Kladské pomezí je turistický a kulturní region v severovýchodních Čechách na hranicích s Polskem, zhruba odpovídající okresu Náchod. Oblast vyniká velkou hustotou malých měst i přírodních atraktivit. Pochází odsud nadprůměrné množství osobností české kultury, zejména literatury, jmenovitě Alois Jirásek, Josef Škvorecký, Egon Hostovský, Josef, Karel a Helena Čapkovi, a žila tu i spisovatelka Božena Němcová a režisér, scenárista a herec Miloš Forman. Díky své příhraniční poloze má turistická oblast Kladské pomezí i bohatou vojenskou historii, která je zhmotněna systémem opevnění napříč celým územím. Do vysídlení českých Němců se jednalo o smíšené česko-německé území a nacházelo se zde jedno z mála míst v Čechách, kde většinově české osídlení sahalo až za zemskou hranici do Českého koutka v Kladském hrabství.

Historie názvu Kladské pomezí Název Kladské pomezí vychází z několika historických souvislostí s velmi dlouhou tradicí. Již středověký kronikář Kosmas hovoří ve své kronice k roku 1068 o bráně strážné, kudy se chodí do Polska. V latinském originálu „porta custodiae“, jindy také „porta terrae“. Tento název přetrval až dodnes v názvu kopce Branka, který se tyčí nad Starým Městem nad Metují při levé straně vstupu do náchodského údolí. Přirozeným způsobem tu vznikl průsmyk, kterým se dříve skutečně vstupovalo do země a tak se tu vytvořila důležitá obchodní stezka zvaná Kladská, která spojovala Prahu s pohraničním hradem v Kladsku. Někteří ji dokonce přezdívaly Polská, jelikož pokračovala dále polským územím až k Baltu.

Část dnešní hranice mezi Českou a Polskou republikou byla dříve pouze hranicí zemskou, která oddělovala České království a Kladské hrabství. Obě země však patřily do svazku zemí Koruny české a měly mnoho společného. Arcivévodkyně Marie Terezie ve slezských válkách s pruským králem Fridrichem II. prohrála 1742 Kladské hrabství, které bylo spojené s Pruským Slezskem. Tak se od té doby rozkládalo za stejnými, již však státními hranicemi německé Prusko. V jeho malé části u hranic v tzv. Českém koutku se až do 20. století udržela malá část Kladských Čechů. S Pruskem byla tedy společná hranice až do roku 1945, kdy východní německé území připadlo Polsku. Vzájemné styky mezi obyvateli na obou stranách česko-kladské hranice byly velmi intenzivní a to z důvodu náboženských, ekonomických i vojenských.

Popis oblasti Turistická oblast se nachází v severovýchodních Čechách na hranicích s Polskem, asi 150 km od Prahy. Oblast tvoří 8 měst (Česká Skalice, Červený Kostelec, Hronov, Jaroměř, Náchod, Nové Město nad Metují, Rtyně v Podkrkonoší a Úpice), 3 městyse (Velké Poříčí, Nový Hrádek a Žernov) a několik menších obcí. Region má pahorkatý až vrchovinný ráz, pokrývají jej části Krkonošského podhůří, Podorlické pahorkatiny a Orlické tabule. Protékají zde labské přítoky Metuje a Úpa.

Příroda

Hory a skalní města Kromě skalních měst se také v Kladském pomezí nachází Jestřebí hory s nejvyšším vrcholem Žaltman (741 m n. m.).

Přírodní památky Ratibořice a Babiččino údolí je národní kulturní památka a národní přírodní památka ležící na řece Úpě. Údolí bylo pojmenováno podle povídky Babička od spisovatelky Boženy Němcové. Při soutoku řeky Metuje a Olešenky je údolí Peklo, kde se nachází stylová restaurace Bartoňova útulna s motivy čertů postavena na základě návrhu architekta Dušana Jurkoviče. V neposlední řadě se také u České Skalice rozkládá vodní nádrž Rozkoš, které se přezdívá „východočeské moře“ a která je určena především pro vyznavače vodních sportů a rekreace.

Památky a zajímavosti náhled|Náchodský zámek

Hrady a zámky Kladské pomezí se může pyšnit také řadou zámků a pevností, nacházejí se zde navíc tři nemovité národní kulturní památky.

První z nich je Státní zámek Náchod, který byl na přelomu 16. a 17. stol. upraven do dnešní podoby v renesančním a raně barokním slohu.

Druhou je zámek v Novém Městě nad Metují, který tvoří jeden architektonický celek s náměstím. Na objekt navazuje zámecká zahrada s dřevěným krytým mostem navržený architektem Dušanem Jurkovičem a se sochami barokních trpaslíků vytesaných patrně v dílně sochaře Matyáše Brauna.

Třetí památkou je zámek Ratibořice v Babiččině údolí známý především jako letní sídlo vévodkyně Kateřiny Vilemíny Zaháňské, kde se natáčela i část filmu „Babička“ podle díla od Boženy Němcové.

V Kladském pomezí se nad údolím řeky Úpy tyčí také zřícenina hradu Vízmburku, který byl při archeologickém výzkumu doslova vykopán ze země.

Muzea a galerie náhled|Železniční muzeum výtopna Jaroměř V celém Kladském pomezí se nachází široká škála muzeí a galerií. Některé z nich, především městská muzea, jsou zaměřeny na historii svého města a okolí, na místní rodáky či slavné osobnosti. V jiných se naopak expozice orientuje na řemesla, hračky, vlaky a další. Řada z nich také ke své stálé expozici pořádá tematické výstavy, které se po jisté době obměňují.

Česká Skalice – Muzeum Boženy Němcové, Barunčina škola Hronov – Rodný dům Aloise Jiráska, Čapkův mlýn Jaroměř – Muzeum magie, Železniční muzeum a výtopna, Wenkův dům, Pevnost Josefov Nové Město nad Metují – Městské muzeum, Galerie Zázvorka Náchod – Muzeum Náchodska, Galerie výtvarného umění, Muzeum kočárků, panenek a patentních listin Úpice - Muzeum a galerie J. W. Mezerové, Dřevěnka Malé Svatoňovice - Muzeum bratří Čapků Červený Kostelec - Domek Boženy Němcové Rtyně v Podkrkonoší - Městské muzeum

Církevní památky náhledZajímavými a jedinečnými kostely v Kladském pomezí jsou kostel sv. Mikuláše v Jaroměři, unikátní celodřevěný roubený kostel sv. Jana Křtitele ve Slavoňově, kostel sv. Jana Křtitele ve Rtyni v Podkrkonoší s 30 m vysokou dřevěnou zvonicí patřící mezi nejcennější české dřevěné zvonice, kostel a studánka zasvěcené Sedmi radostem Panny Marie v Malých Svatoňovicích a Kostel svatého Jakuba Většího v Červeném Kostelci.

Opevnění Národní kulturní památka dělostřelecká tvrz Dobrošov u Náchoda, ve které se nachází cca 1 750 m spojovacích chodeb v hloubce 20–39 m, je součástí československého opevnění budovaného v letech 1935–1938 na obranu proti nacistickému Německu. Další železobetonová stavba z r. 1937, pěchotní srub N-S 82 „Březinka“ u Náchoda, byl po roce 1990 rekonstruován do původního předválečného stavu, včetně vnitřního technického vybavení . Vedle tohoto objektu je také k vidění i pěchotní srub N-S 81 „Lom“. Po celé délce hřebenu Jestřebích hor se táhne obranná linie bunkrů (pěchotních srubů i tzv. řopíků) z období II. světové války. Ze zpřístupněných objektů je zde k vidění pěchotní srub T-S 20 „Pláň“, T-S 26 „Nad rybníkem“ a T-S 27 „Nad vesnicí“. Nedaleko Jaroměře bylo v letech 1780–1787 postaveno pevnostní město Josefov, které patří k vrcholným ukázkám evropské fortifikační architektury konce 18. stol. Podzemní obranný systém pevnosti je unikátním technickým dílem.

Externí odkazy Mapa Kladské pomezí Mapa Kladské pomezí

Kategorie:Geografie okresu Náchod