Stanové pohoří () je pohoří v jižní části ruského dálného východu. Je tvořeno několika hřebeny a má délku 700 km. Na západě přechází ve Stanovou vysočinu, od které ho odděluje řeka Oljokma; na východě se táhne téměř k Ochotskému moři. Vytváří rozvodí mezi Severním ledovým a Tichým oceánem.
Geografie Jako nejvyšší bod je často nesprávně uváděn Skalistyj Golec, přičemž vrcholů s tímto názvem je více a nejznámější z nich leží ve Stanové vysočině. Důvodem je skutečnost, že Stanové pohoří nebylo dlouho jednoznačně definováno a někdy se k němu počítalo i Jablonové pohoří (). I důvěryhodné zdroje se v informaci o nejvyšším bodu liší, podle mapy to je bezejmenná kóta 2 412 m v hřebeni Tokinskij stanovik v místě
Pohoří je charakteristické svými skalnatými plochými hřbety oddělenými podélnými údolími. Vrcholové partie jsou převážně ve výšce do 2 000 m. Jsou zde četné ledovce, ze kterých je napájena Lena.
Geologie Pohoří je tvořeno především břidlicemi, rulami a žulovými intruzemi. Jsou zde naleziště zlata, lehkých kovů, železné rudy a slídy.
Flora Na úbočích se rozprostírá tajga. Hranice lesa je v nadmořské výšce 1 200 m a nad ní rostou zakrslé borovice nebo tu je alpinská tundra.
Zajímavosti Hřeben pohoří vymezoval mezi lety 1689 a 1859 hranici mezi Ruskem a Čínou.
Hřeben vytváří výrazný klimatický předěl mezi jihem a severem.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Pohoří v Rusku Kategorie:Geografie Amurské oblasti Kategorie:Geografie Sachy