1977 (MCMLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Události
Československo 1. ledna – Byla založena občanská opoziční iniciativa Charta 77 nazvaná dle stejnojmenného dokumentu. Autoři v něm poukazují na nedodržování lidských a občanských práv v Československu, přestože se představitelé ČSSR podpisem Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách v roce 1975 zavázali tato práva respektovat. Mezi autory dokumentu patřili Jan Patočka, Václav Havel, Václav Benda, Ludvík Vaculík a další. Orgány státní bezpečnosti začaly bezprostředně po zveřejnění Charty její autory i signatáře pronásledovat. 12. ledna – Pod titulkem „Ztroskotanci a samozvanci“ vyšel v Rudém právu článek odsuzující signatáře Charty 77 a označující je za „pestrou směsici lidských i politických ztroskotanců, zavilých antisocialistů, sluhů a agentů imperialismu, kontrarevolucionářů, reakcionářů, trockistů, sionistů a renegátů“. 28. ledna – V reakci na vydání prohlášení Charty 77 byla do Národního divadla v Praze svolána podpisová kampaň československých umělců, kteří svými podpisy měli manifestovat pevné odhodlání novými tvůrčími činy přispět k socialistickému rozvoji společnosti. Provolání „Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru“, pro něž se vžil zkrácený název „Anticharta“, přečetla herečka Jiřina Švorcová. Většina umělců však podepsala dokument pod nátlakem, nebo v dojmu, že se jedná o „prezenční listinu“ shromáždění. 22. února – V první československé Jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice došlo k havárii. Během výměny palivového článku v reaktoru došlo k ucpání chladicích prostorů článku silikagelem a k následovnému přehřátí. To vyvolalo roztavení palivových prutů a poškození přívodní roury na těžkou vodu. Ta poté pronikla do primárního okruhu reaktoru a poškodila povrch paliva, přičemž došlo k úniku radioaktivních látek, který z důvodu netěsnosti parogenerátorů kontaminoval i sekundární okruh reaktoru. Na mezinárodní stupnici jaderných událostí byla nehoda klasifikována stupněm č. 4 (ze 7). Provoz na nejstarším – prvním reaktoru elektrárny Jaslovské Bohunice spuštěném v roce 1972 již nebyl obnoven. 13. března – Na následky několika opakovaných krutých výslechů StB zemřel v Praze na mozkovou mrtvici vynikající československý filozof, jeden z autorů Charty 77, profesor Jan Patočka. Jeho pohřeb, který se, za dozoru StB konal 17. března v církevním duchu v prostoru pražského Břevnovského kláštera, se stal tichou manifestací odporu proti komunistickému režimu. 27. dubna – V Karlových Varech byla dokončena rozlehlá budova lázeňského hotelu Thermal. Jako poslední byla předána kulturně – společenská část hotelového komplexu. Akt otevření provedl člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ Josef Kempný. Výstavba hotelového komplexu trvala 9 let, hlavním zhotovitelem díla byly Pozemní stavby Karlovy Vary. Projekt desetipatrového hotelu s téměř třemi sty pokoji vystavěného na nábřeží řeky Teplé je dílem architektů Věry a Vladimíra Machoninových.Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. – Digitalizovaný archiv časopisů – RudePravo/1977/4/28/2.png 27. června – František Tomášek byl jmenován kardinálem. 14. září – V areálu pražské zoo byla uvedena do provozu lanová dráha. 20. října – Při pádu vrtulníku v blízkosti bratislavského letiště zahynula manželka prezidenta Gustáva Husáka Viera Husáková, její osobní lékař a tříčlenná osádka stroje. 1. prosince – Na jednání ÚV KSČ členové připustili počínající ekonomické potíže československé ekonomiky objevující se od počátku 6. pětiletky pramenící zejména z ropné krize, jež prohloubila dysfunkce ekonomického modelu se zaměřením na těžký průmysl, který omezoval konkurenceschopnost čsl. hospodářství. 10. prosince – Na 1. programu Československé televize měl premiéru populární dvanáctidílný televizní seriál Žena za pultem natočený režisérem Jaroslavem Dudkem podle scénáře Jaroslava Dietla. Seriál popisuje osobní i pracovní starosti prodavačky Anny Holubové a jejích kolegyň a kolegů z jedné pražské velkoprodejny potravin. Hlavní roli ztvárnila Jiřina Švorcová.
Svět 18. ledna – Předseda Svazové výkonné rady SFRJ (de facto premiér) Džemal Bijedić zahynul společně s manželkou a dalšími šesti osobami při leteckém neštěstí na území Bosny a Hercegoviny. 20. ledna – Prezidentem USA se stal Jimmy Carter. 22. ledna – Letecká společnost Kenya Airways zahájila činnost. 25. ledna – Japonská skupina Pink Lady vydala debutové album Pepper Keibu podle stejnojmenného debutového singlu z roku 1976. 2. března – Nastolena Velká libyjská arabská lidová socialistická džamáhíríje. 4. března – Při zemětřesení, které zasáhlo hlavně území Rumunska a Bulharska zahynulo téměř 1700 osob a více než 11 000 jich bylo zraněno. 27. března – Při leteckém neštěstí na Tenerife zemřelo 583 lidí. Jde o nejtragičtější leteckou nehodu v dějinách. 12. června – V San Franciscu byla založena značka Victoria's Secret. 27. června – Džibutsko vyhlásilo nezávislost na Francii. 30. června – Zánik organizace SEATO. 3. července – Magnetická rezonance byla poprvé použita pro humánní vyšetření. 13. července – Vypuknutí etiopsko-somálské války (skončila v roce 1978). 21.–24. července – Mezi Egyptem a Libyí proběhla čtyřdenní válka. 4. srpna – Ve Washingtonu je založeno Ministerstvo energetiky Spojených států amerických. 10. srpna – Byl zatčen „Samův syn“ David Berkowitz. 15. srpna – Radioteleskop The Big Ear zachytil signál WOW. 17. srpna – Sovětský atomový ledoborec Arktika dosáhl jako první hladinové plavidlo severního pólu. 10. září – Poslední oficiální poprava gilotinou, Francie. 22. září – Z rozhodnutí politbyra byl v Jekatěrinburgu stržen Ipaťjevův dům, kde byla v roce 1918 vyvražděna carská rodina. 4. listopadu – Rada bezpečnosti OSN jednomyslně schválila rezoluci č. 418, která schválila vojenské embargo proti Jihoafrické republice 19. listopadu Při nehodě letu TAP Air Portugal 425 poblíž letiště Madeira zahynulo 131 ze 164 osob na palubě. Rozpad Federace arabských republik, která existovala od roku 1972. 4. prosince – Prezident Středoafrické republiky Jean-Bédel Bokassa se nechal korunovat císařem. Jeho diktatura skočila v září 1979. 31. prosince – Emír Jabir al-Ahmad al-Jabir Al Sabah se stal hlavou státu Kuvajt. Akční plán z Lagosu. Americká vláda začala odstraňovat znečištěnou půdu z atolu Eniwetok. Jazyk shuadit neboli židovská provensálština (druh okcitánštiny) prohlášen za zaniklý.
Vědy a umění 7. února – Start sovětské kosmické lodě Sojuz 24. 10. března – Byl objeven Uranův systém planetárních prstenců. 25. květen – Premiéra filmu Star Wars: Epizoda IV – Nová naděje. 27. května – Vyšel singl God Save the Queen od punkové skupiny Sex Pistols. 20. srpna – Start vesmírné sondy Voyager 2. 5. září – Start vesmírné sondy Voyager 1. 15. září – Poprvé vyšla kniha Silmarillion od J. R. R. Tolkiena. 22. září – 6. října – Šachový turnaj Tilburg 1977. 29. září – Vypuštěna kosmická stanice Saljut 6. 28. října – Vyšlo album News of the World s hity jako We Will Rock You a We Are the Champions od britské rockové skupiny Queen. Poslední známý případ pravých neštovic. V Německu byla rozpuštěna literární skupina Gruppe 47. Založena britská post punková skupina Joy Division. Založení britské hardrockové skupiny Def Leppard. Carl Woese a George E. Fox označili archea za samostatnou vývojovou linii, nezávislou na bakteriích a eukaryotických organismech.
Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Philip Warren Anderson, Sir Nevill Francis Mott, John Hasbrouck van Vleck Nobelova cena za chemii – Ilja Prigogine Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Roger Guillemin, Andrew Schally, Rosalyn Yalowová Nobelova cena za literaturu – Vicente Aleixandre Nobelova cena za mír – Amnesty International Nobelova pamětní cena za ekonomii – James Edward Meade, Bertil Ohlin
Narození
Česko 1. ledna – Leoš Friedl, tenista 8. ledna – David Hruška, lední hokejista 13. ledna – Andrea Černá, herečka 18. ledna Libor Baláž, fotbalista Ota Fukárek, tenista 25. ledna – Robert Hamrla, hokejový brankář a politik 3. února – Marek Židlický, lední hokejista 5. února – Andrea Elsnerová, dabérka a herečka 24. února – Lukáš Zíb, lední hokejista 28. února – Karel Nocar, házenkář 9. března – Radek Dvořák, lední hokejista 10. března – Lenka Krobotová, herečka 25. března – Aleš Cibulka, televizní a rozhlasový moderátor 30. března – Marek Melenovský, lední hokejista 6. dubna – Markéta Harasimová, spisovatelka 15. dubna – Pavel Kubina, lední hokejista 17. dubna – Michal Jagelka, dabér, moderátor a herec 21. dubna – Ondřej Kratěna, lední hokejista 27. dubna – Tereza Slouková, populární a muzikálová zpěvačka 6. května – Jan Šrámek, český meteorolog († 17. května 2025) 8. května Iva Kubelková, modelka Jiří Burger, hokejista 9. května – Marek Jankulovski, fotbalista 22. května – Karla Šlechtová, ekonomka, politička 25. května – Petra Kostovčíková, tanečnice a trenérka 1. června – Richard Krajčo, zpěvák, herec, moderátor, skladatel a textař 11. června – Monika Žídková, bývalá modelka; podnikatelka a příležitostná moderátorka 19. června – Veronika Vařeková, topmodelka 15. července – Ivana Jirešová, herečka 17. července – Věra Kotasová-Kostruhová, bouldristka 24. července – Radek Malý, básník, publicista a překladatel 31. července – Jan Budař, herec 4. srpna – Marek Heinz, fotbalista 6. srpna – Karel Kožíšek, mistr světa v rychlostní kanoistice 10. srpna – Michal Podolka, lední hokejista 11. srpna – René Slováčková, herečka a dabérka 16. srpna – Tomáš Jílek, sportovní novinář a komentátor 18. srpna – Lukáš Bauer, běžec na lyžích 27. srpna Marek Vorel, lední hokejista Klára Long Slámová, právnička 1. září – Petr Vágner, herec a moderátor 6. září – Pavel Trtílek, dramatik 9. září – Filip Rajmont, herec 13. září – Nora Fridrichová, televizní novinářka, reportérka a moderátorka 1. října – Ilona Švihlíková, ekonomka 18. října – Vlastimil Horváth, zpěvák, vítěz druhého ročníku soutěže Česko hledá SuperStar 17. listopadu – Radek Matějovský, lední hokejista 24. listopadu – Andrea Kalivodová, operní pěvkyně-mezzosopranistka 2. prosince – Petr Šachl, lední hokejista 6. prosince – Martin Richter, lední hokejista 9. prosince – Kateřina Nash, běžkyně na lyžích, bikerka a cyklokrosařka 10. prosince – Miluše Bittnerová, herečka a moderátorka 23. prosince – Karel Pilař, lední hokejista
Svět náhled|upright|Orlando Bloom (* 13. leden) náhled|upright|Shakira (* 2. únor) náhled|upright|Zdeno Chára (* 18. březen) náhled|upright|Sarah Michelle Gellar (* 14. duben) náhled|upright|Thierry Henry (* 17. srpen) náhled|upright|Bode Miller (* 12. říjen) náhled|upright|David Trezeguet (* 15. říjen) náhled|upright|Brittany Murphy (* 10. listopad) náhled|upright|Adam Małysz (* 3. prosinec) náhled|upright|Emmanuel Macron (* 21. prosinec) 1. ledna – Hasan Salihamidžić, bosenský fotbalista 2. ledna – Stefan Koubek, rakouský tenista 11. ledna – Anni Friesingerová-Postmaová, německá rychlobruslařka 13. ledna – Orlando Bloom, britský herec 14. ledna – Narain Karthikeyan, indický pilot Formule 1 15. ledna – Giorgia Meloniová, předsedkyně vlády Italské republiky 16. ledna – Ariel Ze'evi, izraelský zápasník–judista 17. ledna – Leigh Whannell, australský scenárista, producent a herec 22. ledna – Hidetoši Nakata, japonský fotbalista 25. ledna – Hatem Trabelsi, tuniský fotbalista 28. ledna – Takuma Sató, japonský pilot Formule 1 29. ledna – Boris Borgula, slovenský tenista 31. ledna – Kerry Washingtonová, americká herečka 2. února – Shakira, kolumbijská zpěvačka 3. února – Daddy Yankee, portorický rapper 5. února – Ben Ainslie, britský jachtař 11. února – Mike Shinoda, americký hudebník, člen skupiny Linkin Park 14. února – Cadel Evans, australský cyklista 16. února – Rodrigo Roncero, argentinský ragbista 19. února – Gianluca Zambrotta, italský fotbalista