Oettingenský (Öttingenský) palác (někdy nazývaný Lobkovický dům) je barokní objekt čp. 34/III se dvěma vchody, stojící na nároží Letenské ulice č. 23 a Josefské č. 6, na Malé Straně v Praze. Renesanční stavba s gotickým jádrem byla přestavěná na barokní palác a později ještě klasicistně upravená. Palác je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka České republiky.
Historie a popis vlevo|náhled|Oettingenský palác (vpravo) z Josefské ulice, vzadu kostel sv. Tomáše náhled|vlevo|Zadní strana Oettingenského paláce z Letenské ulice První zmínky o zástavbě v místě dnešního paláce jsou z roku 1406. Gotický dům, jehož existenci dokazují dochované sklepy, však byl zničen za husitských bouří. V roce 1456 obec poskytla parcelu k nové výstavbě. Nějakou dobu v novém domě fungovala jatka.
V roce 1548 dům získal maršálek Ladislav z Lobkovic. Jan Václav z Lobkovic dal na středověkých základech vybudovat renesanční palác, projekt neznámého architekta, další stavební etapu od roku 1635 realizoval valdštejnský stavitel Giovanni Marini a po něm v letech 1667-1669 Campion de Bossi. Kamenické práce dodal Giovanni Battista Spinetti. Fabián Hárovník provedl malby v interiérech na plátno, nikoliv přímo na zdi. VLČEK 1999, s. 172-173 Rod Lobkoviců vlastnil dům další dvě století. V 17. století byl dům propojen chodbou s oratoří kostela sv. Tomáše, s nímž sousedí na severní straně; na jižní straně byl v letech 1686–1692 postaven kostel sv. Josefa. Vrcholně barokní přestavbu po požáru v roce 1723 zřejmě provedl lobkovický stavitel Antonín Ritžich (správně Antonio Ricci z Roudnice) podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky, který byl v té době rovněž ve službách Lobkoviců. V roce 1806 Lobkovicové dům vyčlenili ze svého fideikomisu a prodali.
V roce 1841 dům koupil kníže Bedřich Oettingen-Wallerstein (1793–1842). Z té doby se dochovaly v interiérech druhorokoková kachlová kamna. Drobné stavební úpravy roku 1873 provedl Achille Wolf. V roce 1887 bylo ve dvoře přistavěno klasicistní dvoupatrové křídlo. V roce 1898 získala objekt malostranská obec, která dala zbořit stáje a kolnu a zřídila v budově gymnasium. Později byl palác přeměněn na nájemní dům.
V roce 1927 byl vedle tehdejšího průjezdu v Letenské ulici mezi palácem a kostelem sv. Tomáše proražen v domě průchod pro pěší, ten pak byl v roce 1948 změněný na průjezd pro dopravu. Současně byl z původního domovního průjezdu upraven nový průchod.
Objekt má nepravidelný půdorys, k hlavní budově s úzkým dvorkem je na východní straně novodobým křídlem připojen barokní objekt původních stájí a dvůr mezi trakty ohraničuje u Letenské ulice zeď. Architektonicky zajímavé je asymetrické hlavní průčelí na západní straně v Josefské ulici. Zdobí ho v přízemí pásová rustika, ve středním poli je barokní portál (vlevo od něj je pravoúhlý novodobý průjezd). Patra jsou členěna vertikálně pilastry iónského řádu, okna v prvním patře mají suprafenestry s kartušemi. Dvouosý střední rizalit je mělký s trojúhelným štítem, po jeho stranách je dvojice vikýřů.
Ojedinělým architektonickým prvkem je dosud prampouch s chodbou, která spojovala 1. patro paláce s emporou v kostele sv. Tomáše, a kterou užívali Lobkovicové i Oettingen-Wallersteinové k účasti na bohoslužbách.
V paláci sídlí mj. Česká komora architektů.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Hrady.cz
Kategorie:Barokní paláce na Malé Straně Kategorie:Kulturní památky na Malé Straně Kategorie:Öttingenové Kategorie:Stavby Františka Maxmiliána Kaňky