Adamov

Adamov () je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Leží dvanáct kilometrů severně od Brna, na soutoku Svitavy a Křtinského potoka v hlubokém lesnatém údolí. Nadmořská výška dna údolí je v těchto místech kolem 230 metrů, městská obytná zástavba se však nachází i ve výškách nad 300 metrů a nejvyšší polohy katastru přesahují 400 metrů. Severovýchodně od zástavby města se rozkládá chráněná krajinná oblast Moravský kras. Žije zde obyvatel. Co do rozlohy (3,78 km²) je druhým nejmenším městem v České republice.

Oblast je známa především v historii těženou železnou rudou a jejím zpracováním v Křtinském údolí a později i na místě dnešního Adamova. Zdejší železářský podnik, který dodával značnou část moravské produkce železa, na přelomu 19. a 20. století prošel transformací na strojírenský podnik. Vznikl zde první automobil se spalovacím motorem v Rakousku-Uhersku. Po druhé světové válce, kdy nesl podnik název Adamovské strojírny, převažovala v podniku tajná zbrojní výroba, ale také výroba polygrafických strojů a čerpací a měrné techniky.

Po roce 1989 byla zrušena zbrojní výroba a výroba čerpací a měrné techniky přesunut do dceřiné společnosti ADAST SYSTEMS, která vyrábí dodnes. Mateřská společnost zanikla v roce 2009.

Mezi nejvýznamnější památky ve městě patří kostel svaté Barbory se Světelským oltářem, který společně s farou, budovou školy a hřbitovem pocházejí z poloviny 19. století. Dále se v katastru Adamova nachází tzv. Stará huť.

Pro svůj bizarně nesourodý urbanismus s dominujícími panelovými bloky a průmyslovými brownfieldy má Adamov pověst mimořádně nehezkého města, což uznali i někteří jeho představitelé, postupně však dochází k různým revitalizacím. Bydlení v Adamově je navíc atraktivní díky výborné dostupnosti do Brna (zejména vlakem) a malebnému okolí plnému lesů.

Název Původně byla osada nalézající se u místních hamrů nazvána Staré Hamry (německy Althammer), okolo roku 1732 byla pojmenována podle tehdejšího knížete Josefa Jana Adama z Lichtenštejna Adamovem (německy Adamsthal).

Historie vlevo|náhled|Kopie bronzového býčka v Přírodovědném muzeu ve Vídni Počátek osídlování Adamovska spadá do období mladého paleolitu (17–11 tisíc let př. n. l.), kdy na toto území přišli lovci mamutů. Ti se usídlovali v jeskyních, mezi něž patří například Býčí skála, která se nachází cca 5 km východně od Adamova v Křtinském údolí. Roku 1869 tu byl nalezen bronzový býček a o tři roky později pak při větších archeologických průzkumech vedených Jindřichem Wankelem soubor archeologických předmětů. Nálezy z Býčí skály jsou vystaveny v Přírodovědném muzeu ve Vídni.

Historie Adamova byla od prvopočátku spojena se železářskou výrobou, jejíž kořeny zde sahají až do roku 1360. Tehdy tuto oblast vlastnil majitel hradu Ronova Čeněk Krušina z Lichtenburka, který však zemřel bezdětný, a panství poté připadlo moravskému markraběti Joštovi. Ten jako centrum panství zde postavil Nový hrad. Původní osada se jmenovala Hamry či Staré Hamry podle hamrů, jež zde stály. První zmínky o nich pocházejí z roku 1506. Po smrti markraběte Jošta přešlo zdejší území do vlastnictví českých králů, kteří ho pronajímali šlechtickým rodům, z nichž k nejvýznamnějším patřili Boskovicové a páni z Kunštátu. Když v roce 1597 zemřel poslední mužský potomek Černohorských z Boskovic Jan Šembera z Boskovic, panství vyženil s jeho dcerou Kateřinou Maxmilián z Lichtenštejna. Ten roku 1643 zemřel bezdětný a jeho majetek zdědil synovec Karel Eusebius z Lichtenštejna.

náhled|Kolonáda v zámeckém parku v Adamově v roce 1815 Za Lichtenštejnů začalo docházet k postupnému rozvoji průmyslu. Patrně od roku 1732 nese osada jméno Adamov, a to podle Adama Josefa z Lichtenštejna, majitele zdejších železáren. Roku 1832 se pak Adamov stal samostatnou obcí. K jeho rozvoji a spolu s ním i rozkvětu místních průmyslových podniků došlo po roce 1849, kdy byla dobudována železniční trať Brno – Česká Třebová, součást 1. železničního koridoru. Dne 15. prosince 1850 byl zřízen v obci poštovní úřad, který disponoval od roku 1880 telegrafním a 1905 telefonním spojením. Alois II. z Lichtenštejna nechal zbudovat v centru obce čtyři pro Adamov významné stavby, a sice kostel svaté Barbory, postavený v letech 1855 až 1857, jemuž věnoval tzv. Světelský oltář. Dalšími stavbami jsou hřbitov, fara a budova pro potřeby školy. Tyto objekty byly postaveny ve shodném novogotickém slohu.

náhled|vlevo|Adamov koncem 19. století, pohlednice Od 1. ledna 1880 byly adamovské železárny pronajaty na 25 let firmě Märky, Bromovský a Schulz. Po uplynutí této doby, tedy v roce 1905, bylo rozhodnuto o jejich prodeji. Celý podnik, čítající takřka třicet výrobních a pomocných objektů, koupila za 480 000 rakouských korun tatáž firma, jež jej doposavad měla v nájmu. Společnost se ovšem mezitím přejmenovala na Bromovský, Schulz a Sohr. Během 19. století vznikla Adamově řada letních sídel, především zámožnějších obyvatel Brna.

Poté, co vznikla první Československá republika, převzaly adamovské průmyslové podniky Škodovy závody v Plzni. Ve třicátých letech 20. století a za druhé světové války zde probíhala mohutná zbrojní výroba, v níž jednu dobu pracovalo na 8000 zaměstnanců, i když Adamov samotný měl něco kolem jednoho tisíce obyvatel. Na konci války, kdy německé vojsko ustupovalo, bylo rozhodnuto o zničení adamovského závodu. Tehdy docházelo k rozbíjení všeho, co nešlo evakuovat. Za oběť tomu tak padla většina strojů, budov a několik objektů vyletělo do povětří. Navíc byla vypálena i administrativní budova. Celková škoda překročila částku 164 milionů korun.BUDIŠ, J.: Adamov, s. 105.

V roce 1945 došlo ke znárodnění zdejších Škodových závodů a v roce 1952 byly přejmenovány na Adamovské strojírny (Adast).BUDIŠ, J.: Adamov, s. 49. V poválečném období se s růstem strojíren postupně zvyšoval i počet obyvatel Adamova. V roce 1947 se započalo s budováním nové adamovské čtvrti tzv. Na kolonii, která se nacházela jižně od centra obce. Nad touto čtvrtí se roku 1951 zahájilo s výstavbou čtvrti další, tzv. Ptačiny, jež se skládala ze třiceti dřevěných domků typu Hartl a čtyřiadvaceti cihlových bytovek.KALINOVÁ, B.: Obytná zástavba a občanské služby Adamova ve 20. století , s. 17. V těchto letech byla také v Adamově zavedena výroba polygrafických strojů a čerpací a měrné techniky. V roce 1960 byl Adamov začleněn do okresu Blansko, v roce 1964 byl pak povýšen na město. V dalších letech se zvyšoval export polygrafických strojů, ale jeho další rozvoj brzdila intenzivní tajná vojenská výroba, určená především pro vývoz.

V sedmdesátých a osmdesátých letech začala výstavba dalších obytných panelových bloků. Na počátku devadesátých let 20. století byla ekonomika města výrazně postižena konverzí zbrojního průmyslu.

Přírodní poměry Adamov se nachází přibližně patnáct kilometrů severně od statutárního města Brna a deset kilometrů jižně od okresního střediska Blanska. Výměra katastrálního území Adamov, ve kterém se město nachází, činí 3,78 km². Sousedí s obcemi Olomučany a Habrůvka v okrese Blansko, obcemi Babice nad Svitavou, Bílovice nad Svitavou a Vranov v okrese Brno-venkov a na jihozápadě se v jednom bodě dotýká území města Brna (část Brno-Útěchov).

Katastr Adamova je poměrně stísněný, na některých míst končí hned za zástavbou. Část východní hranice je vedena klikatě podél lesních serpentin, na severovýchodě se táhne dlouhý úzký výběžek údolím Křtinského potoka až k osadě Josefov.

Geologická stavba, reliéf a půdy Drahanská vrchovina, která tvoří geologický profil širokého okolí Adamova, je geomorfologickým celkem spadajícím pod Brněnskou vrchovinu. Je rozdělena na tři části – Moravský kras, Konickou vrchovinu a Adamovskou vrchovinu. Východní okraj Adamovské vrchoviny prořezává průlomové údolí řeky Svitavy.

V tomto údolí se Adamov nachází, centrum města konkrétně na soutoku řeky Svitavy a Křtinského potoka. Nadmořská výška dna údolí se pohybuje okolo 230 metrů nad mořem. Území se vyznačuje lesnatým a velmi hornatým charakterem, díky kterému se obydlená zástavba zvedá až do výše nad 300 metrů, blízká Alexandrova rozhledna (televizní převaděč pro Adamov) se pak tyčí ve výši 527 metrů nad mořem. náhled|střed|1000px|Svitavské údolí s adamovskými čtvrtěmi – vlevo Adamov III., vpravo Adamov I.; část II. je zahalena mlhou společně s většinou údolí (foceno z Alexandrovy rozhledny)

Obyvatelstvo Přestože byl Adamov ustanoven jako samostatná obec již v roce 1732 (tehdy ještě jako Hamry), první sčítání, které se v pramenech objevuje, je z roku 1754. Tehdy se zde nacházelo 21 obytných domů zaměstnanců hamrů. Celkem zde bydlelo 150 obyvatel.

S postupným rozvojem zdejších železáren resp. strojíren, které zaměstnávaly většinu místních, se zvyšoval i počet obyvatel. Proto se například již v roce 1771 uvádí 221 obyvatel, roku 1857 634 obyvatel, roku 1880 953 obyvatel, roku 1900 792 obyvatel.

Ve dvacátých letech 20. století překročil počet obyvatel hranici jednoho tisíce. Na konci druhé světové války je uváděno již 2 512 obyvatel. V poválečné době docházelo k výstavbě nových sídlišť pro stovky nových zaměstnanců strojíren. Díky tomu počet obyvatel v padesátých letech přehoupl třítisícovou hranici, v sedmdesátých letech pak hranici čtyř i pětitisícovou.

V devadesátých letech pak byla dosažena horní hranice počtu obyvatel – v roce 1997 to tvořilo 5 146 obyvatel. V těchto letech už zaznamenávají Adamovské strojírny finanční problémy, které mají za následek propouštění, a to v nepravidelných vlnách až do roku 2009, kdy firma (mezitím přejmenovaná na Adast) vstoupila do likvidace. V této době Adamov zaznamenává pozvolné snižování populace.

V roce 2013 byl počet obyvatel v Adamově celkem 4 591. V následujícím roce byl úbytek i přírůstek obyvatel zhruba na stejné úrovni.

Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení. Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel část Adamov 902 953 728 792 816 998 1 148 2 090 3 139 3 787 5 088 5 089 4 970 4 591 4 446 Počet domů část Adamov 80 80 78 82 100 113 157 236 268 262 281 301 295 318 328

Správa a členění města Adamov začal vznikat u průmyslového areálu železáren při soutoku Svitavy a Křtinského potoka. Tato část Adamova se dnes nazývá jako Starý Adamov. Při postupném rozšiřování obce se ve dvacátých letech 20. století stavebně zastavovaly parcely cca jeden kilometr jihovýchodním směrem na druhé straně železniční tratě. Tento prostor získal název Kolonie či Kolonka.

V padesátých letech začala vyrůstat bytová zástavba na kopci nad zmíněnou Kolonií. Tato část Adamova získala svůj název podle nedaleké studánky Ptačí svatyně, z čehož se vyvinul současný název Ptačina. V době socialismu byl používán název Čtvrť Klementa Gottwalda.

Adamov je tvořen jedinou místní částí a katastrálním územím, neoficiálně je rozdělen na Adamov I (Starý Adamov), Adamov II (Kolonie) a Adamov III (Ptačina). Odloučenou součástí města je část osady Josefov ve Křtinském údolí.

Město je součástí správního obvodu ORP Blansko, přičemž má pověřený obecní úřad spravující pouze samotný Adamov.

Zastupitelstvo a starosta Prvním známým starostou byl v letech 1864–1867 Karel Rumler, který zemřel 31. července 1876 při výbuchu prachového mlýna ve Křtinském údolí. V roce 1919 byl poprvé zvolen dlouholetý starosta Jen Bechleba. V letech 1998–2006 byl starostou Jaroslav Bernášek.

Ve volebním období 2010 až 2014 stál v čele města starosta Roman Pilát, místostarostou pak byl Jiří Němec (ODS), který město vedl coby starosta ve volebním období 2006–2010. Stejné vedení je již v současně čtvrtým volebním období po sobě; zvoleni byli v roce 2014, 2018 a 2022.

Adamov

Źródło i licencja