Galtür je obec a lyžařské středisko v rakouských Alpách, ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Landeck.

K 1. lednu 2025 v obci žilo 789 nebo stálých obyvatel.

Geografie

Poloha Obec Galtür leží v zadní části údolí Paznaun rozšiřující se mezi pohořím Silvretta na jihu a pohořím Verwall na severu, na hranici s Vorarlberskem. V obci se stékají řeky Vermuntbach a Jambach a vytvářejí řeku Trisanna. Nejvyšším bodem obce je vrchol Augstenberg (3228 m n. m.).

Celková rozloha území je 121,2 km², z toho připadá dvě procenta na zemědělskou půdu, 28 % jsou alpské louky a pastviny,11,7 % pokrývají lesy a 57 % připadá na vysokohorská skalnatá území. Z celkové rozlohy je 1,4 % území osídleno.

Členění obce V katastrálním území Galtür leží stejnojmenná vesnice, ke které patří rotte Aussertschafein, Gampele, Mais, Maißle, Tschafein, Unterrain a Wirl, osada Lenzenhäuser, roztroušené domy Jamtal a četné samoty a almy.

Obec se nachází v soudním okrese Landeck.

Sousední obce St. Anton am ArlbergIschglGaschurn89x89pixelůValsotScuol

Historie V Galtüru se překrývají rétorománská, alemanská a bavorsko-tyrolská kultura. Z jihu jej kolonizovali Engadinci, ze západu Valové a Vorarlberkové a z východu Tyroláci.

Římští osadníci, kteří obsadili horské pastviny kolem tehdy ještě bažinatého dna údolí na soutoku řek Vermunt a Jambach, měli – jak vyplývá ze zakládací listiny kláštera Schuls z roku 1089–1096[– úrokové závazky (sýrový úrok) vůči majitelům pozemků v Dolním Engadinu a Vinschgau, které trvaly více než 700 let. Název Galtür (Cultura) se dodnes používá pro připomenutí pěstitelské práce obyvatel Engadinu. S Engadinem byl úzce spjat. Přes průsmyky Silvretta v nadmořské výšce 2500 až 2800 m byly vybudovány cesty pro mezky a povozy, které svědčí o čilém obchodním ruchu.

Kolem roku 1300 se přistěhovali valašští přistěhovalci z Montafonu, kteří byli příznivě přijati rétorománskými pány. Ještě v 19. století byly prý v řeči a fyziognomii místních obyvatel rozpoznatelné churrätisch-bünderské, valašské a hornotyrolské vlivy. V roce 1383 byl v obci vysvěcen katolický kostel Narození Panny Marie, který patřil do diecéze Chur. Galtür byl vypleněn během třicetileté války. Kostel a mnoho domů v letech 1622–1624 lehlo popelem. Obec se z těchto škod vzpamatovávala až do konce války. Nahromaděné daňové dluhy byly smazány v roce 1645. Symbolem rekatolizace se od druhé poloviny 17. století stala dřevořezba poutní madony s Ježíškem, která je uctívána dosud a je ve znaku obce.

Poutní cesta z obce na vrch Predigerberg učinila z malé vsi známé poutní místo. V letech 1776–1778 byl kostel za pomoci soukromých darů přestavěn do barokní podoby. Velký podíl na tom měl Seelenbund založený v roce 1722, který existuje dodnes (2024).

První silnice vedoucí přes Paznaun byly vybudovány v 19. století. Díky tomu Galtür objevilo mnoho cestovatelů. V té době byl Galtür chudou horskou vesnicí s 350 obyvateli, kostelem, 1 hostincem, a 7 až 8 chalupami. S novým spojením a dostupnými levnými potravinami horští zemědělci ještě více zchudli. Proto staré stezky a vysoké průsmyky občas využívali jako pašerácké stezky.

Když horolezci zpopularizovali Silvrettu, začalo se obci dařit. Dala postavit turistickou chatu v Jamtalu a po ní první hotel. Turisté přinesli do údolí nový život a prosperitu. Od poloviny 20. století se ze zemědělské obce rozvinula turistická destinace se zaměřením na zimní turistiku. Jedním z prvních lyžařských turistů byl Ernest Hemingway, děj jeho povídky Alpská idyla se odehrává v Galtüru.

Tragédie z roku 1999

Paznaun byl vždy vystaven velkému riziku lavin. Galtür smutně proslul v roce 1999, kdy 23. února vesnici zasáhla obří lavina, která pronikla až do tzv. zelené zóny, která byla až do té doby považována za lavinami neohroženou. Zemřelo 31 lidí, úřady následně evakuovaly jak obyvatele vesnice, tak tisíce turistů, což představuje jednu z největších leteckých evakuací v historii Rakouska.

Dne 28. prosince 1999 se nedaleko chaty Jamtalhütte (2165 m n. m.) při návratu z Rußkopfu dostala skupina horských vůdců z vrcholového klubu DAV do laviny. Zasypala 14 lidí, podařilo vyprostit pouze devět mrtvých.

Skalní sesuv včetně vrcholu Fluchthornu 11. června 2023 urazil v podobě suťového proudu na rakouské západní straně více než 2 km, ale podle prvních odhadů nebyl nikdo zraněn.

Vývoj počtu obyvatel (Rok 1869, 355) (1880,330) (1890,312) (1900,292) (1910,336) (1923,322) (1934,410) (1939,457) (1951,461) (1961,523) (1971,641) (1981,676) (1991,692)(2001,774) (2011,780) (2021,774) (2024,780) Pramen: Statistik Austria, stav: k 1.1.2021

Památky a turistické cíle Poutní kostel Narození Panny Marie – jednolodní stavba farního, hřbitovního a poutního kostela na gotických základech; vnitřní zařízení: tři oltáře, kazatelna a bohaté štukatury z let 1770–1780 jsou rokokové, dřevořezbu poutní madony ze 17. století obklopují rokokové sochy kalvárie od řezbáře Johanna Ladnera. Má dvě pohřební kaple, v jedné je kalvárie, v druhé kříž obětí laviny z roku 1999 a na hřbitově jejich společný hrob. Z obce vede poutní cesta na vrch Predigerberg. V okolí je pět horských či lesních kaplí.Heslo „Galtür, Pfarr- und Wallfahrtskirche Mariae Geburt", in: Dehio-Handbuch, Die Kunstdenkmäler Österreichs, Band 4: Tirol.'' Verlag Anton Schroll & Co., Wien 1980, ISBN 3-7031-0488-0, s. 274–275. Kaple sv. Martina v místní části Tschafein, barokní stavba z roku 1671 Kaple sv. Antonína v místní části Wirl (ve výšce 1628 m n. m.) Alpinarium Galtür, muzeum s památníkem obětí katastrofy z r. 1999 Kulturní a sportovní centrum

Osobnosti Wendelin Weingartner (* 1937), bývalý rakouský politik (ÖVP), zemský hejtman Tyrolska, začínal v kraji svou kariéru Niki Ganahl (1956–2015), místní gastronom, lyžař, alpinista, muzikant a showman

Odkazy Reference

Literatura Reclams Kunstführer Österreich II: Salzburg, Tirol, Vorarlberg, Kärnten, Steiermark. (4. vydání) Philipp Reclam Stuttgart 1981, s. 127 Externí odkazy

Oficiální stránka

Kategorie:Obce v okrese Landeck Kategorie:Verwall Kategorie:Lyžařská střediska v Rakousku