Stanová vysočina ( – Stanovoje nagorje) je horský systém v jižní části ruského dálného východu. Vysočina se táhne od severního výběžku Bajkalu na západě až k řece Oljokmě na východě, kde přechází ve Stanové pohoří. Je tvořena několika hřebeny a rozsáhlými kotlinami v nadmořské výšce 500 až 1 000 m. Její délka je zhruba 700 km.
Geografie Vysočina zahrnuje několik kotlin, z nich nejvýznamnější jsou Hornoangarská (), Mujsko-kuandinská () a Hornočarská (), a vysohorských hřbetů, které uvádí následující tabulka: Hřbet rusky nejvyšší bod Název rusky Jihomujský Южно-Муйский3 067 m Mujskij Gigant Муйский Гигант Severomujský Северо-Муйский2 537 m – Kodar Кодар3 072 m Pik BAM пик БАМ Udokan Удокан 2 561 m – Kalarský hřbet Каларский2 519 m Skalistyj Golec Скалистый Голец
Geologie Pohoří je tvořeno především krystalickými a přeměněnými horninami. Jsou zde naleziště zlata, mědi, fluoritu a černého uhlí.
Flora Bažinatá dna kotlin jsou porostlá podmáčenými loukami. Od úpatí hor až do hranice lesa, která je v nadmořské výšce 1 200 m, se rozprostírá tajga. Výše roste řídký les nebo tam je alpinská tundra.
Odkazy
Externí odkazy
Ruský federální kartografický portál, doporučené výseky: O-49, O-50, N-49, N-50
Kategorie:Pohoří v Burjatsku Kategorie:Geografie Amurské oblasti Kategorie:Geografie Irkutské oblasti Kategorie:Geografie Sachy Kategorie:Geografie Zabajkalského kraje