vpravo|náhled|200px|Znečištění vody pevným odpadem Znečištění vody je jeden z největších problémů současného světa; výrazně totiž omezuje přístup určité části lidské populace k pitné vodě. Znečištěním vodních toků a nádrží se zhoršuje kvalita vodních ekosystémů i ekosystémů v jejich okolí. Znečištění vody lze v některých případech omezit metodami čištění odpadních vod. Bez pitné vody se omezuje kvalita života.

náhled|Voda přirozeně zbarvená železem, Rio Tinto, Španělsko Znečištění vody je velký celosvětový problém. Je hlavní příčinou úmrtí a onemocnění. Více než 14 000 lidí denně zemře v důsledku znečištění vody. Kromě toho, že existují akutní problémy se znečištěním vody v rozvojových zemích, potýkají se i vyspělé země se stejnými problémy. V poslední národní zprávě o jakosti vod ve Spojených státech, 45 % délky vodních toků, 47 % jezer a 32 % hodnocených zálivů bylo klasifikováno jako znečištěné.United States Environmental Protection Agency (EPA). Washington, DC. "The National Water Quality Inventory: Report to Congress for the 2002 Reporting Cycle – A Profile." October 2007. Fact Sheet No. EPA 841-F-07-003.

náhled|Mapa produkce plastů a jejich toku do oceánů. Voda je obvykle označována jako znečištěná, když je narušena antropogenní kontaminací a není pitná nebo prochází výraznou změnou s následkem omezené biodiverzity či přežití vodních organismů vůbec. Přírodní jevy, jako jsou sopky, přemnožení řas a sinic, bouře, zemětřesení způsobují také značné změny v kvalitě vody a ekologickém stavu vod. Znečišťování vody má mnoho příčin a různé charakteristiky.

Znečištění vody – kategorizace Povrchové a podzemní vody byly často studovány a posuzovány samostatně, i když jsou propojené.

Rozdělení podle lokalizace

Bodové zdroje znečištění Bodové zdroje znečištění jsou zdroje, jejichž poloha je jednoznačně definovatelná vzhledem k toku. Patří sem zejména zdroje komunální, tedy výusti čistíren odpadních vod, volné výusti kanalizace popř. dešťová odlehčení. Podle původu odpadních vod lze pak další vypouštění rozdělit průmyslové (například potravinářství), ze zemědělství a vypouštění ostatní (z báňského průmyslu, energetiky, rybníkářství a jiné). Samostatnou kategorii představuje znečištění povrchových vod způsobené haváriemi (tzv. havarijní znečištění).

Nebodové (difuzní) zdroje znečištění Znečištění nebodového zdroje označuje rozptýlenou kontaminaci, která nepochází z jednoho samostatného zdroje. Tento typ znečištění je často kumulativním účinkem malého množství znečišťujících látek shromážděných z velké oblasti. Běžným příkladem je vyluhování sloučenin dusíku z oplodněné zemědělské půdy. Odtok živin přes zemědělskou oblast nebo les je také uváděn jako příklady znečištění z jiných než bodových zdrojů.

Znečištění podzemních vod Interakce mezi podzemními a povrchovými vodami jsou složité. Znečištění (kontaminace) podzemních vod nelze zjistit ani určit tak snadno jako znečištění povrchových vod. Podzemní vody jsou náchylné ke kontaminaci ze zdrojů, které nemohou ovlivnit povrchové vody, a na rozdíl od plošného znečištění je zdroj irelevantní. Unikající chemikálie kontaminující půdu daleko od povrchových vod nemusejí nutně působit místní znečištění nebo rozptýlené znečištění. Přesto mohou kontaminovat podzemní vody. Analýzu kontaminace podzemních vod lze zaměřit na povahu kontaminace i na vlastnosti půdy.

Rozdělení podle povahy znečištění půdními a jílovitými částicemi, např. následkem eroze eutrofizace toxickými látkami znečištění anorganickými průmyslovými kaly průmyslovými tuky a oleji radioaktivitou teplem mikrobiálním znečištěním (patogenními zárodky)

Rozdělení podle specifického zdroje zemědělství doprava těžba průmyslová výroba a skladování služby přirozené zdroje havarijní znečištění

náhled|Eutrofizovaná voda

Zemědělství Nejzávažnější je kontaminace vody sloučeninami dusíku a fosforu. Zemědělství se na tomto stavu podílí v průměru 40 % u dusíku a 32 % u fosforu. Vody jsou znečišťovány také při používání, skladování, přepravě a likvidaci nepoužitých pesticidů.http://www.ekolide.cz/view.php?cisloclanku=2007110006 Splavováním průmyslových hnojiv srážkami a při erozi půdy (často vlivem chybné agrotechniky) dochází ke kontaminaci povrchové vody. Přebytek dusíku dodávaného zemědělci formou hnojiv, který rostliny nevyužijí a je z půdy vyplaven do vody, představuje množství cca 45 kg na hektar. Podle zdrojů blízkých zemědělství je toto množství výrazně menší: „…Vyplavování fosforu z půdy je velmi malé a ročně se takto ztratí u půdy lehké 3–5 kg, střední 2–3 kg, těžké méně než 2 kg P na ha. V erozních smyslech se dostává do povrchových vod a jezer. …“ Velmi významné je znečišťování vody fosforem v posledních desetiletích. Původní tvrzení, že fosfor ve vodě nepochází ze zemědělských hnojiv, protože pohyb fosforu v půdě je velmi pomalý, je prokazatelně vyvráceno. Přirozený obsah fosforu v půdě je však malý, a tak je naprosto nezbytné fosfor k dosažení výnosů doplňovat. Při dlouhodobých deštích nebo při průsaku mohou odpady ze silážních jam znamenat ohrožení vod v okolí. Vážné škody způsobují poškozená zemědělská zařízení nebo nesprávné nakládání s odpady. náhled|Znečištění ropou

náhled|Vypouštění tepelně znečištěné vody v San Francisco Bay z Potrero Generating Station

Průmyslová výroba a skladování V 80. letech 20. století způsobilo poplach vysoké znečištění vod Severního a Baltského moře, kam tečou mj. i řeky z České republiky. Znečištění moří se projevovalo vysokým procentem nemocí živočichů (např. rakovina u ryb). U Labe na našem území se na počátku 90. let prokázala vysoká koncentrace kadmia, rtuti, arzenu, chrómu a stříbra. Nemocné ryby vyloví rybáři z české části Labe i dnes, především v sousedství Spolany Neratovice. Znečištění v důsledku průmyslové výroby lze označit jako externalitu.

Těžba náhled|Waikiki – zákaz koupání a rybaření kvůli znečištění vody Těžba nerostných surovin může znečišťovat vodní toky významnou měrou. Katastrofální zamoření povodí Dunaje kyanidy a těžkými kovy je známé z havárie při těžbě zlata v Baia Mare (Rumunsko) v lednu 2000. Při těžbě zlata je voda v řekách v Mongolsku znečišťována rtutí a dalšími jedovatými látkami.Mongolská zlatá horečka ničí řeky i život nomádů

Přirozené zdroje znečištění Znečištění vod způsobuje sopečná činnost, sesuvy půdy nebo vyplavování toxických látek z podloží, které vznikají při geologických dějích. Významným zdrojem znečištění může být také větší množství současně uhynulých organismů nebo zvyšování teploty vody v důsledku vysychání v období snížených vodních srážek.

Havarijní znečištění Havarijní znečištění je znečištění, které pochází z havarijních situací, nejčastěji úniků znečišťujících látek z průmyslu, skladování a dopravy, poruch a havárií na stokové síti nebo čistírně odpadních vod aj. Zákon o vodách č. 254/2001 Sb. v platném znění definuje havárii jako „…mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.“, kdy zároveň definuje povinnosti původce havárie a státních orgánů§ 40 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). In: Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010-2021 [cit. 25. 5. 2021]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-254#p40 . Nejvýznamnější havárie na vodách v ČR od roku 1964 shrnuje web České inspekce životního prostředí. Do roku 1989 se vyskytovaly jak havárie úniku ropných látek, tak havárie v průmyslu s úniky těžkých kovů, kyanidů, fenolů a dalších toxických látek využívaných v chemickém a dalších typech průmyslu. Po roce 1989 se spektrum havárií změnilo zejména v průmyslu, kde se objevuje více havárií s únikem organických polutantů vč. persistentních. K největší havárii s únikem ropných látek pak došlo v roce 1980. Na úseku ropovodu u obce Bartoušov vznikla netěsnost potrubí světlosti 500 mm o velikosti cca 30 cm × 1 až 3 cm. Vzniklá netěsnost nebyla včas dispečerem dálkovodu identifikována a celý úsek byl pod tlakem minimálně 6 hodin. Celkový únik byl později vyčíslen na 6 000 t ropy. Z terénu unikala ropa do mokřadu a následně do Šlapanky a Sázavy. V roce 2020 došlo k havarijní situaci na řece Bečvě i způsobené únikem toxických látek s následným masivním úhynem ryb. Tato havárie měla značný ohlas mezi odbornou a laickou veřejností a vyvolala požadavky na úpravu legislativy v oblasti havárií na vodách, které vedly následně k úpravě vodního zákona.

Příčiny znečištění vody Specifikace znečišťujících látek vedoucích k znečištění vody zahrnuje široké spektrum patogenních chemických, fyzických nebo smyslových změn, jako jsou zvýšená teplota, pach a zabarvení. Zatímco mnohé z chemických látek, které způsobují znečištění, se ve vodě vyskytují přirozeně (vápník, sodík, železo, mangan atd.), jejich koncentrace je často klíčová při rozhodování, co je přirozenou součástí vod, a co je kontaminací.

Vyčerpání zásoby kyslíku může způsobovat mnoho přírodních materiálů, např. rostlinné zbytky (listí, tráva aj.), stejně jako lidmi vyrobené chemikálie. Ostatní přírodní a antropogenní látky mohou způsobit zákal, který zabraňuje pronikání světla, narušuje růst rostlin a způsobuje onemocnění žaber některých druhů ryb.

Mnohé z chemických látek jsou jedovaté. Patogeny mohou způsobovat choroby mezi lidskými nebo zvířecími hostiteli. Mezi změny fyzikálních vlastností patří změna kyselosti, elektrické vodivosti, teploty a dále eutrofizace. Eutrofizace je zvýšení zásoby živin.

Chemické a další kontaminující látky podle chemických a fyzikálních vlastností

Organické látky znečišťující vodu čisticí prostředky; dezinfekční přípravky přítomné v chemicky dezinfikované vodě, jako je pitná voda (např. chloroform); odpady ze zpracování potravin, které mohou obsahovat organické zbytky, tuky a maziva; insekticidní a herbicidní přípravky, obrovský rozsah organických solí; ropné deriváty a organické uhlovodíky včetně paliv (benzin, nafta, letecké palivo a topný olej) a maziv (motorové oleje) a vedlejší produkty hoření, odpady po přívalových deštích; zbytky stromů a keřů z dřevozpracujícího průmyslu; těkavé organické sloučeniny (např. aromatické uhlovodíky) (VOC), jako jsou průmyslová rozpouštědla unikající kvůli nevhodnému skladování, chlorová rozpouštědla, která jsou těžší než voda a mohou klesat až na dno nádrže, protože nejsou schopna smíchat se s vodou a jsou hustší; různé chemické sloučeniny užívané v osobní hygieně a kosmetice; léky (např. hormony).http://www.osel.cz/index.php?clanek=7723 - Rybám kontaminované splašky svědčí, co teď s tím?

Anorganické látky znečišťující vodu kyselost působená emisemi (kyselý déšť) z průmyslových závodů (zejména oxid siřičitý z elektráren); amoniak z rozkládajícího se odpadu z potravin; chemický odpad jako produkt průmyslu; hnojiva s obsahem živin – dusičnany a fosforečnany, které unikají se srážkami v zemědělské výrobě; těžké kovy z motorových vozidel;Schueler, Thomas R. "Cars Are Leading Source of Metal Loads in California." Reprinted in The Practice of Watershed Protection. 2000. Center for Watershed Protection. Ellicott City, MD. kyseliny používané při těžbě; nánosy (sedimenty) po výstavbě, vypalování nebo čistění pozemků.

Makrostrukturní znečištění Znečištění velkými viditelnými složkami znečišťujícími vodu (trosky, komunální odpad) odpadky (např. papír, plasty nebo potravinářské odpady) smývané srážkami nebo vyvážené do vod; vraky velkých opuštěných lodí.

Tepelné znečištění Tepelné znečištění je nárůst nebo pokles teploty vody způsobené lidským vlivem. Tepelné znečištění způsobuje využití vody jako chladicí směsi v elektrárnách a průmyslových provozech. Zvýšená teplota vody způsobuje pokles hladiny kyslíku (což může zabíjet ryby) a ovlivňuje ekosystém. Městské odpady mohou zvýšit teplotu v povrchových vodách. Tepelné znečištění může být způsobeno také vypouštěním velmi studené vody na dně nádrží do teplejších řek.

Významné polutanty a jejich působení

Rtuť