Girandola (z ital. la girandola větrník), česky také žirandola je osvětlovací těleso, rozvětvený svícen pro dvě a více svící, nejčastěji nástěnný, kombinovaný se zrcadlem a zdoben figurami či ornamenty. Někdy termín přechází i na svícen stojací na noze zvané kandelábr. Může být kombinován se zrcadlem a zdoben figurami či ornamenty.
Historie Vyvinul se z chrámových stojanů na svíce (kovaných ze železa) a z nástěnných držáků na louče. Začal se používat koncem středověku. Renesanční stojan bývá masivní, má architektonický tvar sloupu s patkou a hlavicí a čtyři až osm ramen pro svíce. V polovině 17. století se začal rozvíjet v barokních tvarech jako součást luxusního vybavení interiéru. Řezanou výzdobu mívá nástěnné žirandolové zrcadlo i bez svící.
Typy dvou- a víceramenný na kandelábru kandelábr může být stabilní součástí interiéru, velmi zdobený, pak se nazývá guéridon a na něj se staví přenosná girandola kandelábr může mít tvar figury světlonoše, např. Maura, u chrámových svícnů anděla, pak se nazývá akolyta židovský, sedmiramenný tzv. menora, chanukový nástěnný doplněný zrcadlem, které zvyšuje efektivitu osvětlení doplněný leštěnými drahokamy
Materiály kovy – nejčastěji zlacený bronz nebo mosaz, v leštěné vypuklé části se plamen zrcadlí; od 19. století různé slitiny dřeva, pro vyřezávané motivy jsou nejvhodnější měkká dřeva stříbro Sklo – benátské žirandoly
Externí odkazy
Kategorie:Osvětlovací technika Kategorie:Italská slova a fráze