1941

1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Události Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Události roku 1941

Protektorát Čechy a Morava 12. března bylo divadlo D 41 uzavřeno gestapem 1. dubna – Gestapo zatklo pplk. Josefa Balabána. 13. května – Gestapo zatklo Josefa Mašína. 17. května – Po šesti letech bylo zastaveno vydávání týdeníku pro mládež Mladý hlasatel. v září bylo režisérem Josefem Šmídou založeno divadlo Větrník 18. září – Při železniční nehodě v Brně-Židenicích zahynulo 18 osob. 28. září – Reinhard Heydrich vyhlásil stanné právo a rozpoutal vlnu represí. 29. září – Byl zatčen předseda protektorátní vlády Alois Eliáš. Započala výstavba chemičky v Záluží u Litvínova

Svět

Leden 22. ledna – Britské a australské jednotky dobyly Tobruk.

Únor 11. února – Erwin Rommel se přesunul do Afriky. 17. února – Bulharsko a Turecko podepisují s Německem smlouvu o přátelství

Březen 11. března – prezident Franklin Delano Roosevelt podepisuje Zákon o půjčce a pronájmu, který mu umožňuje poskytnout materiální podporu kterékoli zemi důležité pro americké zájmy. 29. března – Bitva u Matapanu, Britové poráží italskou flotu.

Duben 1. dubna – vojenský převrat v Iráku pod vedením Rašída Gajláního proti přítomnosti Britů. 6. dubna – Německo napadlo Jugoslávii a Řecko. 13. dubna – podepsána sovětsko-japonská smlouva o neútočení. 17. dubna – kapitulace Jugoslávie. 21. dubna – kapitulace Řecka. 25. dubna – Erwin Rommel napadl Egypt.

Květen 7. května – poblíž Islandu zadržena německá meteorologická loď s tajnými dokumenty o kódovacím přístroji Enigma 20. května – Německé výsadkové jednotky zaútočily na Krétu. 24. května – Bitva v Dánském průlivu, loď Bismarck potopila HMS Hood. 27. května – Bismarck potopen v severním Atlantiku.

Červen 1. června – Kréta kapituluje. 8. června – Britské a francouzské jednotky napadly Sýrii, o tři dny později podepisuje Sýrie příměří 22. června – Zahájena operace Barbarossa, začíná Velká vlastenecká válka. 25. června – Ruské letectvo bombarduje finská města, Finsko vyhlašuje SSSR válku. červen – Němci obsadili Vilnius.

Červenec 12. července Sovětský svaz a Velká Británie podepisují smlouvu o vzájemné pomoci Japonci předložili vichistické Francii ultimátum, ve kterém se dožadují podstoupení (de facto okupace) osmi leteckých a dvou námořních základen ve francouzské kolonii Východní Indočína Japonsku. 16. července Japonský 2. kabinet prince Konoeho podává demisi. Němci obsazují Smolensk 18. července – Nový 3. kabinet prince Konoeho se ujímá vlády. 25. července – Japonci vyhlašují protektorát nad Indočínou, začíná okupace a příprava základen pro útok na Malajsii. 26. července – Jako reakci na Japonské obsazení Francouzské Indočíny Roosevelt nařizuje zmrazit japonská aktiva v USA. 30. července – Americký dělový člun USS Tutiula je poškozen japonskými bombardéry u Čchung-čchingu. Japonci se omlouvají, že šlo o omyl.

Srpen 3. srpna – Clemens August von Galen, biskup münsterský, ve svém kázání zveřejnil detaily o tajných nacistických euthanasijních programech a ostře je odsoudil. 4. srpna – Roosevelt uzavírá Panamský průplav pro japonské lodě. 14. srpna – Atlantická charta. 24. srpna Hitler nařídil euthanasijní programy zastavit. Velká Británie a Sovětský svaz napadli Írán s cílem zabezpečit dodávky ropy.

Září 6. září – Reinhard Heydrich vydává nařízení, dle kterého jsou všichni Židé starší 6 let povinni nosit Davidovu hvězdu jako označení původu. 15. září – Počátek obléhání Leningradu 16. září – íránský šáh Rezá Pahlaví abdikuje ve prospěch svého syna Muhammada, jelikož byl nařčen z pomoci Německu ve válce. 19. září – Němci obsazují Kyjev. 30. září – Začíná hlavní útok na Moskvu – operace Tajfun.

Říjen 2. října – Roosevelt odmítá nabídku prince Konoeho na setkání, dokud se japonská vojska nestáhnou z Číny.

Listopad 18. listopadu – Zahájení ofenzívy britských jednotek u Tobrúku. 25. listopadu – Vyhlášení nezávislosti Libanonu 27. listopadu – Zahájení ruské ofenzívy u Rostova 28. listopadu – Spojenci obsazují Etiopii. 29. listopadu – Rusové zahajují protiofenzívu u Moskvy.

Prosinec 6. prosince – Sovětská vojska přecházejí do rozhodujícího protiútoku před Moskvou. 7. prosince – Japonský útok na Pearl Harbor (USA). 8. prosince – USA, Čína a Holandsko oficiálně vyhlašují válku Japonsku. 10. prosince – Japonci obsazují Guam, přistávají na Luzonu. 11. prosince Německo vyhlašuje válku USA. První japonský pokus o invazi na atol Wake odražen. 13. prosince – Námořní bitva u mysu Bon. 19. prosince – Nájezd italských žabích mužů na Alexandrii ochromil britskou středomořskou flotu. 23. prosince – Druhý japonský pokus o invazi na atol Wake je úspěšný. Američané kapitulují po pár hodinách boje. 25. prosince – Japonci dobývají Hongkong. noc z 28. na 29. prosince – Nad územím Protektorátu jsou vysazeny tři výsadky: Silver A, Silver B a Anthropoid. Připojení Besarábie k Rumunsku.

Probíhající události Druhá čínsko-japonská válka (1937–1945) Druhá světová válka (1939–1945)

Vědy a umění 10. října – Premiéra českého romantického filmu Noční motýl režiséra Františka Čápa s Hanou Vítovou v hlavní roli 23. října – Kreslený film studia Walta Disneye Dumbo měl premiéru v New Yorku. 7. listopadu – Premiéra českého filmu Pantáta Bezoušek podle románu K. V. Raise objevení plutonia startuje program Manhattan s cílem vyvinout atomovou bombu V Sovětském svazu objevuje Fljorov samovolné štěpení uranu. objevení dakronu (terylenu) výroba prvních polyuretanů v Německu premiéra filmu Občan Kane režiséra Orsona Wellse V Protektorátu Čechy a Morava měly premiéru i filmy Advokát chudých, Hotel Modrá hvězda, Nebe a dudy, Provdám svou ženu, Přednosta stanice, Roztomilý člověk, Rukavička, Tetička, Těžký život dobrodruha, Turbina a Z českých mlýnů.

Knihy Eduard Bass – Cirkus Humberto Jaroslav Foglar – Záhada hlavolamu František Pilař – Dýmka strýce Bonifáce Erich Maria Remarque – Miluj bližního svého Romain Rolland – Beethoven. Velká tvůrčí období

Nobelova cena Kvůli válečnému konfliktu (II. světová válka) nebyla udělena žádná Nobelova cena.

Narození

Česko náhled|upright|Petr Pithart (* 2. ledna) náhled|upright|Iva Janžurová (* 19. května) náhled|upright| Pavlína Filipovská (* 28. května) náhled|upright|Václav Klaus (* 19. června) náhled|upright|Karel Hvížďala (* 16. srpna) náhled|upright|Petr Uhl (* 8. října) náhled|upright|Marie Rottrová (* 13. listopadu) náhled|upright|František Koukolík (* 22. listopadu) 2. ledna – Petr Pithart, předseda české vlády 9. ledna Josef Jelínek, fotbalista, československý reprezentant Tomáš Vlček, historik, teoretik umění a fotograf 18. ledna – Miloš Grim, anatom, histolog, embryolog a cytolog 21. ledna – Luděk Švorc, kladenský fotograf a spisovatel (* 27. února 2019) 25. ledna – Vítězslava Klimtová, malířka, ilustrátorka, grafička a spisovatelka († 10. září 2016) 4. února Jiří Raška, skokan na lyžích, olympijský vítěz († 20. ledna 2012) Vladimír Wolf, historik, archivář († 23. prosince 2019) 6. února – Václav Vacek, pražský houslař Cremony a Národního divadla 10. února – Pavel Vašák, literární teoretik († 7. února 2011) 16. února Jan Černý, lékař, kardiochirurg Vratislav Ducháček, chemik a vysokoškolský pedagog 18. února Hana Růžičková, sportovní gymnastka, stříbrná medaile z LOH 1960 a 1964 († 29. května 1981) Věra Petráčková, bohemistka, slavistka, lexikografka († 23. května 1998) 21. února – Vladimír Nálevka, historik († 6. června 2010) 22. února – Jiří Jedlička, lékař v oboru pneumologie 26. února Jaroslav Matouš, malíř a sklářský výtvarník Jaroslav Kovanda, básník a publicista 3. března Vlado Milunić, architekt chorvatského původu († 17. září 2022) Ferdinand Peroutka, jr., novinář a publicista 6. března Magdalena Hrabánková, ekonomka, rektorka Jihočeské univerzity († 1. září 2011) Lubomír Mátl, sbormistr Ferdinand Minařík, československý žokej a dostihový trenér 7. března – Ivan Zelenka, dirigent a hudební skladatel 8. března – Ivana Loudová, hudební skladatelka a pedagožka († 25. července 2017) 20. března – Pavel Baňka, fotograf 21. března Petr Zuna, rektor Českého vysokého učení technického v Praze Václav Mašek, fotbalista, reprezentant Československa 22. března – Karel Urbánek, poslední generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa 24. března Jan Slabák, trumpetista a kapelník Jiří Horáček, virolog a mikrobiolog († 28. března 2010) 26. března – Eliška Hašková-Coolidge, bývalá asistentka amerických prezidentů 28. března – Zdeněk Vorlíček, vysokoškolský pedagog a politik 2. dubna Aleš Svoboda, anglista († 9. ledna 2010) Jana Andresíková, herečka († 19. října 2020) 3. dubna – Karel Šebek, surrealistický básník a výtvarník († 11. dubna 1995) 6. dubna – Zdeněk Hatina, skladatel, pedagog, varhaník, dirigent, sbormistr 8. dubna – Vladimír Valeš, malíř, scénograf († 30. července 2005) 10. dubna – Ivan Fišera, sociolog a politik 13. dubna – Jaroslav Bejvl, výtvarník a medailér 16. dubna – Anna Valentová, překladatelka 18. dubna – Karel Ledvinka, politik, místopředseda Poslanecké sněmovny 22. dubna – Mojmír Opletal, geolog 25. dubna – Rudolf Růžička, hudební skladatel 26. dubna – Jan Antonín Pacák, malíř, kreslíř, grafik, ilustrátor a hudebník († 23. března 2007) 1. května – Petr Pelzer, herec († 4. července 2017) 5. května – Jan Souček, malíř, grafik a ilustrátor († 3. května 2008) 8. května – Václav Kočka starší, organizátor kulturních a zábavných akcí 14. května – Alena Kožíková, divadelní dramaturgyně, teatroložka a překladatelka 15. května – Jaroslav Pospíšil, právník a spisovatel 17. května – Ladislav Měšťan, vodní slalomář, kanoista, mistr světa 19. května – Iva Janžurová, herečka 24. května – Ivan Mráz, fotbalista a reprezentant († 18. května 2024) 28. května – Pavlína Filipovská, herečka, zpěvačka 7. června – Petr Hach, histolog, embryolog a maltézský rytíř († 24. května 2014) 19. června Václav Klaus, český prezident Jan Vodňanský, spisovatel, herec, zpěvák, autor textů písní a lidový filosof († 10. března 2021) 21. června – Petr Kabeš, básník († 9. července 2005) 27. června – Pavel Schenk, volejbalista, dvojnásobný olympijský medailista († 30. prosince 2025) 2. července – Jan Musil, soudce Ústavního soudu 3. července Miroslav Kejmar, trumpetista Jana Klusáková, moderátorka, publicistka a překladatelka Oldřich Vlach, herec 4. července – Pavel Sedláček, rockový zpěvák, kytarista a skladatel 12. června – Marie Drahokoupilová, herečka 20. červenec – Jiří Grossmann, humorista, zpěvák, textař, divadelní autor († 5. prosinec 1971) 27. července Zora Kolínska, slovenská zpěvačka, herečka († 17. července 2002) Petr Miller, ministr práce a sociálních věcí ČSSR 30. července – Jan Kratochvíl, malíř, sochař, dramatik a teoretik výtvarného umění († 25. července 1997) 3. srpna – Jiří Jánský, historik 5. srpna Petr Urbánek, básník a publicista († 23. listopadu 2001) Boris Hybner, mim, herec, režisér, scenárista († 2. dubna 2016) 6. srpna – Jindřich Zogata, básník a spisovatel 16. srpna Karel Hvížďala, novinář, dramatik a spisovatel Leopold Páleníček, horolezec Petra Oriešková, malířka († 16. října 2022) 17. srpna – Uršula Kluková, herečka 18. srpna – Kurt Gebauer, výtvarník a vysokoškolský pedagog 26. srpna – Marta Drottnerová-Blažková, tanečnice, baletka, choreografka a pedagožka 3. září – František Vyskočil, neurofyziolog 4. září Josef Šimek, kreslíř a hudebník († 8. ledna 2000) Petr Král, básník, překladatel, esejista a filmový teoretik († 17. června 2020) 7. září Viktor Kolář, fotograf Marie Poledňáková, scenáristka a režisérka († 8. listopadu 2022) 15. září – Jiří Kleňha, citerista, hráč na kladívkovou citeru 17. září – Jan Hron, rektor České zemědělské univerzity v Praze 19. září – Miroslav Nohýnek, herec a režisér († 4. srpna 1997) 22. září – Václav Duda, házenkář