Vonné látky v kosmetice mají nezastupitelnou roli, příjemně dráždí čichové receptory. Používají se od starověku, ale rozvoj voňavkářství nastal až ve Francii koncem 17. století. Vedoucí postavení si v tomto oboru udržuje Francie dodnes.
Tyto látky patří mezi nejčastější alergeny v kosmetice.Alergie na kosmetiku. Co všechno vašemu tělu nemusí vonět?
Rozdělení vonných látek Přírodní vonné látky
Rostlinného původu rostliny tvoří silice, neboli etherické oleje – jsou uloženy ve zvláštních siličních buňkách jsou to většinou kapaliny příjemně vonící, nerozpustné ve vodě, ale dobře rozpustné v organických rozpouštědlech vonné látky rostlinného původ jsou získávány hned několika způsoby:
extrakce
vyluhování vonných látek do vhodného rozpouštědla (tuk, olej, alkohol)
patří k nejstarším metodám získávání vonných látek
lisování
takto se získávají silice z citrusových plodů
destilace s vodní parou
materiál se zahřívá v destilační aparatuře a vodní pára sebou strhává uvolňující se silici, která se po ochlazení usazuje jako olejovitá vrstva na povrchu vody. Touto metodou se vyrábějí silice z plodů, listů nebo kořene, z oddenků a květů.
Živočišného původu vonné látky vytvářejí také živočichové většina tkáňových látek, které vznikají v živočišných tělech, jsou spíše páchnoucí látky (záleží na jejich koncentraci, zda cítíme vůni nebo zápach) nejznámější vonné látky živočišného původu jsou:
ambra
šedá hmota silně pronikavého zápachu, vzniká v trávicím ústrojí vorvaně při poranění polykanou stravou (př. kraby, sépiemi), patří k nejcennějším vonným látkám
mošus = pižmo
jedna z nejintenzivněji vonících látek, je to sekret, který se shromažďuje ve váčku, ležícím v blízkosti pohlavních orgánů samce Kabara pižmového (příbuzný asijských jelenů)
cibet
je to silně páchnoucí výměšek, který se ukládá ve váčcích poblíž řitního otvoru Cibetky (kočky cibetové), je to žlutá až žlutohnědá masťovitá hmota
Syntetické vonné látky S rozvojem chemie začal stoupat počet látek vyrobených syntetickou cestou, buď jako napodobeniny přírodních látek nebo jako látky zcela nové, u kterých byly aromatické vlastnosti objeveny náhodně. VYužítí si tyto látky najdou v potravinářství i v kosmetice. Mezi nejdůležitější synteticky vyrobené vonné látky patří kumarin, vanilin a heliotropin
Vonná kompozice = směs vonných látek použití samostatných aromatických látek k parfemaci KP není vhodné, protože v čistém stavu nemají dostatečně zajímavou a plnou vůni anebo tato vůně není dostatečně stabilní parfémovou kompozici často tvoří 30-50 vonných látek
rozeznáváme 3 základní složky vonné kompozice:
1) špička vůně obsahuje nejtěkavější látky, vytváří svěží tón, který rychle vyprchá
2) srdce kompozice (střed) obsahuje středně těkavé látky, vůně by měla vydržet co nejdéle (několik hodin)
3) fixátory (konec vůně) odpařují se pomalu, snižují odpařování silic a zbytku kompozice, vůně je těžší, po delší době zřetelně voní
Biologické účinky vonných látek nevýhody: způsobují alergické reakce
výhody: repelentní účinky – odpuzují hmyz anestetické – utišují bolest antiseptické – ničí choroboplodné zárodky uvolňují křeče, hojí …
Aromaterapie Je několik let stará metoda, při které se používají vůně léčivých rostlin (tzv. etherické oleje) k prevenci a léčbě nemocí. Etherické oleje jsou prchavé látky se složitou strukturou, kterou utváří někdy i několik set složek. Jejich léčivé účinky nejsou způsobeny pouze jejich chemickým složením, ale také nahromaděním sluneční energie a vyzařováním určitých elektromagnetických vibrací → z tohoto důvodu nejsou vhodné syntetické náhražky rostlinných vůní, které mohou navíc vyvolávat alergie.
Dnes je hojně využíván především tea tree oil
Reference
Použitá literatura Vlastní pracovní listy Kniha kosmetiky
Kategorie:Kosmetika