakonec přinesla vítězství Olafovi a Markétě. Za krále Dánska byl tedy v roce 1376 vybrán Markétin syn jako Olaf II. s Markétou jako regentkou. Tou zůstala i po Olafově předčasné smrti.
Dánští králové z rodu Valdemarů Valdemar I. Veliký, 1157–1182 Knut VI., 1182–1202 Valdemar II. Vítězný, 1202–1241 Erik IV. Plogpenning 1241–1250 Abel, 1250–1252 Kryštof I., 1252–1259 Erik V. Klipping, 1259–1286 Erik VI. Menved, 1286–1319 Kryštof II., 1319–1326 a 1330–1332 Valdemar III., 1326–1330
Interregnum 1332–1340
Valdemar IV. Atterdag, 1340–1375 Markéta I. Dánská, 1387–1412
Kategorie:Vymřelé panovnické rody