Bulhaři (, ) jsou národ a jihoslovanskéSlované etnikum žijící v Bulharsku a jeho sousedních regionech, které spojuje společný bulharský původ, kultura, historie a jazyk. V Bulharsku tvoří většinu obyvatelstva, zatímco v Severní Makedonii, na Ukrajině, v Moldavsku, Srbsku, Rumunsku, Maďarsku, Albánii a Řecku představují historické komunity.
Jazykem je bulharština, písmo cyrilice, věřící jsou většinou pravoslavní, ale i muslimové (Pomaci).
O původu náhled|V Kaloferu se slaví Tři králové tradičním skokem do řeky za křížem, připomínajícím bulharskou pravoslavnou tradici a historické křesťanské kořeny města. Staří turkičtí Bulhaři (Protobulhaři) sídlili snad už kolem roku 500 severně od Azovského moře, kde založili vlastní stát, Staré Velké Bulharsko. Po smrti jejich chána Kuvrata (mezi 650 a 665) došlo k oslabení státu, který podlehl sousedním turkickým Chazarům. Část protobulharských kmenů zůstala v závislosti na Chazarech v původním prostoru, část se odebrala na sever po řece Volze až k soutoku s Kamou a vytvořila nový stát, Volžské Bulharsko, který existoval až do 13. století, kdy byl podmaněn Tatary. Další skupina protobulharských kmenů mířila směrem na západ. Zapojila se do mocenského boje v Avarské říši, posléze se však stáhla do Bavorska, kde byla z velké části povražděna.
Pod vedením chána Asparucha se Protobulhaři dostali na Balkán, kde s tamním svazem Sedm slovanských kmenů uzavřeli spojenectví proti Byzanci. Slovanské kmeny na toto území (do římské provincie Moesia) přišly již začátkem 7. století. Zde se kmeny smísily s původními obyvateli (keltskými a thráckými) a se zbytky germánských kmenů.
Na jaře 681 nad byzantskými vojsky zvítězili a byl mezi nimi sjednán mír, čímž se otevřela cesta ke vzniku První bulharské říše, ta trvala až do roku 1018. Jelikož Protobulhaři byli méně početní, Slovanské etnikum je postupně asimilovalo a do 10. století došlo ke splynutí v jeden slovansky mluvicí celek.
Osobnosti
Národním hrdinou je v Bulharsku raně středověký chán Krum, který nakrátko udělal z Bulharska nejsilnější stát východu Evropy. Za Bulhary lze z jistého úhlu pohledu považovat Cyrila a Metoděje, jistěji pak jejich žáky Klimenta Ochridského a svatého Nauma. Staroslověnsky jako oni psal ještě i Černorizec Chrabr. Ivan Rilský je dnes patronem Bulharska. Stefan Stambolov byl klíčovou postavou jeho modernizace, politické i ekonomické. Revolucionáři Vasil Levski, Christo Botev a Goce Delčev se stali symboly svobody a boje za nezávislost na Osmanské říši. Klíčovou kulturní postavou národního obrození 19. století byl kněz Paisij Chilendarski – podobně jako v českých zemích Palacký především díky svému dílu historiografickému. Nejen do bulharských, ale i celoevropských dějin zasáhl komunistický politik Georgi Dimitrov. Zatímco ten ze slavného Lipského procesu v nacistickém Německu vyvázl bez trestu, jeho kolega, marxistický teoretik Christian Rakovskij, byl popraven během Stalinovy Velké čistky. Todor Živkov byl dlouholetým lídrem komunistického režimu v Bulharsku. Hlavní osobností disentu té doby byl naopak Želju Želev, první postkomunistický prezident Bulharska. Jiný disident, spisovatel Georgi Markov, byl dokonce zavražděn bulharskou tajnou službou. Irina Bokovová byla mezi lety 2009 a 2017 prezidentkou mezinárodní organizace UNESCO.
Georgi Ivanov byl prvním bulharským kosmonautem, Alexandr Panajotov Alexandrov druhým.
Z Bulharska pocházejí i dva významní představitelé humanitních a sociálních věd, byť se oba stali emigranty: feministická sémiotička Julia Kristeva a literární teoretik Tzvetan Todorov. Oba nakonec zakořenili ve francouzském intelektuálním prostředí.
V Bulharsku se narodil nositel Nobelovy ceny za literaturu Elias Canetti, který však z Bulharska odešel s rodinou ještě jako dítě. Nejvýznamnějším bulharsky píšícím autorem je Ivan Vazov. Důležitými postavami národního obrození, nejen literárního, byli Ljuben Karavelov a Georgi Rakovski. Klasiky realistické prózy jsou Elin Pelin a Jordan Jovkov. V druhé polovině 20. století se prosadil Stanislav Stratiev.
Celosvětové proslulosti dosáhla harfistka a hudební skladatelka Anna-Maria Ravnopolska-Dean. Také operní pěvci Boris Christov, Nikolaj Gjaurov a Raina Kabaivanska dosáhli mezinárodního věhlasu.
Z výtvarných umělců dosáhl největšího úspěchu představitel land artu Christo Javačev. Stavy bohémy na pařížském Montparnassu doplnil malíř Jules Pascin.
V zámořském televizním průmyslu se prosadila herečka Nina Dobrevová (zejm. Upíří deníky), v sérii o Harrym Potterovi se proslavil Stanislav Janevski.
Nejpopulárnějším sportovcem všech časů je v Bulharsku fotbalista Christo Stoičkov. Úspěchy mu svého času zdatně konkurovala skokanka do výšky Stefka Kostadinová. V šachu se výrazně prosadil šachový velmistr Veselin Topalov. V jeho stopách jde Antoaneta Stefanovová.
V posledních letech se stala v médiích po celém světě velmi populární slepá bulharská věštkyně Baba Vanga.
Odkazy Reference
Související články Dějiny Bulharska
Externí odkazy
Kategorie:Etnické skupiny v Srbsku Kategorie:Národy Evropy