Sydney je nejrozlehlejší a nejlidnatější město v Austrálii, jde o hlavní město Nového Jižního Walesu. Sydney se nachází na severovýchodním pobřeží Tasmanova moře. Se svou populací přesahující 4,5 milionů obyvatel (v metropolitní oblasti) je nejlidnatější obcí v Oceánii. Sčítání lidu v roce 2021 zaznamenalo populaci v "Greater Sydney" 5 231 150, což znamená, že město je domovem přibližně 66 % populace státu. Obyvatelé Sydney nemají v češtině jednoslovné pojmenování. V angličtině se ujalo slovo "Sydneysider" – toto slovo vzniklo z kosmopolitní a mezinárodní populace tohoto města.
Sídlo první britské kolonie v Austrálii, Sydney, bylo založeno 26. ledna 1788 u malého zálivu Sydney Cove Arthurem Phillipem. Město je vystavěno na kopcích okolo členité a hluboko do pevniny zařezané zátoky Port Jackson, která se nyní spíše nazývá Sydney Harbour a nad níž se dnes tyčí Sydney Opera House a Harbour Bridge. V okolí metropolitní plochy se rozprostírají národní parky a pobřežní regiony, které obsahují množství zátok, řek a pláží, včetně známé pláže Bondi. V městě se také nachází řada parků, mj. i známý Hyde Park či Royal Botanical Gardens (Královské botanické zahrady).
Loughboroughská univerzita označila Sydney na základě svých průzkumů za Světové město. Toto ocenění potvrzuje, že je Sydney světovým centrem umění, módy, kultury, zábavy, vzdělávání a turismu.
V Sydney se také konaly některé hlavní mezinárodní sportovní události, jako například Hry Commonwealthu v roce 1938, Letní olympijské hry 2000, finálový zápas Mistrovství světa v ragby 2003 a Světové dny mládeže 2008. Hlavní letiště v Sydney je Sydney Airport.
Historie
Předhistorie Z nálezů v Modrých horách usuzují archeologové, že krajina, na které se dnes město nachází, byla asi před 30 000 lety osídlena lidem Aboriginců (Austrálců). Tradiční domorodí obyvatelé Sydney pocházeli z klanu Cadigal, jejichž země se rozprostírala od jižní strany Port Jacksonu k Petershamu.City of Sydney. City of Sydney Indigenous History of Sydney Cove Na začátku kolonizace zde žilo cca 4 000 až 8 000 lidí ve čtyřech různých kmenech: Eora, Darug, Dharawal a Guringai, které tak byly pojmenovány loďstvem First Fleet, které do Sydney přijelo v 18. století (viz níže). Eorové byly pojmenováni podle toho, že na otázku, odkud jsou, odpověděli Eora, což v jejich řeči znamená odsud, nebo tady.Kohen, J. L. 2000. First and last peoples: Aboriginal Sydney. In J. Connell (Ed.). Sydney the emergence of a global city. pp 76–95. Oxford University Press , pp 76–78, 81–82, 83 Ostatní klany byly pojmenovány podle dialektu, kterým mluvily. Každý klan měl své teritorium, o umístění tohoto teritoria rozhodovaly prostředky klanu. Ačkoliv jejich sídliště již dávno zanikla, na některých místech stále zůstaly zachované jejich skalní kresby. náhled|Umělecké dílo zobrazující první kontakty mezi klanem Gweagalů a Jamesem Cookem.
18. století náhled|vlevo|První mapa okolí Sydney z roku 1789 V roce 1770 objevil kapitán James Cook jižně od dnešního centra města Botanický záliv neboli Botanickou zátoku (anglicky Botany Bay), kde se uskutečnilo první setkání s Gweagaly, a také vjezd do Port Jackson, který zakreslil do svých map. 18. ledna 1788 dobyl kapitán Arthur Phillip se svými jedenácti loděmi flotilyFirst Fleet Botany Bay, kterou si vyhlédl pro kolonii vězňů. Během třídenní průzkumné plavby přes Port Jackson (od 21. do 23. ledna 1788) objevil Phillip nejprve Manly Cove (zátoku Manly) a o jeden den později na opačné straně přírodního přístavu další zátoku, kterou pojmenoval podle tehdejšího britského ministra vnitra Thomase Townshenda Sydneye na Sydney Cove (Sydneova zátoka).
Botany Bay dosáhla 26. ledna 1788 i francouzská expedice, kterou vedl Jean-François de La Pérouse. Britové se ale toho samého dne rozhodli založit na Sydney Cove kolonii. Asi 800 vězňů, společně s asi 500 námořníky opustilo v blízkosti dnešního Circular Quay své lodě. Od té doby je v Austrálii 26. leden národním svátkem. Pravděpodobně náhodou vypukla krátce po příjezdu bílých osadníků epidemie neštovic, kvůli které zemřelo 500 až 1 000 aboriginců. Jako spojovatel mezi kulturami sloužil Bennelong, který byl zajat Brity, odvezen do Británie a po třech letech se vrátil. Měl být člověkem zajišťujícím komunikaci mezi Brity a kmenem Eora, jehož byl vyslancem.
19. století náhled|Historická mapa Sydney z Meyers Konversations-Lexikonu (1890) Během Rum-Rebellion (česky Rumová rebelie nebo Rumová vzpoura) v roce 1808 byla zpochybněna autorita panujícího guvernéra Williama Bligha, bývalého kapitána lodě Bounty. Teprve guvernér Lachlan Macquarie vytvořil v letech 1810–1821 předpoklady pro vývoj významného města: začal vytvářet iniciativy k „civilizaci, pokřesťanštění a vzdělání“ aboriginců. Nechal také zřídit ulice, mosty, přístavy a budovy pro veřejnost, v roce 1822 již bylo ve městě možné najít banky, trhy či průchody a město mělo i organizovanou policii.
Macquarie také značně podporoval průzkum Austrálie. Po početných pokusech v prvních 25 letech se podařilo jím vyslaným průzkumníkům (Gregory Blaxlandovi, Williamu Wentworthovi a Williamu Lawsonovi) najít v roce 1813 cestu přes Modré hory. Také byla vytvořena cesta od Great Dividing Range Sydney až po Modré hory. V následujících letech tak mohlo být dále osidlováno vnitrozemí.
V třicátých a čtyřicátých letech 19. století vznikala, tím jak do Sydney přicházelo pořád více přistěhovalců ze Spojeného království a Irska, první předměstí. 18. července 1842 bylo Sydney vyhlášeno prvním městem na území Austrálie. Prvním zvoleným starostou se stal John Hosking.Australian Encyclopaedia Volume 2, p 524, Angus and Robertson Limited, 1926 První z mnoha australských zlatých horeček vypukla v roce 1857, od té doby bylo na přístavu v Sydney možno vidět mnoho „přívalových vln“ lidí z celého světa.
20. století náhled|vlevo|Woolloomooloo a Sydney Harbour Bridge v roce 1932 Už v polovině dvacátých let dvacátého století mělo město více než milion obyvatel. V roce 1931 byla kvůli Velké hospodářské krizi asi jedna třetina pracujících nezaměstnaná, což bylo o rok později překonáno opětným stoupnutím hodnoty vlny a znovu vzkvétajícím stavebním průmyslem. V roce 1932 byl kvůli špatné dostupnosti krajiny severně od Portu Jackson vystavěn Sydney Harbour Bridge, čímž bylo značně zvýšeno osídlení v okolní oblasti.
Už od konců zlaté horečky panovala v Austrálii rivalita mezi městy Sydney a Melbourne. Melbourne, hlavní město Victorie, bylo tehdy největší a nejbohatší město Austrálie,Farrelly, Elizabeth How could Sydney get it so wrong? The Sydney Morning Herald, 4 November 2006 začátkem 20. století však Sydney porazilo Melbourne svou populací, a stalo se tak největším městem Austrálie.
V druhé světové válce utrpělo město jen nepatrné škody, které byly zapříčiněné třemi malými japonskými ponorkami, ze kterých byly dvě uloveny v přístavu. Mohla být ulovena i třetí, ta ale nestihla doplout ke své mateřské lodi, a ještě dnes bývá označována za ztracenou. Po ukončení války přišlo do Sydney mnoho emigrantů – město dále rostlo směrem na západ. Od druhé poloviny 20. století emigruje do Sydney mnoho přistěhovalců z asijských zemí a z města se tak stává multikulturní metropole.
Ve Vietnamské válce bylo Sydney důležité místo pro zotavení amerických vojáků. V 70. a 80. letech vznikly v Sydney díky rozvoji hospodářství v Central Business District nové moderní mrakodrapy, čímž Sydney porazilo Melbourne, které bylo do té doby národním městem bankovnictvíElias, David Tell Melbourne it's over, we won The Sydney Morning Herald, 31 December 2003. Tyto mrakodrapy jsou zde ale poněkud nevhodně vystavěny mezi starými viktoriánskými budovami. V lednu 1994 zničily obrovské požáry 200 domů v předměstí Sydney.Australien-info. de: Buschbrände in Australien – Bilanz und Ursachen . náhled|Leden 2012 v zálivu V roce 2000 hostilo Sydney letní olympijské hry.
21. století Od 26. prosince 2001 zničily požáry v buších rozlehlé oblasti Královských národních parků a v Modrých horách za pouhých 23 dní, kdy se stalo obětí plamenů okolo 170 domů a více než 650 000 hektarů lesů a polí. I přes nasazení více než 10 000 hasičů z celé země byly plameny uhašeny teprve obrovskými dešti dosahujícími až 40 mm srážek.
V prosinci roku 2005 došlo v Cronulle, jednom z předměstí Sydney, k rasisticky motivovaným výtržnictvím mezi bílými Australany a libanonskými Australany. U Cronulla Riots bylo zraněno 30 lidí, mezi nimi i šest policistů a 2 sanitáři.
Od 15. do 20. června 2008 se konaly v Sydney XXIII. Světové dny mládeže. Poslední mše, vedené Benediktem XVI., se zúčastnilo 350 000 poutníků. Byl to největší festival v historii AustrálieKatholische Kirche in Deutschland: WJT endet mit größter Messe in Australiens Geschichte , vom 20. Juli 2008
Na konci září 2009 bylo Sydney zasaženo nejsilnější písečnou bouří za posledních 70 let.abendblatt. de, Hamburger Abendblatt: Staubsturm stürzt Sydney ins Chaos, 23. September 2009
Geografie
Geografická poloha Město leží na východním pobřeží Austrálie u Tichého oceánu průměrně tři metry nad mořem. Území města (Urbanized Area) má plochu 1687 km², na které se mimo jiné nachází více než 70 přístavů a pláží, jako například známá pláž Bondi. Území města je tvořeno na pobřežním základu, které se rozprostírá od Tichého oceánu na východu, Modrých hor na západu a Hawkesbury River na severu, až k Royal National Park (Královskému národnímu parku) na jihu. Rozprostírá se na částečně ponořeném pobřežním pásmu, kde stoupla výška oceánu kvůli zaplavení hlubokých říčních údolí, vytesaných v takzvaném Hawkesburském pískovci. Port Jackson, lépe známý jako Sydney Harbour tvoří svou rozlohou 50 km² a délkou 19 km hlavní rameno a zároveň přirozený přístav Sydney a zároveň i největší přírodní přístav na světě. Od něj odbočují další mořská ramena, jako například Middle Harbour. Sydney není postihováno závažnými zemětřeseními. Podle Sydney Statistical Division, je neoficiální rozloha metropole (Sydney Metropolitan Area) 12 145 km 2. Tato plocha zahrnuje i Central Coast, Modré hory, národní parky a jiné neobydlené části.
Sydney se rozprostírá přes dva geografické regiony: Cumberland Plain, relativně rovinatý region rozprostírající se jižně a západně od přístavu a Hornsby Plateau, pískovcovou plošinou rozprostírající se hlavně na sever od přístavu, která je tvořena spíše strmými údolími. Části města s nejstarším evropským rozvojem se nacházejí v nížinatých oblastech jižně od přístavu. Takzvaná North Shore se rozvíjela pomaleji kvůli hornatému povrchu a nelehkému přístupu okolo přístavu. Sydney Harbour Bridge byl otevřen v roce 1932 a spojuje North Shore se zbytkem města.
Klima Sydney má vlhké subtropické klima s teplými léty, studenými zimami a dešťovými srážkami v průběhu roku. Počasí je úměrné blízkosti k oceánu a extrémnější teploty jsou zaznamenávány spíše ve vnitrozemí.
Nejteplejším měsícem je leden s průměrnou teplotou, naměřenou na Observatory Hill, 18,6 až 25,8 °C. Teplotu vyšší než 30 °C je možno v Sydney naměřit průměrně po 14,6 dne. Nejvyšší lednová naměřená teplota byla 45,3 °C, která byla naměřená 14. ledna 1939 na konci čtyřdenní teplé vlny, která se přehnala Austrálií.Bureau of Meteorology. 2006. Climate summary for Sydney, January 2006 V zimě teploty málokdy klesnou pod 5 °C. Nejnižší naměřené minimum bylo 2,1 °C. Dešťové srážky jsou docela rovnoměrně rozloženy mezi léto a zimu, jsou ale trochu častější v první polovině roku, kdy mají dominantní pozici východní větry.