Holešovická elektrárna nebo Centrála, v době svého vzniku oficiálně zvaná Ústřední elektrická stanice královského hlavního města Prahyhttp://www.hrady.cz/?OID=8784, je průmyslový areál v Praze Holešovicích. Leží v prostoru mezi ulicemi Za elektrárnou, Partyzánská a Holešovickou přeložkou, procházející podél řeky Vltavy.
V její blízkosti se nachází Výstaviště Praha, nádraží Praha-Holešovice a stanice metra Nádraží Holešovice. Elektrárnu vybudovaly Elektrické podniky hlavního města Prahy v letech 1898 až 1900, především jako zdroj elektřiny pro provoz svých tramvajových tratí. V areálu se nacházela tramvajová vozovna. Železniční vlečka je zapojena do severního zhlaví stanice Praha-Bubny.
Zachovalé budovy původní elektrárny jsou od roku 2002 chráněny jako kulturní památka.
Výstavba náhled|Administrativní budova V roce 1898 byla zahájena výstavba a do konce roku byla dostavěna administrativní budova. Kotelna a strojovny byly postaveno o 90 cm výše, než byla hladina vody při povodni v roce 1845. Betonování základů proběhlo v zimě 1898-99. Na jaře 1899 se začaly zdít obvodové zdi a základy pro stroje. V květnu 1899 byly dodány první parní kotle. V létě 1899 byly dokončeny železné konstrukce střech a dokončena střešní krytina a provedeny omítky, byly postaveny dva komíny o výšce 73 m a světlosti 3 m a třetí v roce 1907. V letech 1911 až 1912 byl postaven čtvrtý komín, dosud stojící, se světlostí v koruně 4 m. Rozpočet na stavební práce byl 600 000 zlatých.
Strojní vybavení Po uvedení do provozu byla elektrárna vybavena celkově pěti parními stroji o výkonu 1000 HP. V roce 1903 byla rozšířena o další parní stroj o výkonu 3000 HP.V letech 1908 až 1909 byla zprovozněna parní turbína systému Melms-Pfenninger o výkonu 5000 HP. Poté přibyly další dva turbogenerátory 3600 kW a dva o výkonu 8500 kW a stroj 5000 kW .
Kotelna byla vybavena 32 kotly Tischbeinovy soustavy s přihřívačem páry. Kotle byly rozděleny po čtyřech do osmi baterií a dvě baterie byly napojeny na společný komín. Počet komínů inspiroval studenty elektrotechnické fakulty k označení „Tři fáze a nulák“.
Dodavatelé strojního vybavení Na dodání strojního vybavení se podílelo více firem: firma První Českomoravská továrna na stroje v Praze dodala tři parní stroje. firma Akciová strojírna dříve Breitfeld, Daněk a spol. dodala čtyři parní kotle, veškeré vodovody, vodojemy a čistírnu vody. firma Ringhoffer dodala jeden parní stroj a dva parní kotle firma Pražská akciová společnost dříve Ruston a spol. dodala jeřáb firma Marky, Bromovský a Schulz dodala devět parních kotlů firma Elektrotechnická akciová společnost dříve Kolben dodala všechny generátory firma Ganz & Co., Vídeň, dodala transformátory a elektroměry firma Felten a Guiellaume ve Vídni dodala kabely firma Křižík dodala v roce 1904 třífázový alternátor firma Mannesmanovy závody v Chomutově dodala ocelové stožáry pro osvětlení centrály
Provoz elektrárny Elektrárna nedodávala elektřinu jen pro pohon tramvají, ale i pro veřejné osvětlení a soukromníkům. V roce 1925 se začalo s dálkovou dodávkou tepla z Holešovické elektrárny. Jedním z podnětů byla výstavba budovy Veletržního paláce. To způsobilo prudký vzrůst poptávky a vedlo k rozšíření Holešovické elektrárny o dva Löfflerovy kotle v roce 1938; třetí kotel byl uveden do provozu v roce 1940. V roce 1938 nechalo ředitelství postavit dva obytné domy pro své zaměstnance v ulici U elektrárny . V roce 1932 proběhla výstavba prvního napáječe pro Ústřední jatka. V letech 1971 až 1975 byla kotelna přebudována na spalování těžkého topného oleje.
Vozovna Centrála thumb|right|Autobus první pražské autobusové linky před Vozovnou Centrála, v pozadí tramvaje Vozovna zahájila svůj provoz 2. července 1900http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041312. První tramvaje sem byly zavezeny již v noci z 21. na 22. prosince 1899. Sestávala ze tří lodí po pěti kolejích a vešlo se sem 70 tramvají a dalších 15 na remízní kolej. Byly zde také první ústřední dílny. V roce 1907 postavily Elektrické podniky koleje ke zdejším skladům. Po rekonstrukci v roce 1926 byl na nové koleji nejmenší poloměr oblouku v síti pražských tramvají, a to 13,2 metru, tato rarita však zanikla roku 1927 při další přestavbě.
Přestože vozovna byla 30. dubna 1939 zrušena a přesunuta do Kobylis, kolejiště v areálu Holešovické elektrárny zůstalo nadále pro nákladní dopravu transformátorů. Během padesátých let bylo kolejiště rušeno, až roku 1955 byly zrušeny i poslední zbytky kolejí a výhybky před elektrárnou. V sedmdesátých letech byla jedna loď vozovny stržena a zbývající významně zkráceny.
Odkazy Reference
Literatura
Související články Holešovice
Externí odkazy
historické fotografie Český svět, 11. 8. 1905 Dubnový historický kaleidoskop 2015, DP kontakt, Duben 2015, ročník 20, s. 28–30, pdf.
Kategorie:Průmyslové stavby v Holešovicích Kategorie:Kulturní památky v Holešovicích Kategorie:Technické památky v Praze Kategorie:Elektrárny v Praze Kategorie:Bývalé tramvajové vozovny v Praze Kategorie:Křižíkovy závody