Třída T 53 (jinak též třída Duperré) byla třída torpédoborců francouzského námořnictva. Jednalo se o vylepšenou verzi třídy T 47, vybavenou modernější elektronikou a mírně modifikovanou výzbrojí. Třídu tvořilo pět torpédoborců, zařazených do služby v letech 1957–1958. Šestý La Galissonnière byl postaven podle změněného projektu a tvoří samostatnou třídu. Čtyři byly vyřazeny v letech 1977–1981, pouze modernizovaný Duperré sloužil až do roku 1992.
Stavba Jednotky třídy T 53: Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud Duperré (D633) 1954 2. července 1955 8. října 1957 přestavěn na protiponorkovou loď, vyřazen 1992 La Bourdonnais (D634) 1954 15. října 1955 březen 1958 1977 vyřazen Forbin (D635) 1954 15. října 1955 1. února 1958 1981 vyřazen Tartu (D636) 1954 2. prosince 1955 5. února 1958 1980 vyřazen Jauréguiberry (D637) 1954 5. listopadu 1955 červenec 1958 1977 vyřazen
Konstrukce thumb|left|Tartu (D636)
Hlavňovou výzbroj plavidel tvořilo šest dvouúčelových 127mm kanónů ve dvoudělových věžích, šest protiletadlových 57mm kanónů ve dvoudělových věžích a dva 20mm kanóny. Údernou výzbrojí byly dva trojhlavňové 550mm torpédomety. Protiponorková výzbroj se změnila a tvořil ji jeden šestihlavňový 375mm protiponorkový raketomet Bofors. Pohonný systém tvořily čtyři kotle a dvě převodové turbíny. Nejvyšší rychlost byla 34 uzlů.
Operační služba thumb|left|Duperré (D633) po vyřazení
La Bourdonnais, Forbin, Tartu a Jauréguiberry během své služby neprodělaly žádnou větší modernizaci. Pouze u nich byl zvětšen můstek a instalován bojový informační systém SENIT 2. Na přelomu 70. a 80. let byly vyřazeny.
Duperré sloužil v letech 1967–1971 jako neozbrojené plavidlo pro zkoušky vlečného sonaru. Následně byla loď v letech 1972–1974 výrazně přestavěna do podoby protiponorkového plavidla. Byla z ní sejmuta veškerá výzbroj a v její zadní části vznikl hangár a přistávací plocha pro protiponorkový vrtulník Westland Lynx. Novou výzbroj tvořil jeden 100mm kanón, dva 20mm kanóny, čtyři protilodní střely MM.38 Exocet a dva pevné 550mm torpédomety. Pro detekci ponorek sloužil pevný trupový sonar DUBV 23 a vlečný sonar s měnitelnou hloubkou ponorku DUBV 43, spouštěný ze zádě. Dne 13. dubna 1978 Duperré ztroskotal u Brestu na mělčině a byl dva roky opravován. Vyřazen byl roku 1992.
Odkazy Literatura
Externí odkazy