Stipe Šuvar (17. února 1936, Zagvozd – 29. června 2004, Záhřeb) byl jugoslávský komunistický politik z Chorvatska. Profesí byl sociolog.
Biografie
Raná léta
Stipe Šuvar se narodil v roce 1936 v dalmatské vesnici Zagvozd. Tam také vychodil základní školu a v Imotském studoval gymnázium.
Ve věku 19 let vstoupil do Komunistické strany Jugoslávie. Studoval na Záhřebské univerzitě Právnickou fakultu, získal zde doktorát ze sociologie. Na vysoké škole patřil k nejlepším studentům. Studia dokončil v roce 1965. Mezi lety 1960 až 1980 vyučoval sociologii na Záhřebské univerzitě a dalších jugoslávských vysokých školách. Vydal také řadu knih, které se věnovaly sociologii a politologii.
V letech 1963 až 1972 byl šéfredaktorem záhřebského měsíčníku Naše teme (Náše témata). Vedl zde polemiky s různými členy hnutí Maspok, především ohledně toho, zdali Chorvatsko doplácí na ostatní republiky jugoslávské federace či nikoliv. Psal také do několika dalších periodik, např. časopisu Socijalizam (Socialismus), který vydávala přímo Komunistická strana Chorvatska. Jeho články zde vycházely v 80. letech 20. století.
Politický vrchol
Jeho vzestup mu umožnila především kritika chorvatského jara – procesu, který komunistická moc označila za pokus o kontrarevoluci a který odstavil značnou část chorvatských politických představitelů. Stipe Šuvar byl spojencem Vladimira Bakariće a dalších v skupině, kterou Josip Broz Tito po odstranění iniciátorů Chorvatského jara instaloval do čela chorvatských komunistů.
V roce 1974 se stal chorvatským republikovým sekretářem školství a kultury (de facto ministrem). V této funkci se zasloužil o konání Středomořských her ve Splitu v této době. Inicioval ale vznik řady dalších kulturních institucí na území chorvatské republiky, mimo jiné Muzeum Mimara nebo Národní a univerzitní knihovnu v Záhřebu apod. Zároveň na republikové úrovni uskutečnil reformu školství, která zrušila gymnázia a řemeslné školy.
V roce 1982 se potom stal členem předsednictva Svazu komunistů Chorvatska. V závěru 80. let byl členem předsednitva SFRJ. Vnímal dlouhou a palčivou hospodářskou i politickou krizi země 80. let minulého století, kterou odstartovala krize v Kosovu a ukončil v podstatě rozpad státu. Během Šuvarova působení byla země např. postižena ropnou krizí, která zhoršila rentabilitu jugoslávských podniků apod.
Na konci 80. let byl v předsednictvu SFRJ a členem předsednictva ústředního výboru Svazu komunistů Jugoslávie. Vnímán byl jako zastánce tvrdé linie v rámci komunistické strany, nicméně byl ochotný, aby Svaz komunistů Jugoslávie, resp. Svaz komunistů Chorvatska opustil v situaci rozpadu východního bloku mocenský monopol.
V celojugoslávském předsednictvu vydržel až do poloviny roku 1990, kdy byl nahrazen Stipem Mesićem. Franjo Tuđman jej požadoval odvolat z předsednictva SFRJ.
Stipe Šuvar byl – podobně jako řada tehdejších chorvatských komunistických politiků – značně neoblíben srbským vedením, které vůči němu prostřednictvím tisku vedlo štvavou kampaň, podobně jako např. proti Josipu Vrhovci. Šuvar byl totiž kritický k Slobodanu Miloševićovi a jeho Protibyrokratické revoluci. Nebyl populární ani u chorvatských nacionalistů, a tak byl obviňován v podstatě ze všeho možného, např. přisluhování srbskému nacionalismu nebo stalinismu. Podařilo se mu však otevřenému konfliktu s Miloševićem se vyhnout.
Stáří a odchod z politiky
Poté, co v Chorvatsku ve volbách zvítězilo Chorvatské demokratické společenství se Šuvar stáhl z politického života a začal působit na filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu.
Dne 1. listopadu 1990 opustil Svaz komunistů Chorvatska. Strana se reformovala do podoby sociálně-demokratické partaje. Svůj odchod odůvodnil tím, že strana přestala být revoluční a levicová a stala se obyčejnou formací občanské společnosti, stejně jako zbytek nově ustanoveného politického spektra rodícího se demokratického Chorvatska.
V roce 1991 jej srazil automobil a léčil se v nemocnici. Během Chorvatské války za nezávislost nikterak veřejně nevystupoval.
Po odchodu z politiky působil Šuvar dále jako profesor sociologie na Záhřebské univerzitě. Roku 1994 založil časopis s názvem Hrvatska ljevica (Chorvatská levice) a roku 1997 založil Socialistickou Labouristickou stranu Chorvatska (SRP). Strana však byla ve volbách neúspěšná. Byl jejím předsedou do roku 2004, kdy rezignoval. Na rozdíl od řady dalších chorvatských politiků Šuvar neopustil krajně levicové a komunistické ideje ani s rozpadem Jugoslávie a Svazu komunistů. V roce 2016 stála jedna z jeho stran před bankrotem.
Reference
Kategorie:Narození v roce 1936 Kategorie:Úmrtí v roce 2004 Kategorie:Jugoslávští politici Kategorie:Chorvatští politici Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Záhřebu