1957

1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Události Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Události roku 1957

Československo 1. ledna – V rámci reformy národního pojištění byla stanovena hranice důchodového věku 60 let pro muže a 55 let pro ženy. 1. dubna – V Litvínově byl zahájen provoz na prvním úseku normálně rozchodné tramvajové tratě do Mostu. 22. dubna – Proběhlo první losování sazky Sportka. 28. dubna – Při železniční nehodě v Bylnici na Zlínsku zemřelo 10 lidí a 4 byli těžce zraněni. 20. července – České házenkářky se staly v Jugoslávii mistryněmi světa, když ve finále MS porazily Maďarsko 7:1. 17. října – Při akci Veřejné bezpečnosti v pražské vinárně Mánes bylo zadrženo asi 30 osob tančící rock and roll. Pět z nich bylo pak odsouzeno k trestu odnětí svobody na 10–20 měsíců. 9. listopadu – Na Vysočině byla po 10 letech dokončena stavba Vírské přehrady. 13. listopadu – Zemřel prezident Antonín Zápotocký. 19. listopadu – Antonín Novotný se stal prezidentem Československa. V severních Čechách byl poprvé po téměř 400 letech zaznamenán výskyt losa v českých zemích. Vyšlo první číslo časopisu ABC. Začal se vyrábět nákladní automobil Tatra 141 a lokomotiva 141.

Svět 1. ledna – Sársko se připojilo k Západnímu Německu. 5. ledna Americký prezident Dwight D. Eisenhower vyhlásil tzv. Eisenhowerovu doktrínu, na jejímž základě USA začaly poskytovat ekonomickou a vojenskou pomoc zemím Blízkého východu. V rámci SSSR byla obnovena Čečensko-Ingušská republika. 9. ledna – Po britském neúspěchu v Suezské krizi odstoupil premiér Anthony Eden. 16. ledna – V Liverpoolu byl otevřen původně jazzový klub Cavern Club. 6. února – Sovětský svaz přiznal, že švédský diplomat Raoul Wallenberg byl sovětským vězněm a údajně zemřel 17. července 1947 na infarkt v moskevské věznici. 15. února – Andrej Gromyko se stal ministrem zahraničí Sovětského svazu a ve funkci zůstal do roku 1985. 6. března – Ghana vyhlásila nezávislost na Spojeném království. 7. března – Izrael stáhl své jednotky z území Egypta. 25. března – Zástupci šesti zemí podepsali tzv. Římské smlouvy a založili tak Evropské hospodářské společenství (EHS) a Euratom. 27. března – Československý premiér Viliam Široký v Pekingu uzavřel Smlouvu o přátelství a spolupráci mezi Československem a Čínskou lidovou republikou. 9. dubna – Po Suezské krizi Egypt opět otevřel Suezský průplav. 5. května – V rakouských prezidentských volbách zvítězil socialista Adolf Schärf, rodák z moravského Mikulova. 16. května Bývalý belgický premiér Paul-Henri Spaak se stal generálním tajemníkem NATO. Z vězení byl propuštěn Walter Funk, ministr hospodářství nacistického Německa. červen – (SSSR) Většina členů ÚV KSSS (tzv. „konzervativci“, stalinisté) v čele s Molotovem se poprvé od r. 1917 pokusila svrhnout prvního tajemníka výboru, N. I. Chruščova. Chruščov ale nakonec zvítězil a poražená skupina se musela stáhnout z politického života. 9. června – Rakouská horolezecká expedice poprvé vystoupila na 12. nejvyšší vrchol světa, pákistánskou horu Broad Peak v pohoří Karákóram. 16. července – Americký letec John Glenn uskutečnil na stíhacím letounu Vought F-8 Crusader první nadzvukový transkontinentální let z Los Angeles do New Yorku za 3 hodiny a 23 minut. 25. července – V Tunisku byl svržen poslední monarcha Muhammad VIII., vyhlášena republika a prezidentem se na 30 let stal Habíb Burgiba. 29. července – Zástupci 56 zemí založili Mezinárodní agenturu pro atomovou energii. 15. září – Ve volbách do německého spolkového sněmu získala absolutní většinu koalice CDU/CSU pod vedením dosavadního kancléře Konrada Adenauera, když obdržela 50,2 % hlasů. 21. září – Po 52 letech vlády zemřel norský král Haakon VII. a na trůn nastoupil Olaf V., který panoval do roku 1991. 23. září – Za přítomnosti 150 členů Národní gardy mohla skupina devíti afroamerických studentů Little Rock Nine po několikatýdenních protestech a incidentech začít studium na střední škole v arkansaském Little Rocku. 29. září – Kyštymská katastrofa: V Čeljabinské oblasti v Sovětském svazu v jaderném komplexu Majak došlo při výrobě plutonia k explozi a ke třetí největší jaderné havárii na světě.* 30. září – V Ženevě byla přijata úmluva o přepravě nebezpečných věcí (ADR). 10. října – V britské jaderné elektrárně Calder Hall došlo k největší britské jaderné havárii, při níž radioaktivní kontaminace zasáhla i další evropské země. 28. října – Izraelským prezidentem byl zvolen Jicchak Ben Cvi. 20. prosince – Poprvé vzlétl dopravní letoun Boeing 707.

Probíhající události 1953–1959 Kubánská revoluce 1954–1962 Alžírská válka 1955–1972 První súdánská občanská válka 1955–1975 Válka ve Vietnamu

Vědy a umění náhled|Sputnik 1 15. května – Na tichomořském ostrově Malden byla odpálena první britská vodíková bomba. 28. února – Ve francouzsko-belgickém magazínu Spirou začal vycházet komiks Gaston. 1. července – Byl zahájen Mezinárodní geofyzikální rok, který dal příležitost ke spolupráci vědců celého světa. 6. července – John Lennon se v Liverpoolu na koncertu své kapely The Quarrymen seznámil s Paulem McCartneym. 27. srpna – SSSR oznámil vypuštění první mezikontinentální balistické rakety R-7, která se stala předzvěstí kosmonautiky. 4. října SSSR vypustil první umělou družici Země, Sputnik 1 z kosmodromu Bajkonur. Po filmech Jan Hus a Jan Žižka představil režisér Otakar Vávra v českých kinech třetí díl husitské trilogie Proti všem. 3. listopadu – Vypuštěn Sputnik 2 se psem Lajkou na palubě. Družice obíhala do 14. dubna 1958. 5. listopadu – V Leningradu spuštěn na vodu první atomový ledoborec Lenin. 19. listopadu – Dirigent Leonard Bernstein jmenován uměleckým šéfem New York Philharmonic, kde nahradil Dimitri Mitropoulose 6. prosince – Při neúspěšném startu rakety na mysu Canaveral explodovaly palivové nádrže a družice Vanguard TV3 byla zničena. V Praze na Národní třídě byl jako malé experimentální jeviště otevřen klub Reduta.

Knihy Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Knihy z roku 1957 Isaac Asimov – Nahé slunce Menachem Begin – Bílé noci Ray Bradbury – Pampeliškové víno Arthur Charles Clarke – Historky od Bílého jelena Lion Feuchtwanger – Jefta a jeho dcera Carlo Emilio Gadda – Ten zatracený případ v Kosí ulici Robert Anson Heinlein – Dveře do léta Winston Churchill – Dějiny anglicky mluvících národů Ivan Antonovič Jefremov – Mlhovina v Andromedě Jack Kerouac – Na cestě Alberto Moravia – Horalka Vladimir Nabokov – Pnin Boris Leonidovič Pasternak – Doktor Živago Ayn Randová – Atlasova vzpoura Bohumil Říha – O letadélku Káněti William Saroyan – Tati, tobě přeskočilo Michail Alexandrovič Šolochov – Osud člověka Harry Thürk – Hodina mrtvých očí John Wyndham – Midwichské kukačky

Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Jang Čen-ning, Li Čeng-tao Nobelova cena za chemii – Alexander Robertus Todd Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Daniel Bovet Nobelova cena za literaturu – Albert Camus Nobelova cena za mír – Lester B. Pearson

Narození

Česko náhled|upright|Otakar Brousek mladší (* 8. května; herec) náhled|upright|Tereza Boučková (* 24. května; spisovatelka) náhled|upright|Andor Šándor (* 9. července; generál) náhled|upright|Michal Nesvadba (* 3. listopadu; mim) náhled|upright|Marek Eben (* 18. prosince; herec a hudebník) 2. ledna – Vlastibor Konečný, cyklista, bronzový olympijský medailista 7. ledna – Pavel Calda, lékař, gynekolog, porodník a genetik 9. ledna – Jan Sahara Hedl, zpěvák, textař a písničkář 10. ledna – Martin Fendrych, novinář a spisovatel, politik 18. ledna – Teodor Černý, cyklista, bronzový na OH 1980 23. ledna – Lubomír Kupčík, malíř, grafik a ilustrátor 25. ledna – Miloš Makovský, rockový kytarista 29. ledna – Zdeněk Chlopčík, tanečník 2. února Jan Jiráň, herec, hudebník, písničkář Erik Pardus, herec († 10. května 2011) 5. února – Luboš Hucek, fagotista († 20. prosince 2021) 7. února – Pavel Skála, kytarista 10. února Tereza Brdečková, filmová kritička, novinářka, publicistka, spisovatelka Zdeněk Bureš, herec 11. února – Jan Páleníček, violoncellista 13. února – Kamila Berndorffová, reportážní a dokumentární fotografka 15. února – Lubomír Nohavica, hudební skladatel, textař, zpěvák a klavírista 18. února – Miroslav Adámek, malíř, grafik a ilustrátor († 22. ledna 2002) 21. února – Tomáš Březina, podnikatel a politik 22. února – Milan Peric, malíř, sochař a hudebník 23. února – Jiří Staněk, básník, prozaik, recenzent a sběratel 25. února – Martin Klásek, loutkář, zpěvák, interpret Hurvínka a Spejbla 28. února – Rudolf Rožďalovský, kytarista 6. března – Jan Sapák, architekt, teoretik architektury 9. března – David Vávra, architekt, herec a spisovatel 11. března – Pavel Pavel, technik a experimentální archeolog 15. března – Dana Vlachová, houslistka a hudební pedagožka 25. března – Jana Skalická, výtvarnice a pedagožka († 1. dubna 2015) 6. dubna – Jaroslava Maxová, operní pěvkyně-mezzosopranistka 10. dubna – Zdeněk Pohlreich, šéfkuchař, gastronom 12. dubna – Milan Šteindler, humorista, herec, scenárista a režisér 15. dubna Jiří Gemrot, hudební skladatel, rozhlasový režisér Jiří Kolbaba, cestovatel, fotograf a spisovatel Jan Pelc, spisovatel 22. dubna – Ota Zaremba, olympijský vítěz z roku 1980 ve vzpírání 23. dubna – Patrik Ouředník, česky a francouzsky tvořící spisovatel a překladatel 27. dubna – Jaroslav Róna, sochař a malíř, keramik 5. května – Petr Rudolf Manoušek, zvonař 6. května – Miroslav Mašláň, fyzik, rektor Univerzity Palackého v Olomouc 7. května – Jan Winkler, právník, politik a diplomat († 16. února 2009) 8. května – Otakar Brousek mladší, herec 10. května – Petr Daněk, muzikolog, pedagog, dramaturg 11. května – Petr Nikolaev, scenárista a režisér 13. května – Martin Poláček, varhanář a restaurátor varhan 18. května – Cyril Krejčí, volejbalista 21. května – Martin Penc, cyklista, bronzový na OH 1980 24. května – Tereza Boučková, spisovatelka 30. května Tomáš Víšek, klavírista Irena Veverková , archivářka, historička a publicistka 31. května – Olga Lomová, sinoložka a překladatelka 2. června – Tomáš Vorel, režisér, scenárista a příležitostný herec 3. června Svatava Antošová, spisovatelka Martin Faltýn, režisér a herec 16. června Martin Němec, hudebník a hudební skladatel Margita Titlová, malířka 25. června – Ivana Houserová, sklářská výtvarnice († 5. června 2015) 27. června – Alexandr Mitrofanov, novinář ruského původu 30. června – Jan Mazák, herec 6. července – Bartoloměj Štěrba, sochař, restaurátor a štukatér 8. července – Ludvík Němec, spisovatel 9. července – Andor Šándor, generál v záloze a bezpečnostní poradce 19. července – Rut Bízková, ministryně životního prostředí ČR 24. července – Jaroslav Navrátil, tenista 27. července – Aleš Hušák, generální ředitel společnosti Sazka 1. srpna – Ivan Blecha, filozof a historik 4. srpna – Jiří Besser, ministr kultury ČR 9. srpna – Daniela Filipiová, politička a architektka 15. srpna – Hana Křížková, herečka a zpěvačka 20. srpna – Simona Binková, historička a překladatelka 9. září – Jan Seidl, bubeník 10. září Dana Bartůňková, herečka Josef Bradna, herec 11. září – Dalibor Tureček, literární historik a folklorista 12. září – Vojtěch Lindaur, hudební publicista, dramaturg, překladatel († 8. ledna 2018) 15. září – Jiří Zlatuška, rektor Masarykovy univerzit, politik 20. září Daniel Balabán, malíř a vysokoškolský pedagog Jaroslav J. Ježek, hudebník, prasynovec hudebního skladatele Jaroslava Ježka († 2. prosince 1985) 25. září – Jan Štolba, spisovatel, literární kritik a jazzový hudebník 27. září – Zdeněk Jirásek, historik a politik 1. října – Michal Kraus, podnikatel a politik 7. října – Jana Matesová, ekonomka 11. října – Vladimír Zatloukal, kytarista 14. října – Pavel Zemek-Novák, hudební skladatel 15. října – Milan Blšťák, fotograf 22. října – Jana Bednářová, spisovatelka