Karenční lhůta, nebo také karenční doba (čekací či odkladná), je pevně stanovená doba, která musí uběhnout, aby mohla nastat nějaká právní skutečnost, která by se jinak stala dříve.
Karenční lhůta v České republice V České republice se karenční lhůta objevuje například v oblasti pojišťovnictví. Právní skutečnosti je v tomto případě často pracovní neschopnost a s ní spojené dávky. Dávky jsou však vypláceny nikoliv za všechny dny pracovní neschopnosti, ale jen za období následující po karenční lhůtě. Délka této karenční lhůty je stanovená v pojistné smlouvě.
Další příklad karenční lhůty, která není dána smluvně, ale zákonem, se týkal nemocenské. Zde určuje lhůtu, po kterou nenáleží pracovně neschopnému náhrada za mzdu.§ 192 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Tato doba trvá tři dny. Karenční lhůtu Ústavní soud původně zrušil v roce 2008,Nález Ústavního soudu ze dne 23. dubna 2008, sp. zn. Pl. ÚS 2/08 aby po jejím opětovném zavedení další návrh na její zrušení v roce 2012 odmítl.Nález Ústavního soudu ze dne 24. dubna 2012, sp. zn. Pl. ÚS 54/10 Až v roce 2019 bylo znovu legislativně rozhodnuto o zrušení karenční lhůty od 1. července 2019. V roce 2026 se ODS rozhodla navrhnout vrácení karenční doby, podobný krok krátce předtím zvažovala také strana Motoristé sobě.
U katastru nemovitostí je to lhůta tří týdnů od návrhu, než dojde k zápisu vkladu do katastru. Na předmětné nemovitosti je v tomto období plomba, která brání změnám dat.
Karenční lhůta ve světě V Evropské unii nemá karenční lhůtu u nemocenské přibližně polovina států (např. Belgie, Německo, Dánsko, Polsko a Slovensko). V ostatních státech se její délka pohybuje od jednoho do sedmi dnů.
Reference
Kategorie:Čas Kategorie:Právní pojmy