Neuroestetika je interdisciplinární oblast výzkumu, podobor aplikované estetiky, zabývající se vyšetřováním neurobiologických základů pocitu krásy.
Neuroestetika využívá neurovědu k vysvětlení a pochopení estetických prožitků na neurologické úrovni. Toto téma přitahuje vědce z mnoha oborů, včetně neurovědců, historiků umění, umělců, arteterapeutů a psychologů. Zaujímá vědecký přístup ke studiu estetického prožívání umění, hudby nebo jakéhokoli objektu, který může vést k estetickým soudům.
Termín neuroestetika zavedl Semir Zeki v roce 1999, ale Ernst Haeckel (1834–1919) dospěl již v devatenáctém století k závěru, že krása je pocit způsobený „estetickými neurony“ a na vlastnostech nervového systému závisí, zda něco je považováno za člověku milé nebo zavrženíhodnou věc. Antropologové i evoluční biologové nashromáždili později důkazy naznačující, že lidský zájem o umění a jeho tvorbu se v průběhu dějin a napříč kulturami vyvinuly jako evolučně nezbytný mechanismus pro přežití.
Reference
Kategorie:Neurologie Kategorie:Aplikovaná psychologie Kategorie:Estetika