Leonard Norman Cohen (21. září 1934 Montréal – 7. listopadu 2016 Los Angeles) byl kanadský hudebník, básník, romanopisec a kreslíř židovského původu. Již během univerzitních studií vydal v roce 1956 svoji první sbírku básní. Vedle poezie mu během šedesátých let 20. století vyšly také dva romány. První byl kritikou přijat dobře, druhý však kvůli obsahu, zaměřenému na sexuální témata, kritika příliš dobře nepřijala. Nedlouho po vydání druhého románu se začala rozvíjet jeho pěvecká kariéra. Hudbě se sice věnoval již dříve, avšak ne s takovou intenzitou. Jeho hudební kariéra mnohonásobně překryla Cohenovy původní spisovatelské aktivity. Přesto i po vstupu do hudebního průmyslu pokračoval v tvorbě básní, avšak již ne tak často, jako předtím.
Hudebně jsou Cohenovy první písně založeny na folkové hudbě (melodie i nástroje). Od začátku sedmdesátých let prokazovala jeho tvorba vliv různých druhů popu a kabaretní hudby. Počínaje osmdesátými lety začal zpívat hlouběji, podporován ženskými doprovodnými vokály. Cohenovy písně jsou často citově vážné a lyricky složité. Vlastní jsou mu metafory a jiné básnické prostředky, odlišné od obvyklé písňové tvorby. V jeho dílech se často objevují témata náboženství, izolace a složitých mezilidských vztahů.
Přestože byl Cohen původem Žid, od sedmdesátých let se věnoval také buddhismu. On sám se však za buddhistu nikdy nepovažoval a tvrdil, že se mu věnoval pouze kvůli tomu, aby si dal do pořádku svůj zmatečný život. Během své dlouhé kariéry získal Cohen mnoho ocenění, od uvedení do různých síní slávy (například Rock and Roll Hall of Fame), přes výroční ocenění (Grammy), až po nejvyšší kanadské civilní vyznamenání, Řád Kanady. Cohenova hudba inspirovala i ostatní písničkáře, a objevila se ve více než stovce coververzí. Jeho písně rovněž hudebně doprovodily mnoho filmů či televizních seriálů.
Mládí náhled|vlevo|Dům, v němž Cohen vyrůstal. Leonard Norman Cohen se narodil do židovské rodiny dne 21. září roku 1934 v Montréalu v kanadské provincii Québec. Otec Nathaniel Bernard Cohen (1887–1944), původním povoláním inženýr, bojoval v první světové válce, a během většiny svého života pracoval v rodinné oděvnické firmě The Freedman Company. Jeho manželka, Leonardova matka (1907–1978), se jmenovala Masha a pocházela z Litvy. Jejich prvním potomkem byla dcera Esther, narozená pět let před Leonardem, v roce 1929. V dětství si ale sourozenci nebyli příliš blízcí.Reynolds, s. 17.
Cohen vyrůstal ve čtvrti Westmountu na ostrově Montréal. Dobrá finanční situace rodině umožnila zaměstnávat řidiče a zahradníka (v jedné osobě) a také chůvu. Přestože Cohenovi byli židovského vyznání, jeho chůva jej v dětství brala na katolické mše.Reynolds, s. 19. On sám od dětských let choval úctu ke svému původnímu náboženství a pravidelně navštěvoval místní synagogu a hebrejskou školu.Reynolds, s. 18. Po dokončení základní školy nastoupil na Westmountskou střední školu, kde byl průměrným žákem, který v žádném oboru výrazně nevynikal. Právě zde potkal svého pozdějšího dlouholetého přítele, budoucího sochaře Morta Rosengartena. V roce 1944, když bylo Leonardovi devět let, zemřel ve věku 52 let jeho otec, který si až do konce svého života nesl následky z bojů v první světové válce.Reynolds, s. 20.
náhled|Jedna z budov McGillovy univerzity|alt=Budova s věží uprostřed Přestože se již od dětství Cohen zajímal o poezii, během studií jeho zájem o ni upadal a začal se naopak zajímat o hudbu. Nejprve sice bez větších úspěchů zkoušel hrát na flétnu, ale důležitějším faktorem pro rozvinutí jeho hudební kariéry byla koupě první kytary v roce 1949. Později absolvoval několik lekcí hry na flamencovou kytaru.Reynolds, s. 26. V té době se začal zajímat o lidovou hudbu a opět našel cestu i k poezii. Důležitým literárním vzorem mu byl španělský básník Federico García Lorca.Reynolds, s. 22. Po dokončení středoškolského vzdělání nastoupil v září roku 1951 na McGillovu univerzitu. Na tamní přednášky ovšem příliš často nechodil. Mnohem více času věnoval poslechu hudby, převážně country, ale také doo-wopu. Na univerzitě se také začal věnovat hraní v amatérském divadleReynolds, s. 23. a byl zde vedoucím debatního kroužku.
V roce 1953 odcestoval do Harvardu v americkém státě Massachusetts. Zde se věnoval poslechu amerických lidových písní a zúčastnil se kurzu experimentální poezie, vedeném francouzským básníkem Pierrem Emmanuelem.Reynolds, s. 24. Po návratu z měsíční návštěvy Spojených států pokračoval v univerzitních studiích a také založil svou první kapelu, která nesla název The Buckskin Boys.Reynolds, s. 25. Zdejší vysokoškolská studia dokončil úspěšnou promocí v říjnu roku 1955. Přestože se on sám chtěl později věnovat básnické činnosti, na přání rodičů absolvoval ještě jeden semestr na místní právnické fakultě.Reynolds, s. 29.
Literární kariéra Své první básně Cohen publikoval v různých časopisech již během studií. V roce 1956 jeho profesor z McGillovy univerzity Louis Dudek, sám básník, založil nakladatelství, a vůbec prvním titulem, který vydal, byla Cohenova básnická sbírka, nazvaná Let Us Compare Mythologies. Sbírka si navzdory omezenému nákladu vedla poměrně dobře.Reynolds, s. 30. Mezi výrazně zachycená témata v básních patřily nejen ztráty či víra, ale také láska, sexualita a zájem o ženy. Téhož roku Cohen recitoval osm svých básní na albu Six Montreal Poets, vydaném společností Folkways Records.Reynolds, s. 32. Nedlouho poté odcestoval do New Yorku, kde začal studovat literaturu na Kolumbijské univerzitě. Právě zde se začal rozvíjet jeho zájem o životní styl beatníků. Navštívil autorské čtení Jacka Kerouaca a začal experimentoval s drogami, jako byly například LSD, hašiš či marihuana, ale také amfetaminy.Reynolds, s. 33. Kolumbijskou univerzitu opustil již počátkem roku 1957 a vrátil se zpět do Montréalu.Reynolds, s. 35. Později krátce pracoval v továrně na výrobu mosazi a posléze v textilce. Brzy však zjistil, že mu tento životní styl nevyhovuje, a začal pracovat pro rozhlasovou stanici CBC.Reynolds, s. 38.
V roce 1959 se rozhodl odstěhovat do Londýna. Ten mu však nevyhovoval tak, jak si původně představoval.Reynolds, s. 41. Proto se rozhodl k přesunu do Řecka, kde se na jaře roku 1960 usadil na řídce obydleném ostrově Hydra.Reynolds, s. 43. Zde se setkal s mnoha umělecky zaměřenými lidmi, z nichž nejvíce se spřátelil s norským spisovatelem Axelem Jensenem, a především s jeho manželkou Marianne.Reynolds, s. 46. Její manžel brzy začal preferovat jiné ženy a s manželkou se rozešel; ona tak začala žít s Cohenem.Reynolds, s. 47. Ten si na ostrově koupil dům, čímž definitivně odešel z různých pronajatých bytů, ve kterých zde do té doby pobýval.Reynolds, s. 48. Na Hydře dokončil také první verzi svého románu Oblíbená hra (), která se mu však od kanadského nakladatele McClelland & Stewart, kam ji odeslal, vrátila zpět s tím, že je přespříliš nekonvenční a musí ji přepsat. Přestože o dílo projevilo zájem i americké nakladatelství Abelard-Schuman, rozhodl se je Cohen na radu původního vydavatele upravit.Reynolds, s. 52.
náhled|vlevo|Pohled na město Hydra na stejnojmenném ostrově, kde Cohen žil|alt=Pohled na město, v pozadí přístav a moře Koncem roku 1960 se z Řecka vrátil zpět do Kanady, ale již během jara následujícího roku odcestoval na Kubu, kde se usadil v hlavním městě Havaně. I přesto, že na ostrově právě probíhaly politické změny a značné množství obyvatel se odtud snažilo uprchnout, Cohen zde chtěl zůstat.Reynolds, s. 53. Cohenovu matku však jeho návštěva této země znepokojovala a on se rozhodl odtud za ní odjet do rodného Montréalu.Reynolds, s. 55. Mezitím doma v Kanadě vyšla jeho druhá sbírka básní, nazvaná The Spice-Box of Earth, a Cohen následně absolvoval autorská čtení své poezie. Kritika opět knihu přijala velmi dobře.Reynolds, s. 56.Nadel, s. 59. Koncem léta se rozhodl znovu odjet do svého druhého domova, na Hydru. Zde pokračoval ve svém vztahu s přítelkyní Marianne, ale již v březnu 1962 odcestoval opět do Londýna. Zde mu totiž nakladatelství Secker & Warburg nabídlo vydání jeho románu Oblíbená hra s podmínkou, že jej ještě přepracuje.Reynolds, s. 57. Jeho vůbec první román tedy vyšel v září roku 1963 a kritika byla, stejně jako v případě jeho básnických sbírek, pozitivní.Reynolds, s. 59. Jde o autobiografický román, pojednávající o mladém muži, hledajícím svou identitu v psaní.
V následujícím období žil Cohen převážně v Kanadě a vedle různých autorských čtení pracoval na další básnické sbírce, která pod názvem Květiny pro Hitlera () vyšla v roce 1964.Reynolds, s. 62. V tomto případě však byly ohlasy kritiků nejednoznačné.Nadel, s. 77. V následujícím roce měl premiéru dokumentární film, zachycující Cohena, nazvaný Ladies and Gentlemen… Mr. Leonard Cohen (režie se ujali Don Owen a Donald Brittain), a byl také dokončen jeho druhý román Nádherní poražení (), který vyšel v březnu roku 1966. V tomto případě však byla kritika velmi negativní, vadil jí ve velké míře se vyskytující sexuálně zaměřený obsah díla.Reynolds, s. 65. Kniha se dá považovat za postmodernu, jejíž hlavní charakter popisuje kombinací svatého a světského: Náboženství a sex je v díle vyjádřen bohatým a lyrickým jazykem. Román odráží Cohenovy kořeny v Québecu a také něco z jeho židovského původu. V díle popisovaný Cohenův život se prolíná s podobně nepřirozeným životem irokézské samomučednice ze sedmnáctého století.Leibovitz, s. 78. Později v roce 1966 ještě vyšla sbírka básní Parasites of Heaven.Reynolds, s. 85.
Hudební kariéra
Počátky Po neúspěchu svého druhého románu začal Leonard Cohen čím dál více upřednostňovat své hudební nadání. Nejprve napsal několik písní pro skupinu The Stormy Clovers, ale vystupovat sám se však ještě neodvažoval. Následně odjel zpět za Marianne na Hydru, kde přemýšlel o svém dalším životě. Byl si jistý, že se v následujících letech chce věnovat hudbě. Zvažoval také, zda si nezvolit nějaký pseudonym. Přestože o svém hlase neměl příliš vysoké mínění, rozhodl se v říjnu 1966 odjet do Nashvillu v Tennessee, kde plánoval zahájit svou hudební kariéru na poli countryové hudby.Reynolds, s. 68. To však po příjezdu do New Yorku, přes který do Nashvillu cestoval, odložil. Začal se zde totiž zajímat o kulturní dění v oblasti hudby a stýkal se s lidmi z okolí výtvarníka Andyho Warhola.Reynolds, s. 71. Ještě předtím, než se Cohen začal naplno věnovat hudbě, nabídl své písně zpěvačce Judy Collins. Ta zanedlouho dvě z nich, konkrétně „Suzanne“ a „Dress Rehearsal Rag“, vydala na svém albu In My Life z roku 1966.Leibovitz, s. 92. Na svém dalším albu Wildflowers pak vydala ještě tři jiné Cohenovy písně, a sice „Sisters of Mercy“, „Priests“ a „Hey, That's No Way to Say Goodbye“.Reynolds, s. 86.