Čujské kmeny nebo Čujští Hunové ( Alty-čub, doslovně: šest čujů, 处木昆, pchin-jinem Čchu-mu-chun, Алты чуб) byli potomky Asijských Hunů čili Siung-nuů. Pocházeli z Jüe-panského knížectví. Turkický název Alty-čubové (Čujské kmeny nebo Čujští Hunové) nesou od poloviny 7. století. Čujské kmeny sídlily u povodí řeky Čuj a byly pod silným vlivem Sogdské kultury. V 5. století byli Jüe-pani poraženi Ujgury, kteří sem, po kolapsu První Ujgurské říše mezi roky 630–683, migrovali ze současného Mongolska."The mystery of China's celtic mummies". The Independent August 28, 2006. Retrieved 2008-06-28 (anglicky) Do 6. století se kmeny Čujských Hunů, Avarů a Mukrínů sloučili v národ Türgešů.
Čujské kmeny Souhrnný název daný čínskými historiky byl Čchu-mu-chun, zatímco ruští a západní historikové je uvádějí jako Čuban nebo Slabí Hun. Níže je zapsáno jejich pojmenování v čínské fonetice: Čchu-jüe → Čolové, Čchu-mi → Čumulové, Čchu-mu-kun → Kimäkové, Čchu-pan → Čubani či Slabí Hunové Ze dvou částí Čujských kmenů vznikly dvě divize Čugajů. Čch'-čchi → Čigilové pozůstávající z větví kmenů Čolů a Čumulů Šatchuo-tchu-ťüe → Šatoové, pozůstávající z větví Čolů, Čigilů a taky Turkutů (Wej-cheové, Ťiou-singové, Se-jentaové, Chuej-chuové atd…),Bičurin N.Ja. Sobranie svedenij ... T. I. S. 289, 357 (rusky)
Vládnoucí rodinou manicheiských Čigilů v Západoturkutském kaganátě byli Šatoové, jež v roce 923–936 založili stát Pozdní Tchang (5 dynastií) (Chou-Tchang) v severní Číně a přijali čínské příjmení Li. Její zakladatel, Li Kche-jung z hodností Ťie-tu-š' pocházel z pokolení Šatoovských Draků.Maljavkin, 1974, s. 100 (rusky);Li Fan, Ch. 425, s. 3458-3459 (čínsky)
Krátká historie Po bratrovražedných bojích Turků v Západoturkutském kaganátě byla část Ašınovských knížat nucena uprchnout. V roce 640 se Ašına Miše-chán (3. vůdce Duluů) s podřízenými kmeny Čolů, Čigilů a Turkutů čili Čugajštích Turků (tj. východní Šatoové – Čugajové) vydal k východu pod ochranu Tchangské říše, načež se ocitl v postavení podřízeného.Liu Sjuj. Ceju Tan Šu - Staraja hronika gosudarstva Tan. Pekin, Izdateljstvo "Bo-na", 1958, gl. 194b, S. 6a, 3. (čínsky) Hlavní část tureckých Čolů a Čumulů čili Čigilů (tj. západní Šatoové-Čugajové), která nešla s Ašına Miše-chánem, zůstala ve svých původních místech u řeky Kunges ve Východním Turkestánu (Sin-ťiang).Čen Čžunmjan, 1958b, C. 194-198. (čínsky) Po Su Ting-fangovém vniknutí na území Západoturkutského kaganátu přes jeho východní hranici v letech 657–664 nastala následná anexe, jejímž důsledkem bylo opětovné sjednocení tureckých kmenů, tentokrát ale pod nadvládou čínských Tchangů.
Odkazy Poznámky
Reference
Související články Seznam turkických dynastií a zemí Kirkové
Kategorie:Turkické kmeny Kategorie:Ujguři Kategorie:Hunové Kategorie:Dějiny Kazachstánu Kategorie:Dějiny Mongolska Kategorie:Historické národy a etnika v Rusku Kategorie:Národy a etnika dějin Číny Kategorie:Starověké národy Kategorie:Národy Asie Kategorie:Vymřelé etnické skupiny