náhled|upright|Boží muka z roku 1682 Ralbice-Róžant (, ) je obec v zemském okrese Budyšín v německé spolkové zemi Sasko. Má obyvatel. Ralbice-Róžant jsou obec v jádru souvislého lužickosrbského osídlení s převahou hornolužického obyvatelstva.
Historie První písemná zmínka o obci pochází z poloviny 13. století – v listině kláštera Marijina hvězda jsou roku 1264 jmenovány jako Radlevitz. Dost později je také v dokumentech jmenován Ralbický oltář (altaris Radelwitz). Také v 16. století je již doložena v Ralbicích školní výchova, i když v analogii na okolní obce, byla organizována již dříve. V roce 1685 byla postavena solidní dřevěná poschoďová budova školy na které se prvním učitelem stal Měrćin Wawrik, narozený roku 1660 v Čechách. Po něm učil na škole i jeho syn. Následoval rod Brojerů, který v Ralbicích dědil učitelské povolání po několik generací. Škola byla obcí prodána jako exponát na první Saskou národopisnou výstavu v roce 1896 do Drážďan, kdy tam byla také s velkým úspěchem vystavena. Do současnosti se zachoval jen její model v Budyšinském muzeu. V roce 1754 pak byla ustavena farnost sv Kateřiny. Její farní kostel byl bohužel zničen při přechodu fronty 24. dubna 1945 a dnes v obci stojí jen jeho zjednodušená kopie.
Geografie Skupina sjednocených vsí leží severozápadně od Budyšína a východně od okresního města Kamence, 70 km severovýchodně od Drážďan. Přístupné jsou po dálnici A4 od Drážďan a poté po silnici první třídy B 96 do Königswarty. Obec leží v rovinaté nížině se zachovanou, pro Lužici příznačnou krajinou. Středem území protéká říčka Klášterní voda a obec je obklopena souvislými lesy i zachovalým "Laským" lužním lesem. Oblast se odedávna souhrnně nazývá Delany. Nejvyšším bodem je Ziegelberg/ 165 m.n./m. průměrná výška rovinatého terénu se pohybuje okolo 140 m. Podloží tvoří hlavně písek a písčitá půda s rašeliništi, v okolních lužních lesích místy zachovanými. Obec nemá přímé železniční napojení. Nejbližší železniční stanice je vzdálena cca 2,5 km u Königswarty.
Správní členění náhled|Dvojjazyčné silniční ukazatele a uliční tabule Obec Ralbice-Róžant se dělí na 10 místních částí. Ralbice, německy Ralbitz, 340 obyvatel Róžant, německy Rosenthal, 250 obyvatel Bušenka, německy Neu-Schmerlitz, 1 obyvatelka Hranća, německy Gränze, 52 obyvatel Konjecy, německy Cunnewitz 252 obyvatel Łazk, německy Laske, 80 obyvatel Nowoslicy, německy Naußlitz, 116 obyvatel Sernjany, německy Zerna, 186 obyvatel Smjerdźaca, německy Schmerlitz, 166 obyvatel Šunow, německy Schönau, 282 obyvatel
Obyvatelstvo Převážná většina obyvatel v obci jsou Lužičtí Srbové – v některých částech až 90%. Běžnou a převládající řečí každodenního užití je hornolužická varianta lužické srbštiny. Věřící jsou římskokatolického vyznání, velmi zbožní a tradičně založení. V hornolužické srbštině jsou všechny katolické bohoslužby v Ralbicích, a převážná většina ve filiálním poutním kostele Panny Marie v Róžantu. Je to nejzachovalejší souvislé osídlení v celé (Horní i Dolní Lužici) a tomu odpovídá že i část jednání veřejných institucí se zcela přirozeně odvíjí v hornolužické srbštině. V místních podmínkách je to dokladem že i jazyk s jen poměrně malým množstvím mluvčích může být soběstačný, pro většinu normálních životních situací a jsou v něm možná všechna vyjádření v neochuzené podobě. Lužická srbština je plně spisovný jazyk umožňující vyšší i vysoké vzdělání. Je příbuzný češtině, pro necvičeného mluvčí češtiny ovšem není bez přípravy a přímo srozumitelný. Některé obraty fráze a část slovních zásoby jsou s češtinou shodné, gramatika a zbývající slovní zásoba i pravopis jsou originální a odlišné. Diakritiku má lužická srbština podobnou češtině asi ve stejné míře jako slovenština, ale při jiném uspořádání, závisle na výslovnosti.
Vzdělávání V Ralbicích je srbská mateřská skolka Dr. Jurije Mlynka, základní (obecná) srbská škola a střední srbská škola typu A, kde je větší část předmětů, včetně předmětů odborných vyučována v hornolužické srbštině a zbývající část v němčině. Škola je zařazena do programu UNESCO – projektna šula. Konkrétní situace vytvořila z místního obyvatelstva jednu z jazykově nejvzdělanějších enkláv současné Evropy. Všichni obyvatelé jsou dokonale bilingvní, přičemž velmi důležitá část z nich ovládá ještě 2–3 další jazyky, většinou angličtinu, češtinu, ruštinu, polštinu nebo i francouzštinu. Je zde přítomno solidární povědomí též o dalších menšinových jazycích Evropy jako jsou fríština, rétorománština (Rumatsch), bretonština nebo Velština (Cymraeg, hornolužicky Cymru).Bernd Pittkunings:Croesco i Cymru - Witajśo k nam do Walizijkeje - přístupné online (dolnolužicky) Tradice školní výchovy sahá v areálu až hluboko do 13. století.
Zajímavosti V Ralbicích je ojedinělý hřbitov sestávající ze dvou střídavě užívaných částí (částí je dnes již více), z nichž v každé se pohřbívá vždy jen 25 let. Pravidla stanoví, že všechny kříže všech hrobů jsou zcela stejné a hroby jsou stejně upravené, bez kamenných prvků. Bílé kříže jsou vyrovnány přesných řadách zákrytech jak je to známo z vojenských hřbitovů. Smysl těchto pravidel je symbolismus, že mrtví předstupují před Boha jako sobě si rovni. Je to spíše evangelická nebo protestantská idea pozoruhodně zdomácnělá ve výlučně v katolickém kraji.
Pamětihodnosti náhled|vpravo|Friedhof in Ralbitz
Poutní kostel Panny Marie v Róžantu Hřbitov v Ralbicích Kostel sv. Kateřiny v Ralbicích (obnoven po vypálení) Hrázděné lidové stavby v Sernjanech a Łasku Boží muka z roku 1682
Politika Obecní rada (zastupitelstvo) v Ralbicích-Róžantu je aktuálně složeno ze 12 členů, všichni jsou muži: Obecní volby v roce 2009 přinesly toto rozdělení:
Strany a volební sdružení 2009 2004 % Míst % MístDelanské volební sdružení (DELANY)59,2757,17Křesťansko demokratická unie CDU40,8541,55Sociálně demokratická strana Německa SPD-01,40 Celkem 100,0 12 100,0 12 Volební účast 64,7 % 64,1 %
Osobnosti Jurij Łusčanski (1839–1905), biskup a jazykový reformátor; zčásti byl činný též v Ralbicích Jakub Skala (1851–1925), římskokatolický děkan; 1876–1881 byl kaplanem v Ralbicích Dawid Statnik (*1983), lužickosrbský politik a předseda Domowiny
Odkazy
Reference
Literatura Karl-Markus Gauss: Vymírající Evropané. Praha Vitalis 2003 s. 119-151 František Vydra: Tonoucí ostrovy. Brno, Sursum 1999 s. 51 Claudia Winarjowa: Kamuški stawiznow Ralbičanskeje šule přístupné online Xaverius Jacobus Ticinus: Epitome Historiae Rosenthalensis, sive Compendiaria Narratio de Origine, ac Cultu pervetustae BV Mariae Statuae, in Pago Rosenthal Lusatiae superioris. Praha 1692 (česky: Nejstarší popis poutí k Róžanskému milostnému obrazu) Ludek Březina, Jana Konvičná, Jan Ždichynec (Ed.): Vir clarus verbô, et calamô. Jacobus Xaverus Ticinus, pozapomenutá postava barokní historiografie, in: ''Ve znamení zemí Koruny české". Sborník k šedesátým narozeninám profesorky Lenky Bobkové (Praha 2006), S. 599-622 (zu deutsch: "… die halbvergessene Gestalt der barocken Historiographie", in: Im Zeichen der Länder der Böhmischen Krone. Jubilejní spis 60. narozeninám profesorky Lenky Bobkové…)
Externí odkazy
Ralbice-Róžant oficiální webové stránky obce - hornosrbsky Farnost Ralbice Srbská střední škola Ralbice Lužickosrbská školská jednota Sokol Ralbice-Hórka Velikonoce v Lužici ČT 2 24. 4. 2011 Zastavení po horní Lužici ČT 2 10.10. 2011 Obecní vyhláška k ochraně hornolužické srbštiny - německy Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen
Kategorie:Obce v zemském okrese Budyšín Kategorie:Obce v Horní Lužici Kategorie:Obce v Euroregionu Nisa Kategorie:Lužickosrbská oblast osídlení