Nobelova pamětní cena za ekonomii, oficiálně Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela (), běžně označovaná jen jako Nobelova cena za ekonomii, je cena zřízená roku 1968 a udílená od roku 1969 spolu s ostatními Nobelovými cenami.
Historie Fakticky se nejedná o Nobelovu cenu, neboť nebyla zmíněna v závěti Alfreda Nobela. Zavedla ji Švédská říšská banka u příležitosti 300. výročí svého vzniku v roce 1969.
Proces udělování
O ceně rozhoduje, podobně jako při Nobelově ceně za chemii a fyziku, Švédská královská akademie věd a uděluje se společně s ostatními cenami v oblasti věd. Každý rok kvalifikovaní nominátoři nominují sto žijících osob, jejich jména potom dostane osmičlenný výbor, který nakonec předloží návrh ceny Nobelovu shromáždění. Nobelovo shromáždění potom hlasuje o kandidátech (dokud nejsou vybrání tři). Udělování se koná ve Stockholmu a je spojeno s odměnou 11 milionů švédských korun.
Držitelé Nobelovy pamětní ceny za ekonomii RokJménoUdělena1969Ragnar A. K. Frisch (Norsko), Jan Tinbergen (Nizozemsko)za rozvoj a aplikaci dynamických modelů při analýze ekonomických procesů1970Paul A. Samuelson (USA)za vědecký příspěvek k rozvoji statické a dynamické ekonomické teorie a aktivní přispění ke zvýšení analytické úrovně ekonomické vědy1971Simon Kuznets (USA)za empiricky podloženou interpretaci ekonomického růstu, vedoucí k novému a hlubšímu pochopení ekonomických a společenských struktur a procesů rozvoje1972Kenneth J. Arrow (USA), John R. Hicks (VB)za průkopnické příspěvky k teorii všeobecné rovnováhy a teorii blahobytu1973Wassily Leontief (Rusko)za rozvoj input-output metody a její aplikaci na důležité ekonomické problémy1974Friedrich A. Hayek (Rakousko), Gunnar Myrdal (Švédsko)za průkopnickou práci v teorii peněz a ekonomických kolísání a za pronikavou analýzu vzájemné závislosti ekonomických, společenských a institucionálních jevů1975Leonid V. Kantorovich (Sovětský svaz), Tjalling Ch. Koopmans (Nizozemsko)za příspěvek k teorii optimální alokace zdrojů1976Milton Friedman (USA)za výsledky v oblasti spotřební analýzy, historie a teorie peněz a za předvedení složitosti stabilizační politiky1977James E. Meade (VB), Bertil Ohlin (Švédsko)za průkopnický příspěvek k teorii mezinárodního obchodu a pohybu mezinárodního kapitálu1978Herbert A. Simon (USA)za průkopnický výzkum rozhodovacích procesů v rámci organizace1979Arthur W. Lewis (Svatá Lucie), Theodore Schultz (USA)za průkopnický výzkum ekonomického rozvoje se zvláštním zřetelem na problémy rozvojových zemí1980Lawrence Klein (USA)za vytvoření ekonometrických modelů a jejich aplikaci při analýze ekonomického kolísání a ekonomické politiky1981James Tobin (USA)za analýzu finančních trhů a jejich vztahu k rozhodování o nákladech, zaměstnanosti, výrobě a cenách1982George J. Stigler (USA)za významné studie o průmyslové struktuře, fungování trhu a o příčinách a následcích veřejné regulace1983Gerard Debreu (Francie/USA)za začlenění nových analytických metod do ekonomické teorie a za přesnou reformulaci teorie všeobecné rovnováhy1984Richard Stone (VB)za fundamentální přínosy v oblasti soustav národních účtů a značné zdokonalení základů pro empirickou ekonomickou analýzu1985Franco Modigliani (USA)za průkopnické práce při analýze spotřeby a úspor obyvatelstva a za teoretické práce v oblasti podnikových financí a finančních trhů1986James Buchanan (USA)za rozvoj smluvních a konstitučních základů teorie ekonomického a politického rozhodování1987Robert M. Solow (USA)za průkopnické práce v oboru teorie ekonomického růstu1988Maurice Allais (Francie)za přínos k teorii trhu a efektivního využívání zdrojů1989Trygve Haavelmo (Norsko)za objasnění pravděpodobnostních základů ekonometrie a za analýzu simultánních ekonomických struktur1990Harry Markowitz, Merton H. Miller, William Sharpe (všichni USA)za průkopnickou práci v oblasti ekonomie a financí a financí korporací1991Ronald Coase (VB)za objev a objasnění významu transakčních nákladů a vlastnických práv pro institucionální strukturu a fungování ekonomiky1992Gary Becker (USA)za rozšíření sféry mikroekonomické analýzy na nové oblasti lidského chování a lidských vztahů, včetně chování netržního1993Robert Fogel, Douglass North (oba USA)za znovuobnovení výzkumu ekonomické historie prostřednictvím aplikování ekonomické teorie a kvantitativních metod za účelem vysvětlení ekonomických a institucionálních změn1994John Harsanyi, John Forbes Nash (oba USA), Reinhard Selten (Německo)za průkopnickou analýzu rovnováhy v teorii nekooperativních her1995Robert Lucas Jr. (USA)za to, že rozpracoval a aplikoval hypotézu racionálních očekávání, a tak transformoval makroekonomickou analýzu a prohloubil naše porozumění hospodářské politice1996James Mirrlees (VB), William Vickrey (USA)za zásadní příspěvek k ekonomické teorii stimulů v podmínkách asymetrických informací1997Robert Carhart Merton, Myron Scholes (oba USA)za novou metodu určování hodnoty derivátů1998Amartya Sen (Indie)za příspěvek k ekonomii blahobytu1999Robert Mundell (Kanada)za analýzu měnové a fiskální politiky v různých režimech určování měnových kurzů a za analýzu optimálních oblastí společné měny2000James Heckman, Daniel McFadden (oba USA)za rozvoj teorie a metod analýzy selektivních vzorků2001George A. Akerlof, Andrew Michael Spence, Joseph E. Stiglitz (všichni USA)za analýzu trhů při existenci asymetrických informací2002Daniel Kahneman (Izrael/USA), Vernon L. Smith (USA)za uplatnění laboratorních pokusů jako nástroje empirických hospodářských analýz, zvláště při studiu alternativních tržních mechanismů2003Robert F. Engle (USA), Clive W. J. Granger (VB)za vyvinutí metod analýzy ekonomických časových řad vykazujících časově podmíněnou volatilitu2004Finn E. Kydland (Norsko), Edward C. Prescott (USA)za teorii hospodářských cyklů a ekonomické politiky, časové konzistence ekonomické politiky a zkoumání sil, které řídí výkyvy hospodářského cyklu2005Robert Aumann (Izrael/USA), Thomas Schelling (USA)za zvýšení porozumění konfliktům a spolupráci prostřednictvím analýzy teorie her2006Edmund S. Phelps (USA)za objevy v makroekonomické politice2007Leonid Hurwicz, Eric S. Maskin a Roger B. Myerson (všichni USA)za položení základů teorie návrhu mechanismů2008Paul Krugman (USA)za analýzu obchodních vzorců a lokalizace ekonomické aktivity 2009Elinor Ostromová (USA)za analýzu ekonomického řízení, zejména společného vlastnictvíOliver Williamson (USA)za analýzu ekonomického řízení, zejména hranice firmy2010Peter Diamond, Dale Mortensen (oba USA), Christopher Pissarides (Kypr)za analýzu trhů práce zatížených náklady na vyhledávání2011Thomas J. Sargent, Christopher A. Sims (oba USA)za empirický výzkum příčin a následků v makroekonomii2012Alvin E. Roth, Lloyd Shapley (oba USA)za teorii stabilních tržních alokací a praktický návrh trhů2013Eugene Fama, Robert Shiller, Lars Peter Hansen (všichni USA)za empirické analýzy cen akcií, úvěrů a nemovitostí2014Jean Tirole (Francie)za analýzu tržní síly a regulace2015Angus Deaton (VB)za analýzu spotřeby, chudoby a bohatství2016Oliver Hart (VB, USA), Bengt Holmström (Finsko)za rozvoj teorie smluv 2017Richard Thaler (USA)za svůj příspěvek k behaviorální ekonomii 2018William Nordhausza zahrnutí změny klimatu do dlouhodobé makroekonomické analýzyThe Prize in Economic Sciences 2018, NobelPrize.orgPaul Romer za zahrnutí technologických inovací do dlouhodobé makroekonomické analýzy2019Abhijit Banerjee (USA), Esther Duflová (Francie) a Michael Kremer (USA)za experimentální přístup ke zmírnění chudoby ve světě2020Paul Milgrom, Robert B. Wilsonza vývoj teorie aukcí 2021David Card (Kanada/USA)za empirické příspěvky k ekonomii práceJoshua D. Angrist (Izrael/USA), Guido W. Imbens (Nizozemsko/USA) za metodologické příspěvky k analýze kauzálních vztahů2022Ben Bernanke (USA), Douglas Diamond (USA), Philip Dybvig (USA)za výzkum bank a finančních krizí2023Claudia Goldinová (USA)za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce2024Daron Acemoglu (Turecko/USA), Simon Johnson (VB/USA), James A. Robinson (VB)za výzkum vlivu institucí na prosperitu 2025Joel Mokyr (USA/Izrael)za identifikaci předpokladů pro setrvalý růst prostřednictvím technologického pokrokuPhilippe Aghion (Francie), Peter Howitt (Kanada)za teorii setrvalého růstu prostřednictvím kreativní destrukce
Kontroverze
Kontroverze kolem ceny se týká několika problémů:
Spojení ceny s Nobelovým jménem, ačkoli není obsažena v Nobelově závěti. Ekonomie je společenská věda, což ztěžuje objektivní hodnocení kandidátů. Dojem, že nejvlivnější ekonomové dostali ceny v 70. a 80. letech a od té doby jsou existující kandidáti v oblasti ekonomie slabší, a proto jejich ocenění spornější. Zvýhodňování mainstreamové ekonomie.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Biografie a bibliografie nositelů Oficiální stránky
Kategorie:Ekonomická ocenění Ekonomie Kategorie:Ocenění založená roku 1969