Svor () je obec v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Nachází se při jižní straně Lužických hor, v nadmořské výšce 435 metrů. Žije v něm  obyvatel. Obcí protéká Boberský potok a prochází jí silnice I/9 spojující Šluknovský výběžek s vnitrozemím. Obec Svor se skládá ze dvou místních částí, ze Svoru a Rousínova. Dále k obci patří samota Nová Huť.

Název Původní německý název byl odvozen z osobního jména Rüedegêr, časem změněného na Rüdiger a dále na Rüger. V písemných pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Rigersdorf (1502), od Rygrstorfu (1555), v Rirsdorffu (1612), Rörszdorff (1654) a Röhrsdorf (1720, 1790, 1834). Při volbě nového českého názvu došlo zřejmě k omylu, neboť hornina svor se v okolí nevyskytuje. Je možné, že je odvozen z polohy vsi sevřené horskými svahy.

Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1395. Ve středověku byli obyvatelé Svoru zcela závislí na obživě, kterou jim poskytovaly místní hluboké lesy.

vlevo|náhled|Železniční stanice Svor

Svor náležel k zákupskému panství. Nejstaršími doloženými majiteli byli Berkové z Dubé a z Lípy. Mezi vlastníky jsou uváděni Kolovratové a toskánští Habsburkové z Toskánska. Panství také po dobu čtrnácti let vlastnil syn Napoleona Bonaparta, vévoda přezdívaný Orlík, jenž musel žít v Rakousku pod dohledem císaře Františka I. a nikdy se do Svoru a na Zákupské panství nedostal. V poslední čtvrtině 19. století nestačilo využívání půdy k obživě místního obyvatelstva, což mělo za následek rozvoj domácích prací. U vesnice byly v 18. a 19. století postaveny vojenské tábory. Roku 1826 zde byla postavena barvírna a pak i sirkárna.

V 1866 se začala stavět železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová, která vede přes Svor. Hornatý terén si vyžádal mnoho náročných zemních staveb. Jednou z nich je železniční násep ve Svoru, který je patnáct metrů vysoký. Nejdříve byl postaven úsek ze Svoru do Cvikova a až v roce 1905 byl postaven úsek až do Jablonného v Podještědí, kde se trať napojila na již dříve postavenou trať z Mimoně do Liberce. Úsek ze Svoru do Cvikova byl zrušen po roce 1960.

V roce 1910 měl Svor 1 475 obyvatel, spolu s místní částí Rousínov 1 920. V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. Po druhé světové válce zde došlo ke kompletní výměně obyvatelstva. Obec pak byla přejmenována z Röhrsdorf na Svor.

Přírodní poměry Na katastr obce zasahuje hora Klíč (760 metrů) se stejnojmennou přírodní rezervací Asi 250 metrů severozápadně od okraje obce se při modře značené turistické cestě v údolí Boberského potoka nachází Svorský rybník (v první polovině 20. století zvaný též Schillerův rybník, v mapách z počátku 21. století označen jako Jezírko).Jezírko na mapy.cz Na rozcestí v lese severně od Svorského rybníka se nachází kamenný sloupek s obrazem svatého Antonína, opravený v roce 2008.

Obyvatelstvo

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. listopadu 2011. Jejich autorem byla Jana Filipová a vexilolog Petr Exner.

Sklárny Na severu katastru této obce je archeologicky doložena středověká sklářská huť o několika stanovištích datovaných do poloviny 13. století. Ty jsou jedny z nejstarších ve zdejších horách. V roce 1750 postavil na Nové louce sklářský mistr z falknovské huti Jan Václav Müller novou sklárnu, nazvanou později Nová Huť. Po jeho smrti ji vedla vdova po něm, která měla k ruce 11 sklářů. V adresáři živností Boleslavského okresu z roku 1847 byla sklárna evidována jako majetek dědiců Antona Kittla. V roce 1857 se huť stala majetkem zákupské vrchnosti, konkrétně excísaře Ferdinanda I. Habsburského a roku 1875 nadobro vyhasla. V roce 1881 byla část objektů zbořena a zbytek shořel při požáru roku 1895.

V roce 1873 byla založena sklářská huť Tereza. Dodávání palivového dřeva pro hutě se stalo obživou pro mnoho místních obyvatel. Nyní již ve Svoru sklářství není.

Doprava Přes Svor vedou značené turistické trasy, pro pěší turisty červená od Nového Boru a zelená od Cvikova. Vede tudy cyklotrasa 3007 od Cvikova. V obci se nachází stanice na železniční trati Bakov nad Jizerou – Jedlová. Do roku 1977 též ze Svoru odbočovala trať do Cvikova a Jablonného v Podještědí.

Společnost Fotbalový klub Svoru zakončil sezónu 2011/2012 na osmém místě tabulky III. třídy okresní soutěže.

Pamětihodnosti Původní srubová kaple postavená v 1745 byla později v roce 1788 přestavěna na pozdně barokní kostelík či kapli Nejsvětější Trojice s věžičkou a mansardovou střechou, typickou pro zdejší stavby. Kaple je v evidenci cvikovské farnosti.

Osobnosti Marie Válková (1901–1977), archivářka

Odkazy Reference Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.

Související články Chráněná krajinná oblast Lužické hory Svazek obcí Novoborska

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Česká Lípa Kategorie:Obce v okrese Česká Lípa Kategorie:Sídla v Zákupské pahorkatině Kategorie:Sídla v Lužických horách Kategorie:Sídla v CHKO Lužické hory Kategorie:Svazek obcí Novoborska Kategorie:Obce v Euroregionu Nisa