Evropská silnice E65 je páteřní severojižní evropská silnice, mezinárodní silnice vedoucí střední a jihovýchodní Evropou. Začíná v Malmö na jihu Švédska a končí v Chanii na řeckém ostrově Kréta. Oba koncové úseky jsou odděleny mořem a se zbytkem trasy spojeny trajektem. E65 prochází 12 státy a šesti hlavními městy. Její celková délka činí zhruba 4000 km, uváděné hodnoty velmi kolísají podle konkrétní započtené trasy.
Trasa silnice se od severojižního směru místy značně odchyluje (v Černé Hoře vede i protisměrně), což je způsobeno jak fyzickogeografickými podmínkami, tak faktory historickými. V úseku mezi Baltským a Jaderským mořem vede zhruba podél 15. poledníku východní délky, pak se uklání k východu podél jaderského pobřeží a v Řecku dosahuje až úrovně 23. poledníku. Na své trase se několikrát setkává s oběma svými sousedními páteřními silnicemi – s E55 v Praze a na řeckém mostě Rio-Antirio, a s E75 na přechodu ze Slovenska do Maďarska a pak opakovaně v Řecku.
Historie Podle starého číslování evropských silnic byly úseky dnešní E65 značeny jako E14 (Malmö–Praha), E15 (Praha–Mosonmagyaróvár), E19 (Patra–Korint), E27 (Rijeka–Skopje) a E96 (Nagykanizsa–Rijeka). Značná část trasy do systému evropských silnic původně zařazena nebyla, např. úsek západním Maďarskem nebo většina trasy v Řecku.
Trasování silnice E65 v 80. letech bylo ovlivněno politickými okolnostmi. Trasa Praha–Záhřeb nebyla vedena kratší cestou přes Vídeň (tudy je místo toho vedena silnice E59), ale oklikou přes Slovensko a Maďarsko, aby neprocházela přes Železnou oponu. Ještě výrazněji musela E65 vybočit ze svého směru na Balkáně, kde bylo nutné se zcela vyhnout Albánii, která se systému evropských silnic vůbec neúčastnila a tranzit byl zakázán. Kromě komplikace a prodloužení trasy je důsledkem velmi dlouhá (téměř 500 km) peáž s páteřní silnicí E80, navíc vedená z velké části po klikatých horských silnicích. Ani po otevření Albánie v 90. letech sem nebyla E65 přetrasována, Albánií bylo vytyčeno pouze několik evropských silnic 2. třídy (E762, E852, E853).
Roku 2022 byl v Chorvatsku otevřen Pelješacký most, který umožňuje objet krátký úsek E65 vedoucí přes Bosnu a Hercegovinu. Tato trasa je o něco delší, ale drží se na chorvatském území, takže odpadá zdržení na dvou hraničních přechodech.
Trasa (55 km) Malmö (E6, E20, E22) – Ystad trajekt Ystad – Svinoústí (173 km)
(504 km) Svinoústí – Goleniów (E28→) – Štětín (→E28) – Gorzów Wielkopolski – Świebodzin (E30) – Zelená Hora – Lehnice (E40) – Jawor – – Bolków – Jelení Hora – Szklarska Poręba (390 km) Harrachov – Turnov (E442) – Mladá Boleslav – 34x34bod Praha (E48, E50→, E55→, E67) – Mirošovice (→E55) – Jihlava (E59) – Brno (→E50, E461, E462) Brno – Břeclav (81 km) Kúty – Bratislava (E58, E75→, E575) – Čunovo
33x33bod Rajka – Hegyeshalom (E60→) 33x33bod Mosonmagyaróvár (→E60, →E75) 30px – Jánossomorja – 33x33pixelů Csorna 33x33bod – Beled – Szombathely 30px – Körmend (E66) 30px – Zalaegerszeg 30px – Bak – Nagykanizsa (E71→) 33x33bod – Letenye (E653) (638 km) 35px Goričan – Varaždín – 35px Záhřeb (E57, E59, E70) 35px – Karlovac – Bosiljevo (→E71) 35px – Vrbovsko – Rijeka (E61, E751) 35px – Kraljevica 35px Šmrika – Crikvenica – Senj 35px – sedlo Vratnik – Žuta Lokva 35px (E71→) – Gospić – Zadar – Split (→E71) – Mali Prolog (E73) – Ploče 35px – Opuzen – Komarna 35x35pixelů – Duboka – Klek (9 km) (alternativně po Pelješackém mostě 35px mimo území Bosny a Hercegoviny) 35px Neum (94 km) 35x35pixelů – Zaton Doli 35px – Slano – Dubrovník (E80→) – Gunjina
35px Sutorina – Herceg Novi – Kotor – Budva – Sutomore možnost zkrácení trajektem Đurići – Lepetani a přes Tivat 45x45pixelů Sutomore – tunel Sozina – Virpazar 35px Virpazar – Podgorica (E762) 36x36pixelů – Mateševo 45x45pixelů – Skrbuša – 35px Kolašin –Ravna Rijeka (E763) 35px – Berane – Bać
25px Špiljani – Ribariće 25px – Vitkoviće
35x35pixelů – Zubin Potok – Mitrovica – 35x35pixelů Priština (→E80, E851) 35x35pixelů – Uroševac – Elez Han (265 km) 35px Bardovci – Skopje (E871, E75) 35px – Tetovo – Gostivar – Kičevo – Podmolje (E852) – Ochrid 35px Ochrid – Bitola – Medžitlija (782+45 km) 35px 30px Niki – Florina – Amyndeo (E86) – Ptolemaida – Kozani (E90) 30px Kozani – Elassóna – Larisa (E92, poblíž E75) – Farsala – Lamia (E75→) 35px Lamia – (→E75) 30px Damasta – Itea 30px Itea – Antirrion 35px most Rio-Antirio (peáž s E55) 35px (Patra) – Egion – Korint (E94) 35px – Nemea – Tripolis – Gefyra (Megalopoli) (E961) – Meligalas (E55→) – Kalamata (→E55) trajekt (285 km) 30px 35px Kissamos – Chania (E75)
E65 v Česku Na české území E65 vstupuje přes hraniční přechod Jakuszyce / Harrachov po silnici DK3 z Polska. Od hranic pak vede na jihozápad po silnici I/10 přes Harrachov, Tanvald a Železný Brod do Turnova, kde začíná dálnice D10 vedoucí do Prahy.
Prahou je trasa vedena nejprve po krátkém úseku Pražského okruhu a pak po místních rychlostních komunikacích Štěrboholské radiále, Jižní spojce (Městském okruhu) a Spořilovské spojce, než se u Chodova napojí na dálnici D1. Z Prahy pak E65 pokračuje po D1 na jihovýchod společně se silnicemi E50, E55 (do Mirošovic) a E59 (do Jihlavy). Spolu s E50 vede E65 až do Brna, kde odbočuje na jih na dálnici D2, po níž vede až na hraniční přechod Břeclav (Lanžhot) / Kúty na Slovensko. Zde E65 přechází na plynule navazující slovenskou dálnici D2.
Délka trasy E65 přes Česko je celkem 391 kilometrů, z toho 331 km po dálnicích, 13 km po místních rychlostních komunikacích (v Praze) a 48 km po obyčejné silnici první třídy.
Alternativní trasa Zejména v případě kolapsu na dálnici D1 je možné přes Česko využít alternativního spojení po evropských silnicích 2. třídy, konkrétně z Turnova po E442 přes Hradec Králové do Svitav a odsud po E461 do Brna. Tato trasa je o 50 km kratší než přes Prahu, ale vzhledem k vedení převážně po obyčejných silnicích je za běžných okolností asi o 40 minut pomalejší.
Plány do budoucna Po dostavbě jihovýchodní části Pražského okruhu (úseku 511) se trasa E65 přes české území zkrátí o kilometr a vznikne plynulý dálniční tah Turnov – Lanžhot.
Výhledově se plánuje přeložení silnic I/10 a I/14 do nové přímější stopy vedoucí jižně okolo Jablonce nad Nisou (od konce silnice I/65 u Rychnova až po Tanvald). E65 by potom vedla už jen zhruba 18 kilometrů po původní horské silnici, neboť až k hranicím se s novostavbou silnice vzhledem k ochraně přírody KRNAP a náročnosti terénu nepočítá.
Uvažuje se též o přeložení trasy E65 na českou dálnici D11 (a úsek polské rychlostní silnice S3 od Bolkówa k hraničnímu přechodu Lubawka / Královec, na který D11 naváže), a to v celé trase dálnice od hranic na jih přes Trutnov k Hradci Králové, a dále na západ do Prahy k napojení na dálnici D0 (ve stopě nynější silnice E67). Po silnici S3 je E65 v Polsku již vedena, než u obce Sady Dolne odbočí na původní státní silnici DK3 směrem na západ přes Jelení Horu a dále na přechod do Harrachova. Trasa by se tímto podstatně nezkrátila, ale výrazně zjednodušila a zrychlila, neboť by vedla po kapacitní dálniční komunikaci namísto stávající problematické horské silnice, která je méně bezpečná, vede skrz řadu obcí, poškozuje cenné životní prostředí Krkonoš a hlavně bývá v zimním období pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny často uzavírána kvůli námraze – těžká vozidla jsou pak vedena objížďkou přes Liberec nebo Náchod, což ovšem mnozí řidiči nerespektují, na komunikaci následně uvíznou a tím ji zablokují.
Případně by v budoucnu mohla být E65 svedena z D11 u Opatovic nad Labem směrem na jihovýchod po (nyní postupně budované) dálnici D35 do Moravské Třebové (ve stopě dnešní E442) a odtud dále na jih po (plánované) expresní silnici I/73 (náhradě stávající I/43) do Brna na dálnici D2. Trasa by se tím napřímila a zkrátila (vynecháním zajížďky k Praze, obsloužené jinými evropskými silnicemi) a odlehčila by stávajícím přetíženým silnicím kolem Prahy a dálnici D1.
Výhledově by každopádně měla celá česká část E65 vést po dálnicích (nebo alespoň rychlostních silnicích mimo obce), stejně jako již nyní ta slovenská.
Galerie
Odkazy
Reference
Související články Evropská silnice Hraniční přechod Harrachov–Jakuszyce
Externí odkazy
65 Kategorie:Silnice v Česku Kategorie:Silnice ve Švédsku Kategorie:Silnice v Polsku Kategorie:Silnice na Slovensku Kategorie:Silnice v Maďarsku Kategorie:Silnice v Chorvatsku Kategorie:Silnice v Bosně a Hercegovině Kategorie:Silnice v Černé Hoře Kategorie:Silnice v Srbsku Kategorie:Silnice v Kosovu Kategorie:Silnice v Severní Makedonii Kategorie:Silnice v Řecku Kategorie:Stavby v okrese Hlohov