Tchaj-pej 101 (, pchin-jin: Táiběi yī líng yī, ), původně známý jako Finanční centrum Tcha-pej (), je postmoderní mrakodrap, který se nachází ve městě Tchaj-pej, hlavním městě Čínské republiky na Tchaj-wanu. Má celkem 101 pater a tyčí se do výšky 509,2 m (nejvyšší bod a zároveň i architektonická výška). Té dosáhl 1. července 2003, čímž se stal nejvyšším na Zemi, když překonal výšku věží Petronas (452 m) v Kuala Lumpuru. Stal se vůbec prvním mrakodrapem, který prolomil půlkilometrovou hranici. Slavnostně otevřen byl na silvestra roku 2004. Budovu navrhli čínští architekti C. Y. Lee a C. P. Wang (C. Y. Lee & Partners).
Mrakodrap Taipei 101 byl vybudován v tchajwanské metropoli, která patří kvůli častým zemětřesením a pravidelným tajfunům mezi nejrizikovější oblasti světa. Design budovy je inspirován tradiční čínskou architekturou. Stavba je horizontálně rozdělena do osmi hlavních částí, které vytvářejí vzhled podobný pagodám (buddhistická věžová stavba) a pro samotný ocelový skelet se stal inspirací pevný a zároveň pružný stonek bambusu. Každá sekce složité konstrukce působí jako samostatný celek a díky tomu je celá budova pevnější, pružnější a lehčí. Stavba, překonávající množství technických prvenství, posunula malý ostrovní stát na špičku světového stavebnictví. Jedná se o nejbezpečnější budovu na Tchaj-wanu při zemětřesení či tajfunu. Tchajwanci věří, že pokud při zemětřesení spadne Tchaj-pej 101, nezůstane stát žádná jiná budova ve městě.
Historie V roce 1997 tchajwanská společnost Taipei Financial Center Corporation (TFCC) získala práva na pronájem areálu a výstavbu budovy po dobu 70 let (do roku 2067), s cílem vytvořit hlavní multifunkční zónu v Tchaj-wanu. Pro stavbu byl vybrán pozemek v bohaté městské čtvrti známé jako „tchajpejský Manhattan“. Plánovaní se rozběhlo v červenci 1997, během funkčního období starosty Tchaj-peje Čchen Šuej-piena. Jedním z prvních návrhů byla jen 66patrová věž s výškou 273 metrů obklopená nižšími 20podlažními budovami. Tento návrh se příliš neujal – mnozí je přirovnávali ke dvěma malým psům stojícím na stráži vedle svého pána. V dalších konceptech už dominovala jediná, avšak mnohem vyšší stavba. Nakonec se investoři rozhodli postavit tak ambiciózní budovu, o které bude mluvit celý svět. Mrakodrap, který vyroste do více než půlkilometrové výšky, aby se stal největším na světě, zvýraznil profil Tchaj-wanu a posílil postavení tohoto státu na globální scéně. Na realizaci takového formátu získala společnost stavební povolení až v létě roku 2001, zatímco výstavba započala již v roce 2000 (prakticky už 31. července 1999). Jelikož měl být postaven v oblasti často zasahované tajfuny a v těsné blízkosti aktivního tektonického zlomu, kvůli bezpečnosti majitelé požadovali, aby byl schopný ustát i nejsilnější zemětřesení, které město zasáhne jednou za 2500 let. Náklady na výstavbu činily 1,5 až 2 mld. USD. Budovu navrhli čínští architekti C. Y. Lee a C. P. Wang ve spolupráci s řadou dalších inženýrů z prestižní architektonické kanceláře C. Y. Lee & Partners. Mrakodrap Tchaj-pej 101 symbolizuje růst a ekonomickou prosperitu Tchaj-wanu. Posouvá malý ostrovní stát mezi špičky světového stavebnictví. Reprezentuje nejen celé město a ostrov, ale i čínskou kulturu.
Zemětřesení během výstavby Dne 31. března 2002 byla budova vystavena první těžké zkoušce, přičemž byla stále ve výstavbě. Na Tchaj-wanu došlo k ničivému zemětřesení o síle 6,8 stupně a následkem silných otřesů bylo poškozeno více než 100 budov a dalších 5 se jich zřítilo. Rozestavěný mrakodrap se sice nebezpečně kymácel, ale prakticky bez úhony pohromu ustál, přestože byl od epicentra vzdálený pouhých 135 km. Stavební práce byly na tři měsíce přerušeny a proběhla důkladná kontrola statiky. Inspekce nenalezla žádné závady a konstrukce budovy nebyla vážně poškozena. Zřítily se však dva stavební jeřáby stojící na úrovni 56. podlaží, z výšky 240 metrů. Pády jeřábů rozdrtily několik vozidel a vyžádaly si šest lidských životů – usmrtily pět dělníků nacházejících se poblíž stavby a zahynul též taxikář prchající od svého vozu. Po této události a navíc jen pár měsíců poté, kdy se v New Yorku vinou teroristických útoků zřítily mrakodrapy Světového obchodního centra (Tchaj-pej 101 leží nedaleko od mezinárodního letiště), začali někteří investoři vyjadřovat pochybnosti o tom, zda je opravdu vhodné stavět v Tchaj-peji takto vysokou budovu. Obavy z bezpečnosti a rozpaky z možného nedostatku financí se však zanedlouho rozplynuly a stavební práce byly obnoveny.
Čerpání betonu Každé poschodí je odlito z betonu. V srpnu roku 2003 padl v případě Tchaj-pej 101 světový rekord, když bylo betonem zalito poslední 101. poschodí – tehdy nejvyšší místo, kam byl kdy čerpán. Do tak vysokého patra musel beton dopravit mimořádně silný stroj s 12válcovým motorem o výkonu 420 kW (kilowatt) s tlakem až 200 barů (2000 kg na 1 cm2). Přeprava musela být plynulá a nepřetržitá, aby směs neztuhla. Obří čerpadlo značky Schwing mělo dva písty, jeden nasával, zatímco druhý vytlačoval – podtlak vtáhl tekutý beton dovnitř a silný dieselový agregát vytvořil hydraulický tlak, který ho vytlačil ven.
Slavnostní otevření Budova dosáhla svého vrcholu 1. července 2003 a tyčila se do výšky 509,2 metrů. Na stavbě byl během důležitého milníku přítomen i nově zvolený starosta Ma Jing-ťiou. Uvedena do provozu byla na silvestra roku 2004. Zahájen byl slavnostním přestřižením pásky, kterého se společně účastnili prezident Čchen Šuej-pien, starosta Tchaj-peje Ma Jing-ťiou a předseda zákonodárného výboru Wang Jin-pyng. Následoval koncert pod širým nebem, během něhož vystoupila řada známých interpretů, včetně zpěvaček A-Mei a Stefanie Sun. První návštěvníci se mohli svézt výtahy do nejvyšších pater, kde byly pro veřejnost otevřené observatoře (vyhlídkové terasy). O několik hodin později předznamenal příchod nového roku první ohňostroj na novém majestátním mrakodrapu Tchaj-pej 101.Taipei 101, Taipei | EMPORIS
V celosvětovém měřítku náhled|Tchaj-pej 101 v porovnání s jinými stavbami; zleva Burdž Chalífa, Abrádž Al-Bajt, One World Trade Center, Tchaj-pej 101, Willis Tower, Petronas Twin Towers a Eiffelova věž Ve chvíli, kdy byla dokončena konstrukce mrakodrapu Tcha-pej 101, jednalo se o nejvyšší budovu na světě s výškou 509,2 metry (nejvyšší bod a zároveň i architektonická výška), když o 57 metrů překonala výšku věží Petronas v Kuala Lumpuru (452 metrů). Kromě toho se jednalo o vůbec první budovu, která prolomila půlkilometrovou hranici. Nejvyšší na světě byla do roku 2009, než byl postaven mrakodrap Budrž Chalífa (828 m) v Dubaji.
Od roku 2003 do roku 2013 byla Tchaj-pej 101 také nejvyšší kancelářskou budovou na světě, než by postaven mrakodrap One World Trade Center (541,3 m) v New Yorku.Teoreticky byl převýšen už samotným mrakodrapem Burdž Chalífa (v roce 2009, 828 m), ale ten se nepovažuje za typickou kancelářskou budovu. Spíše než kancelářemi disponuje firemními apartmány, jinak je výlučně rezidenční (hotel, luxusní byty).
Tíha stavby Krátce po otevření došlo v Tchaj-peji ke dvěma menším zemětřesením o síle 3,2 a 3,8 stupně, za které může být zodpovědná samotná stavba. Před výstavbou byla oblast ve které se mrakodrap nachází velmi stabilní zónou, kde nebyly známy žádné významnější seismické aktivity. Když však Tchaj-pej 101 začal růst, situace se změnila. Počet zemětřesení se během let 1997 až 2003 zvýšil o dvě mikro zemětřesení ročně. Mrakodrap Tchaj-pej 101 dosahuje vyšší hmotnosti, protože byla použita hybridní konstrukce z betonu a oceli, aby mu poskytla dodatečnou ochranu před zemětřeseními nebo požáry (viz konstrukce). Základy tak čelí silnému vertikálnímu zatížení. Geolog Čcheng-Horng Lin z tchajwanské univerzity provedl výzkum, který ukázal, že více než 700 000 tun těžká budova, jejíž hmotnost je rozložena na ploše 15 081 m2, vytváří na povrch pod sebou vertikální tlak o síle nejméně 4,7 baru (4,7 kg na 1 cm2) a v budoucnu tak může způsobit další seismické otřesy.
Nicméně řada odborníků, mezi které patří i geolog Dunstan Čchen (Sino Geotechnology, inc.), dodává, že se jedná o zajímavou leč velmi nepřesnou a vědecky nepodloženou teorii. Před každým založením výškové stavby na Tchaj-wanu se inženýři soustředí zejména na její hmotnost, přičemž zásadní je, aby hmotnost budovy víceméně odpovídala hmotnosti zeminy, která byla před zahájením výstavby vytěžena. To znamená, že v případě Tchaj-pej 101 je celková změna tlaku na zemskou desku prakticky nulová, protože 700 000 tun zeminy bylo nahrazeno podobně těžkou stavbou. Podle nich není možně, aby budova narušovala podloží až někde v 10km hloubce pod zemí, načež by mohla vyvolat seismickou činnost. Poukazují také na nedostatek údajů – cyklus zemětřesení trvá tisíce nebo miliony let, takže studie provedená v krátkém zhruba desetiletém období nemůže nic prokázat. Zaznamenané otřesy mohou být přirozenou součástí cyklu a z dostupných údajů není zřejmé zda je stavba nějakým způsobem ovlivňuje.
Mimořádné události vlevo|náhled|Vyobrazený vzorec „E = mc2“ Dne 25. prosince 2004 francouzský horolezec Alain Robert s jištěním vyšplhal po fasádě mrakodrapu až na vrchol. Výstup mu trval čtyři hodiny.
Dne 28. února 2005 navštívil mrakodrap bývalý prezident Spojených států amerických Bill Clinton a podepsal zde kopie své autobiografie.
Dne 19. dubna 2005 byla věž speciálně osvětlena k oslavě 100. výročí Einsteinovy teorie relativity a 50 let od úmrtí Alberta Einsteina, přičemž vyobrazila vzorec „E = mc2“. K jeho zobrazení bylo zapotřebí rozsvítit více než 30 000 světel a byl viditelný kilometry daleko.
Dne 20. listopadu 2005 se uskutečnil první běh po schodech mrakodrapu do 91. patra (celkem 2 046 schodů). Z mužů nejrychleji vyběhl Paul Crake z Austrálie s časem 10 minut, 29 sekund, z žen Andrea Mair z Rakouska v čase 12 minut, 38 sekund.
Dne 20. října 2006 byla budova osvícena růžovou „stuhou“ na podporu povědomí o rakovině prsu. Desetidenní kampaň byla sponzorována vlastníkem Tchaj-pej 101 a americkým nadnárodním výrobcem prestižní kosmetiky Estée Lauder.
Dne 12. prosince 2007 rakouský parašutista Felix Baumgartner provedl nepovolený seskok padákem ze zhruba 90. patra věže poté, co přelezl oplocení venkovní vyhlídky na 91. podlaží.Extreme Felix Baumgartner jumping off Taipei 101 首次從101跳樓成功 – YouTube (Felix Baumgartner a jeho nepovolený seskok padákem)
Dne 3. ledna 2020 byl mrakodrap speciálně osvětlen „vyvěšenou kondolencí“ na památku vládním obětem, kteří o den dříve zahynuli při pádu vrtulníku na cestě z Tchaj-peje do vojenského tábora v okrese Yilan.
Dne 25. ledna 2026 americký horolezec Alex Honnold volným výstupem, bez lana a jištění, zdolal mrakodrap až k vrcholu konstrukce za jednu hodinu a zhruba 30 minut (dle zdrojů 31 nebo 35 minut), čímž s výrazným náskokem pokořil výkon Alaina Roberta z roku 2004, který byl navíc jištěný. Honnoldův výstup živě vysílala streamovací platforma Netflix, nicméně s několikasekundovým zpožděním, kdyby došlo k tragédii.
Covid-19 V reakci na koronavirovou pandemii došlo od 1. dubna 2020 v Tchaj-pej 101 k několika opatřením. Kvůli snížené poptávce uprostřed pandemie covidu-19 zkrátila pracovní dobu nákupního centra, jako vůbec první v zemi. Aby se zabránilo šíření viru, kontrolovaly se teploty nakupujících a odepřen byl vstup těm, kterým byla naměřena tělesná teplota 37,5 °C nebo vyšší. Zaměstnanci pravidelně dezinfikovali výtahy, eskalátory nebo toalety. Výsledky těchto opatření se projevily už v červnu téhož roku, kdy země účinně omezila šíření covidu-19 a byla obnovena běžná pracovní doba.
V sobotu 25. září 2021 byl mrakodrap Tchaj-pej 101 speciálně osvětlen nápisem „THANK YOU“ a vlajkou Slovenska, jako poděkování za 160 000 vakcín od AstraZenecy proti covidu a chirurgické obleky, které Slovensko věnovalo Tchaj-wanu. Ministerstvo hospodářství Slovenské republiky chtělo tímto darem nejen pomoci, ale také se odvděčit za to, že během pandemie Tchaj-wan dříve pomohl i samotnému Slovensku, a sice darem 700 000 roušek.
Parametry budovy