Pozzuoli je italské město v aglomeraci Neapole v oblasti Kampánie. Geografie a geologie Pozzuoli NASA ISS004-E-5376 modified.jpg||Záliv Oblast Flegrejských polí je sopka (Solfatar), která vybuchla naposledy roku 1538, ale dosud zůstává zdrojem častých zemětřesení. Velká část území je kopcovitá a zahrnuje několik sopečných kráterů, z nichž jeden z nejznámějších je Solfatara, který vznikl přibližně před 4 000 lety. Od starověku zde převládaly časté otřesy bradyseismické, tj. pomalé a plynulé zvedání a klesání zemské desky, spojené s výronem horkých sirných pramenů.ZENGER, Václav: O sopkách. Praha 1903, Pozzuoli s. 24-25 Od 80. let 20. století se však sopka opět probudila typicky náhlými otřesy ničivého zemětřesení. Nejvyšší hodnota byla naměřena 6,5 stupně. Zatím poslední zemětřesení o síle 4,7 stupně zasáhlo Pozzuoli 31. července 2026, kdy ze skal padající kameny způsobily značné škody a z poškozených domů muselo být evakuováno přes 300 obyvatel.Zprávy Aktuálně.cz 1.8.2026
Historie
Starověk Město bylo založeno jako řecká kolonie pod názvem Dicaearchia (řecky: Δικαιαρχία) v roce 531 př. n. l. Jako hlavní město oblasti Flegrejských polí bylo kdysi významnější než samotná Neapolis. Středem bylo čtvercové tržiště Macellum s chrámem bohyně Serapis. Svou funkci obchodního centra a přístavu však začalo ztrácet po vybudování přístavu v Ostii během 1. století za císaře Tiberia, až z něj zůstal pouhý přístav rybářský. Ve starověku zde pobývali římští boháči v nádherných vilách s vlastními lázněmi, například Cicero. Známky někdejší slávy lze nalézt ve městě dodnes: Flavijský amfiteátr o kapacitě původně 40 000 diváků, tržiště nazývané díky nálezu sošky boha Serapida Serapidův chrám, rozlehlé podzemní chodby atd. Římané od roku 194 nazývali toto město své římské kolonie Puteoli.
Středověk a raný novověk Ve 13. století se lázně v Pozzuoli objevily jako báseň v iluminovaném pojednání o balneoterapii Petra z Eboli. V 17. století dal zdejší biskup postavit katedrálu na základech Augustova chrámu. V raném novověku bylo Pozzuoli chudou rybářskou obcí a přístavem. Teprve po stavbě železniční trati se zastávkou v Pozzuoli a s novými poznatky balneologie v poslední čtvrtině 19. století se zde začal rozvíjet lázeňský a turistický ruch. Byly stavěny letní rezidence, hotely a budovy lázní.
Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel
Památky Kostel Panny Marie Utěšitelky (Santa Maria della Consolazione) - barokní Katedrála svatého Procula - původně římský Augustův chrám, z něhož se dochovalo průčelí a obvodové zdivo, v době renesanční a barokní dostavěn a honosně vybaven. Hlavní památkou je oltářní obraz svatého Prokula a jeho matky svaté Nikeji, kteří zde byli spolu se svatým Januariem roku 305 pro křesťanskou víru sťati. Autorkou je malířka Artemisia Gentileschiová (1593–1653). Kostel Panny Marie Milosrdné (Santa Maria delle Grazie) - novoklasicistní chrám z roku 1858, po generální opravě z roku 2021 kostel Uvedení Krista do chrámu - kostel námořníků v přístavu Kostel sv. Františka a antonína - založen roku 1348, stavba renesanční Macellum - antické římské tržiště (v překladu masna) s ruinami se třemi korintskými sloupy centrálního chrámu Seripeum boha Serapis; na sloupch jsou stopy usazenin ze starověkých záplav, následujících vždy po zemětřeseních. Arco felice - římský oblouk Budova městských lázní z konce 19. století
Galerie
Sport Stadio Domenico - fotbalový stadión
Osobnosti města Pavel z Tarsu (? – asi 67), apoštol a svatý Giovanni Battista Pergolesi (1710 – 1736), hudební skladatel Sofia Lorenová (* 1934), herečka, vyrůstala zde
Partnerská města Agios Dimitrios, Řecko
Reference
Externí odkazy
Oficiální stránky města
Kategorie:Města v Kampánii Kategorie:Obce v metropolitním městě Neapol Kategorie:Starověká řecká sídla v Itálii