Stráž obrany státu (SOS) byl speciální bezpečnostní sbor založený na základě vládního nařízení č. 270/1936 sb. (schváleno 23. října 1936), jenž existoval a působil v letech 1936 až 1939. Za mírového stavu fungovaly jednotky Stráže obrany státu jen rámcově, přičemž její příslušníci (podle zkratky SOS přezdívaní „sosáci“) vykonávali svou běžnou službu u četnictva, finanční stráže a státní policie, v případě ohrožení bezpečnosti republiky však byly aktivovány a doplněny o záložníky s trvalým bydlištěm v blízkosti nasazení. Při bojích mezi zářím 1938 a březnem 1939 přišlo o život 84 příslušníků SOS a 270 utrpělo zranění.Stráž obrany státu, Česká televize, 21.9.2008Už zítra v Deníku pravidelná samostatná příloha Junior Lidé si připomněli oběti masakru v Liptani, Bruntálský.deník.cz, 26.9.2013
Struktura a činnost náhled|vlevo|Text na památníku příslušníků finanční stráže v Dolním Podluží náhled|Pomník obráncům hranic proti Sudetoněmeckému Freikorpsu náhled|Památník příslušníků finanční stráže Jana Teichmanna a Václava Kozla v Dolním Podluží Před zřízením stráže chránila hranice finanční stráž řízená ministerstvem financí, ovšem její hlavní činností byla celní služba a zbylé oblasti pokrývala jen okrajově, pokud vůbec.
Zpočátku tvořilo SOS výhradně četnictvo, finanční stráž a státní policie. Posléze k ní byli přiřazováni i další spolehliví občané a členové vhodných organizací. V případě hrozících nepokojů existovala možnost posílit oddíly SOS příslušníky pravidelného vojska. Podle původních plánů mělo vzniknout 38 praporů SOS, nakonec jich však bylo pouze 31, z toho jeden vnitrozemský, dislokovaný v Praze. Předpokládalo se, že v případě náhlé bezprostřední nepřátelské hrozby budou prapory SOS schopny v několika hodinách obsadit hranice a poskytnou armádě určitý čas na přípravu. Výzbroj oddílů SOS tvořily pistole, pušky, lehké kulomety a granáty. K plánovanému dozbrojení těžkými kulomety již nedošlo, navíc mnoho oddílů dostalo jen část patřičného vybavení.
Počet příslušníků SOS postupně rostl. V září 1938 činil 29 611 mužů, z toho 6 438 finančníků a 16 582 vojenských posil a aktivních vojáků. Příslušníci SOS byli v rámci mimořádných opatření rozmístěni v bojových a strážních pozicích na hranicích v květnu 1938 a s výjimkou vojenských posil tam zůstali až do září. V září došlo k ostrým střetům ozbrojených složek s německými záškodníky organizovanými Sudetoněmeckou stranou Konráda Henleina a patrně i s příslušníky ozbrojených sborů německé říše.
Po odstoupení pohraničí strážily SOS za již klidnější situace nové hranice, byť i zde se objevilo několik incidentů. V březnu 1939 vedly oddíly SOS na Podkarpatské Rusi ústupové boje s ukrajinskými nacionalisty a zejména Maďary. 26. listopadu byla pohotovost pro příslušníky SOS zrušena a ti se vrátili ke své policejní a celní činnosti. 21. prosince 1939 pak protektorátní vláda Stráž obrany státu rozpustila. V rámci Slovenského státu byla tato organizace zrušena později.
Po druhé světové válce nebyla SOS obnovena. K ochraně hranic byla vytvořena pohraniční stráž.
Vznik Před vznikem Stráže obrany státu střežili hranice Československa pouze příslušníci finanční stráže, ti však vykonávali funkci celníků. Avšak ke kontrole hranic z hlediska bezpečnostního zdaleka nestačili. Po mnoha naléhání vojáků, kteří vyžadovali vyřešení otázky ochrany hranic, nechala 19. listopadu 1934 Nejvyšší rada obrany státu zřídit komisi pro řešení této problematiky.
Na jaře 1936 navrhlo ministerstvo národní obrany, aby vznikl jednotný bezpečnostní sbor, který by vznikl úplným sloučením finanční stráže, četnictva a státní policie. Tento návrh byl však smeten ze stolu. Ministerstvo vnitra bylo pověřeno vypracováním vládního nařízení o zřízení Stráže obrany státu. Na základě vypracovaného vládního nařízení č. 270/1936 Sb. vznikla 23. října 1936 Stráž obrany státu.
Hlavními úkoly stráže byly: ochrana neporušitelnosti státní hranice a nedotknutelnosti státního území spolupůsobení při ochraně veřejného pořádku, klidu a bezpečnosti spolupůsobení při provádění úkonů celní správy Stráž měla tedy okamžitě zajistit obranu státní hranice a usnadnit nástup armády.
Výzbroj náhled|upright=1.3|Českoslovenští vojáci s lehkým kulometem vz. 26 Výzbroj družstva stráže: lehký kulomet – většinou lehký kulomet vz. 26, k němu plnička zásobníků a náboje souprava map – v měřítku 1:75000 jízdní kolo signalizační pistole – bílé světlice sloužily k osvětlení bojiště během noci, zelené signalizovaly ústup a červené kontakt s nepřítelem kompas signalizační terče pro spojení s letectvem nůžky na drát dalekohled náhled|upright=1.3|Českoslovenští vojáci s puškou vz. 24 a bodáky Výzbroj člena stráže: puška (pistole) – většinou Puška vz. 33 (ráže 7,92 mm), pro pušku 120 nábojů (pro pistoli 24) 3 ruční granáty bodák s pochvou – vz. 24 (délka 43 cm, délka čepele 29,5 cm) plynová maska – vz. 35 přilba vz. 32 (z pancéřového plechu o tloušťce 1 mm)
Služební předpis „Proto je povinností a ideálem každého mravného a čestného příslušníka stráže: mravně a čestně žíti, dobře a ukázněně konati službu, v boji statečně bojovati a bude-li tomu chtíti osud – také čestně zemřít.“
Přísaha „Přísahám při všem, co jest mi svaté, a v plné shodě se svým svědomím a přesvědčením, že budu poslušen presidenta a vlády republiky československé a všech svých velitelů a představených; přísahám, že budu bez odmluvy plniti jejich nařízení vždy a všude, i v nebezpečí, bez váhání a odporu, že svůj útvar neopustím, ale i život svůj ochotně dám na ochranu vlasti a za její svobodu; přísahám, že budu své druhy milovati, k nim věrně státi, v nebezpečí je neopustím, ale až do konce s nimi budu bojovati, jak mi káže mužná čest a vědomí povinností občanských. Tak přísahám.“
Prapory stráže obrany státu Sídlo praporuVelitelOkresy tvořící obvod praporuPočet mužů k 22. září 1938Praha*plk. Josef PapežBrandýs nad Labem, Jílové, Kladno, Praha, Praha venkov, Říčany, Slaný869Strakonicepplk. Jaroslav RejžekPrachatice, Strakonice, Sušice1166České Budějovicepplk. Quido MatoušekČeské Budějovice, Český Krumlov, Kaplice1105Rychnov nad Kněžnoumjr. František KynychHradec Králové, Lanškroun, Nové Město nad Metují, Rychnov nad Kněžnou, Žamberk876Jičínmjr. Josef WurmBroumov, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Jičín, Jilemnice, Náchod, Nová Paka, Semily, Trutnov, Vrchlabí1528Liberecpplk. František KrulišČeská lípa, Dubá, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Liberec, Mělník, Mnichovo Hradiště, Německé Jablonné, Rumburk, Šluknov, Turnov, Varnsdorf1848Litoměřice pplk. Ladislav LoupalDěčín, Kralupy nad Vltavou, Litoměřice, Roudnice nad Labem, Ústí nad Labem1105Mostmjr. Josef PoděbradskýBílina, Duchcov, Louny, Most, Teplice-Šanov1227Kadaňpplk. František StanglChomutov, Kadaň, Přísečnice, Žatec863Falknov nad Ohří**mjr. František HelvínAš, Falknov nad Ohří, Cheb, Jáchymov, Karlovy Vary, Kraslice, Loket, Mariánské Lázně, Nejdek, Teplá1657Stříbromjr. Václav DivišPlaná, Stříbro, Tachov 550Domažlicepplk. Jaroslav HerklocDomažlice, Horšovský Týn, Klatovy1201Jindřichův Hradecmjr. Jaroslav ČerníkJindřichův Hradec, Kamenice nad Lipou, Pelhřimov, Třeboň1059Šumperkpplk. Josef KnechtFrývaldov, Litovel, Moravská Třebová, Šumperk, Zábřeh755Bruntálpplk. Miroslav ŠitinaBruntál, Krnov, Moravský Beroun, Olomouc, Rýmařov, Štenberk828Moravská Ostravapplk. Ludvík CibulkaBílovec, Český Těšín, Frýdek, Frynštát, Hlučín, Místek, Moravská Ostrava, Nový Jičín, Opava1723Moravské Budějovicemjr. František ČutaDačice, Jihlava, Moravské Budějovice, 652Znojmopplk. Adolf MatějůMoravský Krumlov, Znojmo902Hodonínpplk. Josef MalecHodonín, Hustopeče, Mikulov804Žilinapplk. Albert ŘíhaBánovce, Čadca, Ilava, Kysucké Nové Mesto, Myjava, Nové Mesto nad Váhom, Považská Bystrica, Prievidza, Topoľčany, Trenčín, Velká Bytča, Žilina366Liptovský Mikulášpplk. Miroslav PourDolný Kubín, Kremnica, Liptovský Mikuláš, Námestovo, Ružomberok, Trstená, Turčiansky Svatý Martin393Spišská Nová Vespplk. Josef KrejčíBardejov, Giraltovce, Kežmarok, Levoča, Poprad, Prešov, Sabinov, Spišská Nová Ves, Spišská Stará Ves, Stará Ľubovňa 474Bratislava*pplk. Josef FantaBratislava, Bratislava-vidiek, Dunajská Streda, Galanta, Malacky, Modra Senica, Skalica, Šamorín, Trnava2118Nové Zámkypplk. Karel JahelkaHlohovec, Komárno, Nitra, Nové Zámky, Parkan, Piešťany, Stará Ďala, Šala, Vráble, Zlaté Moravce1022Levicepplk. Josef ŠebestaBanská Štiavnica, Krupina, Levice, Nová Baňa, Želiezovce613Lučenecpplk. Jan SmolkaBanská Bystrica, Lučenec, Modrý Kameň, Zvolen856Rimavská Sobotamjr. Bohumil MatoušekBrezno, Feledince, Revúca, Rimavská Sobota, Rožňava, Tornaľa 683Košice*pplk. Jaromír LibánskýGelnica, Košice, Košice-vidiek, Moldava nad Bodvou617Michalovcepplk. Josef BurdaHumenné, Kapušany, Kráľovský Chlumec, Medzilaborce, Michalovce, Snina, Sobrance, Stropkov, Trebišov, Vranov nad Topľou, Vyšní Svidník1253Užhorod*pplk. Otto FranclBerehovo, Iršava, Mukačevo, Perečín, Sevljuš, Svalava, Užhorod, Velký Berezný 1022Chustplk. Antonín ZemanChust, Rachov, Ťačovo, Volové450 *velitelství těchto praporů bylo přiděleno k policejnímu ředitelství
**Falknov nad Ohří je dnešní Sokolov
K zřízení těchto vnitrozemských praporů nedošlo: Poděbrady, Pardubice, Tábor, Plzeň, Brno, Kroměříž, Hranice
Vnitrozemský prapor Praha měl za úkol: zajišťovat bezpečnost v Praze, podílet se na ostraze linie opevnění VOP (vnější obrana Prahy) a podnikat akce proti nepřátelským parašutistům.
Konec SOS v Čechách a na Moravě Po mnichovském diktátu přešlo velení jednotek Stráže obrany státu 3. října 1938 pod pravomoc ministerstva vnitra i přesto, že armáda několikrát žádala o podřízení Stráže obrany státu armádě. Jednotky Stráže obrany státu střežily pomnichovskou hranici.
Stráž obrany státu měla podle nařízení ministerstva vnitra plnit úkol uzavření demarkační čáry a to tak, že stráž měla střežit území ve vzdálenosti 2 km do českého vnitrozemí od demarkační čáry.
S novou situací po odstoupení pohraničí se musela změnit organizace Stráže obrany státu. Po okupaci se velitelství praporů, jejichž sídlo leželo v okupovaném území, přesunulo do vnitrozemí. Ministerstvo vnitra stanovilo 6. října nové prozatímní obvody Stráže obrany státu. Tento plán zohledňoval i území, které bude Polsku a Německu odstoupeno do 10. října. Bývalý prapor SOSNové sídlo velitelství praporuObvod praporuFalknov nad OhříRakovníkzbytek oblasti praporu Falknov nad OhříKadaňLounyzbytek oblasti praporů Kadaň a Most a okres Roudnice nad LabemLitoměřiceMělníkzbytek oblasti praporu Litoměřice a okresy Mělník a Mnichovo HradištěLiberecTurnovzbytek oblasti praporu Liberec a okresy Semily a JilemniceMostVysoké Mýto část oblasti praporu Rychnov nad Kněžnou – okres Lanškroun a dále okresy Litomyšl, Polička a Vysoké MýtoStříbroPlzeňzbytek oblasti praporu Stříbro a okresy Přeštice a PlzeňŠumperkBoskovicezbytek oblasti praporu Šumperk a okres BoskoviceBruntál Olomouc-venkovzbytek oblasti praporu Bruntál a okres HraniceZnojmoBrno-venkovzbytek oblasti praporu Znojmo a okres Brno-venkov Prapory jejichž velitelství nebylo zabráno, ale část obvodu ano, střežily zbytek svého obvodu (až na prapor Rychnov nad Kněžnou, ten se o svůj obvod dělil s praporem Vysoké Mýto). Zbytek oblasti praporu = část obvodu, která nebyla odstoupena Polsku či Německu.
K 11. říjnu sloužilo u jednotek stráže obrany státu celkem 16359 mužů.
26. listopadu byla výnosem ministerstva vnitra zrušena pohotovost stráže obrany státu.
I po Mnichovu stále pokračovaly útoky ze strany Němců, nejznámější je asi ten z Moravské Chrastové, kde 500 Němců obec obsadilo a odvlekli místní československé jednotky. Českoslovenští vojáci však i přes ztráty dobyli Moravskou Chrastovou zpět.