Jennifer Lynn Connelly (přechýleně Connellyová; * 12. prosince 1970, Round Top, New York, Spojené státy americké) je americká filmová herečka, která svou kariéru začala jako dětská modelka. Již v útlém věku se objevovala v časopisech, novinách a televizních reklamách a v roce 1984 přišel její filmový debut ve snímku Tenkrát v Americe. Pokračovala s modelingem i hraním ve filmech, účinkovala například ve filmech Labyrint (1986) a Hledám místo (1991). Filmoví kritici ocenili její herecký výkon ve sci-fi filmu Smrtihlav (1998) a ztvárnění Marion Silver v dramatu Requiem za sen (2000).
V roce 2002 získala Oscara, Zlatý glóbus a cenu BAFTA za vedlejší roli Alicie Nashové ve filmu Čistá duše. Dále se například objevila ve filmech Hulk (2003), Temné vody (2005), Krvavý diamant (2006), Den, kdy se zastavila Země (2008) a v romantické komedii Až tak moc tě nežere (2009).
Je manželkou herce Paula Bettanyho, mají spolu dvě děti, třetí dítě má z předchozího vztahu s fotografem Davidem Duganem.
V roce 2005 byla organizací Amnesty International jmenována mezinárodní vyslankyní pro lidská práva. Časopisy včetně Time, Vanity Fair a Esquire a noviny Los Angeles Times ji zahrnuly do svých žebříčků nejkrásnějších žen planety.
Životopis
Dětství Narodila se v Catskill Mountains ve státe New York. Je dcerou obchodnice ze starožitnostmi Irene a výrobce oblečení Gerarda Connellyových. Její otec byl římský katolík s irskými a norskými předky, její matka židovka s polským a ruským původem. Byla vychována v Brooklyn Heights, blízko Brooklynského mostu, kde navštěvovala soukromou školu Saint Ann's, se zaměřením na umění. Její otec trpěl astmatem, proto se v roce 1976 rodina přestěhovala do Woodstocku, aby unikli městskému smogu. O čtyři roky později se její rodina vrátila do Brooklyn Heights a Connelly pokračovala ve svém vzdělávání na stejné škole.
Dětský modeling a počátek filmové kariéry Když jí bylo deset let, přítel jejího otce, reklamní agent, navrhl, aby šla na konkurz na modelku. Její rodiče poslali její fotku do modelingové agentury Ford Modeling Agency, která ji krátce poté přijala. Jako modelka se začala objevovat v tištěných a poté i v televizních reklamách. V rozhovoru pro The Guardian řekla, že poté, co byla chvíli modelkou, neměla vůbec žádné ambice stát se herečkou. Objevila se na několika obálkách magazínu Seventeen v letech 1986 a 1988. V prosinci 1986 nahrála dvě písně pro japonský trh: „Monologue of Love“ a „Message of Love“. Zpívala ve fonetické japonštině, ačkoliv japonsky neuměla.
Její matka ji začala brát na herecké konkurzy; na jednom z nich získala vedlejší roli mladé ctižádostivé tanečnice a herečky Deborah Gelly ve filmu režiséra Sergia Leona, Tenkrát v Americe. Role vyžadovala výkon hodný profesionální baletky. Connelly, která za sebou neměla žádný baletní trénink, se během konkurzu pokoušela napodobit baletku. Její výkon a podobnost nosu s Elizabeth McGovern, která hraje její roli v dospělosti, přesvědčila režiséra, aby roli získala právě ona. Popsala film jako „neskutečně idylický začátek filmové kariéry“. Po filmu Tenkrát v Americe se poprvé objevila v televizi, v díle „Stranger in Town“ britského seriálu Neobvyklé příběhy.
Její první hlavní role v celovečerním filmu přišla v roce 1985. Ve filmu Phenomena režiséra Daria Argenta hrála mladou dívku, která používá své psychické síly ke komunikaci s hmyzem, aby odhalila sériového vraha, který vraždí studenty na švýcarské škole, na kterou právě nastoupila. Ve stejný rok si ještě zahrála ve filmu Sedm minut v nebi.
O svých filmových začátcích řekla: „Než jsem se nadála, tak se herectví stalo tím, co jsem začala dělat. Byl to velmi zvláštní způsob dospívání v kombinaci s mou osobností.“ Popsala, že se během svého dospívání cítila jako „druh chodící loutky“, protože neměla žádný čas se o samotě vyrovnat s tím, kam její kariéra směřuje.
Osmdesátá a devadesátá léta Filmem Labyrint z roku 1986 režiséra Jima Hensona si získala uznání publika. Hrála roli Sarah, teenagerky na cestě k záchraně svého bratra Tobyho ze světa goblinů. I přes zpočátku malé výdělky se film stal kultovní klasikou. Noviny The New York Times v recenzi na film poukazovaly na význam její role, ale kritizovaly její ztvárnění: „Jennifer Connelly jako Sarah je bohužel zklamáním. Možná pan Henson věnoval příliš pozornosti svým loutkám a nenechal dostatečný prostor k přesvědčivému výkonu hlavní herečky. Vypadá dobře, ale chybí ji přesvědčení a zdá se, že své repliky říká bez víry ve své cíle.“ Protože má film jen pět lidských rolí – Sarah, její rodiče, kteří se objeví jen na chvíli na začátku filmu, dítě Tobyho a Jaretha, krále goblinů, je role Sarah velmi důležitá. O dva roky později si zahrála studentku v italském filmu Étoile a poté rovněž studentku Gabby ve filmu Prima děvčata, který natočil režisér Michael Hoffman.
Snažila se o rovnováhu mezi školou a prací a tak po dva roky studovala angličtinu na Yaleově univerzitě, v letech 1988 a 1989. V roce 1990 přestoupila na univerzitu ve Stanfordu ke studiu dramatických umění. Tam ji učili Roy London, Howard Fine a Harold Guskin. Její rodiče ji podporovali, aby pokračovala ve své filmové kariéře, a tak Connelly opustila studia a začala se opět věnovat filmu.
V roce 1990 režíroval Dennis Hopper film Žhavé místo, kde si Connelly zahrála roli Glorie Harper, ženy, která byla vydírána. Film neměl v kinech velký úspěch. Ve stejný rok ji režisér Garry Marshall zvažoval na roli Vivian Ward ve filmu Pretty Woman, ale nakonec měl pocit, že by byla na roli příliš mladá.
Jejím dalším filmem byla v roce 1991 romantická komedie Hledám místo, kde si zahrála po boku Franka Whaleye. Rok poté následoval vysoko rozpočtový Disney film s názvem Rocketeer, ale oživit kariéru se jí tím nepodařilo. V roce 1993 se objevila společně s Jasonem Priestleym ve videoklipu Roye Orbisona s názvem „I Drove All Night“. V roce 1995 ji režisér John Singleton obsadil jako lesbickou studentku do filmu Holé lebky. Poté se v roce 1996 objevila v nezávislém filmu Far Harbor jako Elie, prominentní osoba v hollywoodských studiích, která píše scénář založený na jejích vlastních traumatech.
Další rok následoval thriller Boss, kde hrála Allison Pond, milenku generála Timmse (John Malkovich), která se stane obětí vraždy, kterou vyšetřuje skupina detektivů vedená Maxwellem Hooverem (Nick Nolte). Následně se začala objevovat v nízkorozpočtových filmech oceňovaných kritiky. Zahrála si například v roce 1997 v dramatu Rande, odehrávajícím se v padesátých letech, kde ztvárnila roli Eleanor, jedné ze tří dcer městského milionáře, Lloyda Abbotta. O jejím výkonu režisér filmu Ron Howard řekl: „Nejenže byla krásná a svůdná, ale také dala filmu některé těžké psychologické momenty a hodně hloubky a složitosti. Měla zvláštní kombinaci talentu a krásy a myslím, že jsem měl tyto informace uloženy v zadní části svého mozku.“
Její další role byla v roce 1998 v kritiky oceňované sci-fi Smrtihlav, kde si zahrála po boku Rufuse Sewella, Williama Hurta, Iana Richardsona a Kiefera Sutherlanda. Ztvárnila Emmu, femme fatale a zpěvačku, jejíž manžel John Murdoch (Rufus Sewell) trpí amnézií. Když Murdoch získává zpět své vzpomínky, unese Emmu pan Hand (Richard O'Brien), který změní její vzpomínky a přiřadí ji novou identitu. Spisovatel Sean McMullen napsal: „Jennifer Connelly je vizuálně nádherná jako femme fatale čtyřicátých let (Emma).“
Začátek 21. století V roce 2000 ji režisér Ed Harris obsadil do filmu Pollock, kde hrála Ruth Kligman, milenku Jacksona Pollocka. Ve stejném roce se objevila ve filmu Darrena Aronofskyho, Requiem za sen, který kritici považují za její průlomový film. Děj je založen na stejnojmenné knize. Connelly ztvárnila Marion Silver, přítelkyni Harryho (Jared Leto). Vedle nich se ve filmu objevili Marlon Wayans a Ellen Burstynová. Marion je dívka pocházející ze střední vrstvy z Manhattan Beach, která sní o založení obchodu s oblečením, ale kvůli své závislosti na drogách končí v ponižujícím světě prostituce. Connelly se připravovala na roli tím, že si v budově, kde bydlela, pronajímala samostatný byt. Když byla v bytě, izolovala se od ostatních, malovala, poslouchala hudbu, kterou si myslela, že by její postava mohla poslouchat, navrhovala oblečení a využívala čas na přemýšlení o závislostech a o jejich původu. Také mluvila s drogově závislými a navštívila Narcotics Anonymous (česky anonymní narkomani), kde se setkala se svým kamarádem, který se z drogové závislosti léčil. Kritici ocenili jednotlivé výkony herců vzhledem k odvaze potřebné ke ztvárnění svých postav při fyzické a duševní degradaci.
V roce 2000 se objevila jako Catherine Miller v seriálu The $treet. Ve stejném roce se objevila ve snímku Čekání na smrt, založeném na stejnojmenné novele z roku 1986, kde si zahrála Sarah Williams, aktivistku, kterou zabila bomba v autě v Minneapolis při převážení chilských uprchlíků. Zpočátku ji režisér Keith Gordon do filmu nechtěl obsadit, nepovažoval ji za vážnou herečku, přesvědčila ho až hereččina agentka Risa Shapiro, když ho donutila podívat se na film Far Harbor.
V roce 2001 hrála ve filmu Rona Howarda, Čistá duše, založeném na biografii Johna Nashe od novinářky Sylvie Nasar. Connelly právě kvůli scénáři do projektu vstoupila. Byla pozvána na konkurz poté, co její agentka, Risa Shapiro, poslala producentům kazetu s kouskem tehdy ještě nevydaného filmu Requiem za sen. Byla obsazena filmovým producentem Brianem Gazerem do role Alicie Nashové, dlouhodobě trpící manželky výjimečného a schizofrenního matematika, kterého si zahrál Russell Crowe. Howard a producenti nakonec vybrali právě je, protože byli ohromeni vzájemnou chemií mezi nimi. Film bych chválen kritiky a měl i velkým komerční úspěch, vydělal celosvětově více než 313 milionů dolarů. Před začátkem natáčení měla možnost setkat se skutečnou Alicií Nash, aby se o jejím životě dozvěděla více. Za svou roli získala Zlatý glóbus, Oscara a cenu BAFTA v kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli. Richard Schickel, kritik z magazínu Time, nazval její výkon „zářící“ a herečku nazval inteligentní a vášnivou. Roger Ebert napsal: „Jennifer Connelly je zářící stejně jako Alicia. Přestože hlavní výkon odvedl Crowe, právě Connellyina komplexní práce, zobrazující ženu zmítající se mezi láskou a strachem ke stejnému muži, je tím, co posouvá film do vyšší úrovně.“
Connelly poté uvedla: „Čistá duše je film, na který jsem velmi pyšná, a který miluji.“ A.O. Scott z The New York Times řekl: „Je tu jedna věc, paní Connelly, bystrá a temperamentní v rozsahu své role ženy, která začíná jako fanynka matematiky a brzy zjistí, že je partnerkou narušeného a obtížného člověka.“ Ohledně porovnání s předchozími rolemi řekla: „Bylo období, kdy jsem cítila, že se se mnou nepočítá v projektech, na kterých bych chtěla pracovat, lidé možná přemýšleli: 'Neobsadím dívku, která hrála v tomto filmu, pro tento dospělý projekt.' Ale pořád jsem cítila, že tahle práce je to, co chci, takže jsem šťastná, že jsem si udělala čas a pracovala na projektech, o které jsem opravdu silně stála a zbytek času jsem prostě jen žila svůj život.“
V roce 2003 si zahrála ve filmu Anga Leeho, Hulk. Film popsala jako „rodinné psychologické drama s nádechem řeckých tragédií.“ Ztvárnila Betty Ross, vědkyni a bývalou přítelkyni hlavní postavy, Bruce Bannera. Film měl mírný úspěch. Ve stejný rok se objevila ve filmu Dům z písku a mlhy, dramatu založeném na novele od Andreho Dubuse III. Hrála Kathy Nicolo, opuštěnou ženu, jejíž zděděný dům se prodal v dražbě íránskému emigrantovi a bývalému plukovníkovi Massoudovi Amirovi Behranimu (Ben Kingsley). Film získal celosvětově příznivý ohlas u kritiků a reportér BBC řekl: „Connelly mě zcela přesvědčila jako sobecká, zoufalá a opuštěná žena, která přiznává svému bratrovi: 'Cítím se ztracená.'“
2005 až současnost náhled|vpravo|Connelly v Central Parku v New Yorku v červnu 2005