Bon Jovi je americká hard rocková hudební skupina ze Sayreville, New Jersey, založená roku 1983. Dnes je kapela sedmičlenná, jejími členy jsou Jon Bon Jovi (zpěv), Tico Torres (bicí), David Bryan (klávesy), Phil X (kytarista), Hugh McDonald (baskytarista), John Shanks (kytarista) a Everett Bradley (perkuse). Od založení se sestava nijak zvlášť neměnila. Hned na začátku Richie Sambora vystřídal Davea Saboa na postu kytaristy. V roce 1994 kapelu opustil baskytarista Alec John Such a v roce 2013 opustil skupinu kytarista Richie Sambora.
Název kapely je odvozen od zkomoleného příjmení zakládajícího člena Johna Francise Bongioviho Jr. (Jon Bon Jovi), který kapelu v roce 1983 založil. Kapela působí nepřetržitě od roku 1983 až dodnes, ovšem v její historii se objevilo několik vln. V osmdesátých letech hrála roli při popularizování hard rocku a heavy metalu jako jedna z nejúspěšnějších kapel té doby. Již první hit z debutového alba Bon Jovi „Runaway“ dosáhl úspěchu, když se dostal do žebříčku Billboard Hot 100 na 39. místě a kapela získala první zlaté desky v Japonsku a v USA. Následovala alba 7800° Fahrenheit (1985), které přineslo tři úspěšné singly, umístilo se na 37. pozici žebříčku Billboard 200 a získalo ocenění zlaté desky; ještě úspěšnější bylo však třetí album Slippery When Wet z roku 1986, které přineslo dva singly „You Give Love a Bad Name“ a „Livin' on a Prayer“, které oba dobyly vrchol žebříčku Billboard Hot 100 a album získalo trojnásobné ocenění platinové desky ve Spojených státech. Úspěšná hard rocková osmdesátá léta završilo album New Jersey z roku 1988, které na čtyři týdny obsadilo první místo Billboard 200 a na dva týdny žebříček UK Albums Chart. Album přineslo pět singlů, které se umístily do první desítky žebříčku Billboard Hot 100, což je nejvíce v historii. Nejúspěšnější byly singly „Bad Medicine“ a „I'll Be There for You“, album získalo sedminásobné ocenění platinové desky ve Spojených státech.
V devadesátých letech aktivita skupiny opadla. Na začátku mezi lety 1990 a 1991 kapela vůbec nevystupovala a členové vydávali svá sólová alba, totéž pak kapelu čekalo v letech 1997 až 1999. Přesto kapela stihla v průběhu čtyř let (1992-1996) vydat tři velmi úspěšná alba. V roce 1992 vydala kapela album Keep the Faith, které získalo dvojnásobné platinové ocenění. Zvuk kapely začala ovlivňovat narůstající popularita grunge, ale stále si udržovala rockový standard osmdesátých let. Kompilační album Cross Road z roku 1994 přineslo dva nové hity „Someday I'll Be Saturday Night“ a „Always“, který se stal obrovským hitem, po šest týdnů zůstal v Top 10 žebříčku Billboard Hot 100, získal platinové ocenění v USA a prodalo se ho více než 3 miliony kusů, což z něj činí nejlépe prodávaný singl skupiny vůbec. These Days z roku 1995 rovněž získalo platinové ocenění, bylo to první album nahrané bez baskytaristy Aleca Suche, který v roce 1994 kapelu opustil.
Po pauze na konci 90. let kapela vydala album Crush, jehož hlavní singl „It's My Life“ je označován jako jeden z nejúspěšnějších singlů kapely vůbec. Kapela významně změnila styl, dostala se více k pop rockovému zvuku. To jim pomohlo oslovit novou generaci mladých fanoušků. V prvním desetiletí 21. století byla kapela opět aktivnější, když vydala dalších pět alb. Posledním vydaným albem je The Circle z roku 2009, po něm ještě kapela vydala další kompilaci největších hitů Greatest Hits. Za dobu svého působení kapela prodala celosvětově více než 130 000 000 alb, byli připuštěni do UK Music Hall of Fame roku 2006 a v roce 2010 byli nominováni a přijetí do Rock and Roll Hall of Fame.
Historie
Vznik kapely (do roku 1983) vpravo|250px|náhled|Bon Jovi při vystoupení v roce 2007 Zakládajícím členem byl John Francis Bongiovi (Jon Bon Jovi). Nápad na založení kapely dostal poté, co mu jeho bratranec Tony Bongiovi umožnil natočit ve svém nahrávacím studiu Power Station první demo nahrávku pro velké nahrávací společnosti. Tou demo písní byl první singl Bon Jovi, píseň „Runaway“, na které se kromě Jona podílel baskytarista Hugh McDonald, pozdější člen kapely Bon Jovi, bubeník Frankie LaRocka a klávesista Roy Bittan. Píseň zaznamenala neočekávaný úspěch, když se dostala na 39. místo singlového žebříčku Billboard Hot 100.
To vedlo Jona k sestavení nové kapely, kterou pojmenoval po svém příjmení, tedy Bon Jovi. Prvním členem kapely se stal David Bryan, který se s Jonem znal už z působení v kapele Atlantic City Expressway. Dalším členem kapely Bon Jovi se stal Alec John Such, který byl dosazen na post baskytaristy. Před svým vstupem do kapely hrál mimo jiné v kapele The Message, kde se seznámil s dalšími dvěma členy budoucími kapely Bon Jovi, Tico Torresem a Richiem Samborou.
Zpočátku na pozici kytaristy hrál pozdější člen Skid Row, Dave Sabo. Toho vzápětí vystřídal Richie Sambora. Ten se ke kapele přidal zajímavým způsobem. Jon Bon Jovi jeho přijetí popisuje takto: “Jednoho večera jsem byl na velkém koncertě, který pořádala jedna rozhlasová stanice. Když jsem šel z jeviště, jeden týpek mezi diváky mi řekl: ’Budu tvůj kytarista’. Já jsem se mu smál a šel jsem dál. Později jsem ho slyšel hrát a bylo vše jasné.”
První alba a úspěchy (1984–1985) Po několika vystoupeních, především jako předkapela jiných skupin, si jich všiml Derek Shulman, který jim domohl ke smlouvě s Mercury Records, které bylo součástí většího koncernu Polygram. Jon Bon Jovi chtěl nějaké jméno pro skupinu, Pamela Maherová, podřízená jejich pozdějšího manažera, jim navrhla jméno Bon Jovi, podle vzoru tehdy již slavné skupiny Van Halen. Původně členové kapely zamýšleli jméno Johnny Electric, ale nakonec si nechali poradit. Nejprve z toho nebyli příliš nadšení, ale za dva roky pod tím jménem dobyli přední pozice žebříčků.
vlevo|230px|náhled|Kapela Bon Jovi v Itálii v listopadu 2009 S pomocí manažera Doca McGheeho vydali debutové album s názvem Bon Jovi. Album vyšlo 21. ledna 1984. Na albu znovu vyšel první singl kapely „Runaway“, který se vešel do Top 40 amerického žebříčku Billboard Hot 100. Na albu se nachází také singl „She Don't Know Me“, který museli na album přidat kvůli přání vydavatele. Jedná se o jedinou skladbu, která se kdy objevila na albu Bon Jovi, aniž by k ní Jon Bon Jovi alespoň částečně nenapsal text (napsal ji Marc Avsec). Poté kapela vyrazila na turné, otevírala programy například pro kapelu Scorpions na turné po Spojených státech, nebo pro kapelu Kiss při jejich turné po Evropě. V srpnu roku 1984 se kapela objevila na Super Rock festivalu v Japonsku jako speciální host. Skladba „Runaway“ se však v Japonsku stala hitem. Album získalo v Japonsku ocenění zlaté desky, později za rok od vydání alba toto ocenění získalo i ve Spojených státech. V žebříčku Billboard 200 obsadilo 43. pozici.
V dubnu roku 1985 vydala skupina druhé studiové album pojmenované 7800° Fahrenheit, které přineslo deset nových skladeb, z toho pět singlů - „Only Lonely“, „In And Out Of Love“, balada „Silent Night“, „The Hardest Part Is the Night“ a „The Price of Love“. Album se umístilo na 37. místě žebříčku Billboard 200 a získalo zlaté ocenění v USA. I když se albu nedařilo tak, jak kapela doufala, mohli si dovolit z jeho výtěžků vyjet na turné. Poprvé se vrátili do Japonska jako vedoucí kapela, kde zahrála na osmi úplně vyprodaných představeních, album dosáhlo Top 5 v Japonsku a získalo zde taktéž ocenění zlaté desky.
V květnu 1985 vedla kapela turné po Spojeném království a po celém starém kontinentu. 7800° Fahrenheit se dostalo na 28. místo v žebříčku UK Albums Chart a na 40. místo v Německu. Po evropském turné následovalo šest měsíců koncertování se skupinou Ratt po Spojených státech. V polovině tohoto turné také znovu navštívili Anglii při festivalu Monsters of Rock a Jon Bon Jovi vystoupil na koncertě Farm Aid v roce 1985.
Slippery When Wet (1986–1987) V dubnu roku 1986 se Bon Jovi přesunuli do Vancouveru, aby zde natočili svoje třetí album. Z šestiměsíční práce ve studiu vyšlo album Slippery When Wet. Na albu spolupracovali s producenty Brucem Fairbairnem a Bobem Rockem. Album bylo vydáno 17. srpna 1986 a znamenalo pro kapelu Bon Jovi další velký úspěch. První singl „You Give Love a Bad Name“ obsadil poprvé první pozici v žebříčku Billboard Hot 100 a stejně tak i druhý singl alba „Livin' on a Prayer“. Oba singly byly napsány ve spolupráci s Desmondem Childem, se kterým se kapela seznámila prostřednictvím Paula Stanleye z kapely Kiss. Spolupráce mezi Jonem Bon Jovim, Richiem Samborou a Childem vydržela až dodnes. Třetí singl s názvem „Wanted Dead or Alive“ se stal Top 10 hitem, dodnes bývá nazýván „národní hymnou kapely Bon Jovi“.
vpravo|256px|náhled|Bon Jovi na koncertě v roce 2007 MTV srdečně přijalo kapelu Bon Jovi, jejichž dobře natočená videa stejně jako koncertní videa pomohla skupině k hvězdnému úspěchu. Po ohromujícím úspěchu alba Slippery When Wet se z Bon Jovi staly celosvětové superhvězdy, po čemž tak toužili. Slippery When Wet se dostalo na první pozici v Austrálii, Kanadě, Norsku, Finsku, Novém Zélandu, Švýcarsku a drží rekord jako nejdéle vedoucí hard rockové album ve Spojených státech, kde se na přední pozici udrželo po 8 týdnů. Do top 10 alb se dostalo také v Rakousku, Nizozemsku, Japonsku a ve Velké Británii, kde v UK Albums Chart figurovalo po 123 týdnů.
V roce 1987 bylo album podle časopisu Billboard nejprodávanějším albem roku a singl „Livin' on a Prayer“ vyhrál cenu MTV Video Music Award za nejlepší výkon na jevišti. V roce 1988 kapela vyhrála American Music Award jako nejoblíbenější pop/rockovou kapelu. Po vydání alba kapela Bon Jovi nejprve vyjela pomoci při turné kapele 38 Special. Následně další půl rok vystupovali na mnoha koncertech po Spojených státech. V srpnu roku 1987 byli leadery festivalu Monsters of Rock, na kterém mimo jiné zazpívali singl „We All Sleep Alone“, při kterém se k nim přidali Dee Snider z kapely Twisted Sister, Bruce Dickinson z kapely Iron Maiden a Paul Stanley z kapely Kiss. Na konci roku 1987 za sebou měla 130 vystoupení, která vedla při „Tour Without End“ (v překladu: Turné bez konce) a vydělala přes 28 milionů amerických dolarů.
Na otázku, co pro ně tak obrovský úspěch znamená, Jon Bon Jovi odpověděl: „Všechno je větší, vše se odehrává dvakrát rychleji. Lidé vás poznávají dvakrát častěji. Větší, celý svět je najednou větší. Musíte prodávat další a další nahrávky, být aktivní. Jste šikovnější a lépe se orientujete v obchodě, jste zodpovědnější. Najednou tomu teď lépe rozumíte a snažíte se stále přesvědčit, že všechno klape.“
V návaznosti na úspěch kapely byli Jon Bon Jovi a Richie Sambora požádáni, aby pomohli jako producenti zpěvačce Cher, při vydávání jejího eponymního alba Cher, se kterým se měla vrátit na scénu. Pomohli při psaní singlu „We All Sleep Alone“, ke kterému poté nazpívali doprovodné vokály. Spolupráce pokračovala i nadále, oba produkovali její další album Heart of Stone (1989), které získalo multi-platinové ocenění.
New Jersey (1988–1990) Rozhodnuti potvrdit, že úspěch třetího alba nebyla jen šťastná náhoda, vydali stále hard rockoví Bon Jovi čtvrté album New Jersey. Album vyšlo v září 1988 a stalo se komerčním hitem. Na prvním místě žebříčku Billboard 200 vydrželo celé čtyři týdny a dva týdny strávilo na čele britské hitparády UK Albums Chart.
vlevo|244px|náhled|Jon Bon Jovi a Hugh McDonnald při vystoupení v Dublinu v roce 2006 Album přineslo pět singlů, které se vešly do Top 10 žebříčku Billboard Hot 100, což je rekord mezi hard rockovými alby. Nejvíce úspěšné byly singly „Bad Medicine“ a „I'll Be There for You“, které se oba postupně vystřídaly na prvním místě Billboard Hot 100, další tři singly „Born to Be My Baby“, „Lay Your Hands on Me“ a „Living in Sin“ se umístily do první desítky a byly velkými hity na MTV. Video k singlu „Living in Sin“ si získalo další prvenství v historii kapely jako první, které bylo ve vysílání MTV zakázáno pro příliš řízné romantické a sexuální scény. Později bylo natočeno znovu a MTV jej často vysílala.