Marie Kazimíra Louise de La Grange d'Arquien (; 28. červen 1641, Nevers – 30. leden 1716, Blois),E. Rudzki, Polskie królowe, t. II: Żony królów elekcyjnych, Warszawa 1990, s. 246. známá pod zdrobnělinou Marysieńka („Maruška“), byla francouzská šlechtična a královna Polsko-litevského soustátí (1674–1696).
Život Marie přišla do Polska už v pěti letech jako dvorní dáma Ludoviky Marie Gonzagové, polské královny italsko-francouzského původu. U dvora se seznámila s Janem Sobieským, jenž se tam vyskytoval od roku 1656. Jejím manželem se však v roce 1658 stal Jan „Sobiepan“ Zamoyski. Zamoyski zemřel v roce 1665; 14. července téhož roku se ovdovělá Marie vdala za Sobieského.
náhled|vlevo|upright|Oficiální jezdecký portrét královny Marie (70. léta 17. stol.) V roce 1674 byl Jan Sobieski zvolen polským králem, na což měla vliv i jeho žena. Jako královna Marie Kazimíra podporovala navrhovanou polsko-francouzskou alianci a pokoušela se pro svou rodinu získat privilegia od francouzského krále Ludvíka XIV.
Královský pár je dnes známý svými milostnými dopisy vydanými dlouho po jejich smrti, z nichž většina byla napsaná mezi lety 1665 a 1683, kdy je rozdělovaly buď vojenská tažení Jana III. nebo královniny cesty do Paříže. Tyto dopisy dovolují nahlédnout jak do pocitů zamilovaného páru, tak odrážejí problémy, jimž tehdy čelili. Zároveň se v nichž řeší běžné přízemní záležitosti týkající se dvora a králova každodenní rozhodnutí, která se svou ženou často konzultoval. Jan III. svou ženu v těchto dopisech nazýval zdrobněle „Maruška“, pod kteroužto něžnou přezdívkou byla známa i na veřejnosti.
Jan Sobieski zemřel v roce 1696. Marie Kazimíra navždy Polsko opustila o 3 roky později a odjela do Říma, kde žila až do roku 1713, udržujíc tam přátelské styky s papeži. Posléze se vrátila do rodné Francie, nebylo ji však králem dovoleno přijít ke dvoru, takže dožila v městě Blois, kde zemřela ve věku 74 let. Její tělo bylo následujícího roku přeneseno do Varšavy a roku 1733 nakonec do Krakova, kde spočívá dodnes.
Rodina S Janem Zamoyským měli 4 děti, všechny však zemřely krátce po narození: Ludvika Marie (1659) syn (1660) Kateřina Barbara (1660–1662) dcera (1664)
S Janem Sobieským pak měli celkem 13 dětí: Jakub Ludvík (1667–1737) ⚭ 1691 Hedvika Alžběta Amálie Sobieská (1673–1722) dcery – dvojčata (1669) Tereza Teofila (1670) Adelaida Ludvika (1672–1677) Marie Tereza (1673–1675) dcera (1674) Tereza Kunegunda (1676–1730) ⚭ 1695 bavorský kurfiřt Maxmilián II. Emanuel (1662–1726) Alexandr Benedikt (1677–1714); zemřel svobodný a bezdětný dcera (1678) Konstantin Vladislav (1680–1726) ⚭ 1708 Marie Jozefa Wessel (1685–1761) Jan (1682–1685) dcera (1694)
Jen čtyři z jejich potomků se však dožili dospělosti: Jakub (později pretendent polského trůnu), Alexandr, Konstantin a Tereza Kunegunda (později manželka bavorského kurfiřta a matka římskoněmeckého vzdorocísaře Karla VII.).
Galerie
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Francouzští šlechtici Kategorie:Polské královny Kategorie:Pohřbení na Wawelu Kategorie:Narození v roce 1641 Kategorie:Úmrtí v roce 1716 Kategorie:Ženy Kategorie:Narození v Nevers Kategorie:Úmrtí v Blois Kategorie:Narození 28. června Kategorie:Úmrtí 30. ledna Kategorie:Nositelé Zlaté růže