Miklós Németh (* 14. ledna 1948 Monok) je maďarský politik a ekonom, poslední premiér socialistického Maďarska (Maďarské lidové republiky) a první premiér tzv. Třetí maďarské republiky. Funkci předsedy vlády zastával v letech 1988–1990.
Životopis Nemeth se narodil v Monoku v rodině drobného zemědělce Andráse Németha a Margit Stajz. Základní školu navštěvoval v Szerencsi. Studoval na střední ekonomické škole v Miškovci v letech 1962–1966. Vystudoval ekonomii na Ekonomické univerzitě Karla Marxe v Budapešti (dnešní Korvínově univerzitě), promoval v roce 1971, poté se stal odborným asistentem a později univerzitním profesorem. Byl na stipendijním pobytu programu International Research & Exchanges Board v letech 1975–1976 ve Spojených státech amerických, kde navštěvoval Harvardovu univerzitu. Od roku 1981 pracoval v oddělení hospodářské politiky ústředního výboru vládnoucí Maďarské socialistické dělnické strany, od roku 1986 byl vedoucí oddělení.
Premiér Ač byl představitelem Maďarské socialistické dělnické strany, která byla hegemonní stranou komunistického režimu, byl jedním z hlavních konstruktérů přechodu Maďarska k režimu demokratickému.
Přísahu složil 24. listopadu 1988 a do zvolení pákistánské premiérky Bénazír Bhuttové v prosinci 1988 byl nejmladším předsedou vlády na světě.
Za jeho vlády začalo Maďarsko dne 2. května 1989 s demontáží technického signalizačního systému na státní hranici s Rakouskem.
Dne 10. května 1989 provedl výrazné změny ve složení svého kabinetu s důrazem na odbornost s cílem transformovat politický systém a zároveň souhlasil s tzv. spontánní privatizací ekonomiky, která umožnila velké části stranicko-státní elity vyměnit politickou moc za ekonomickou.
Za jeho účasti došlo dne 16. června 1989 ke znovupohřbení popraveného premiéra Imre Nagye (1896–1958) a dne 6. července 1989 došlo k jeho oficiální rehabilitaci maďarským Nejvyšším soudem.
Po uskutečnění Panevropského pikniku dne 19. srpna 1989 a smrti východoněmeckého uprchlíka dne 21. srpna bylo dne 10. září oznámeno jeho klíčové rozhodnutí umožnit občanům východního Německa (NDR) přejet volně hranice na západ, čímž významně přispěl k pádu Berlínské zdi.
Za jeho vlády byla v den 33. výročí zahájení maďarského povstání dne 23. října 1989 Mátyásem Szűrösem z balkonu Országházu slavnostně vyhlášena svobodná Maďarská republika (Třetí Maďarská republika).
Po předsednictví V letech 1990–2000 působil v Evropské bance pro obnovu a rozvoj. Poté se vrátil do Maďarska a pokoušel se stát lídrem sociálnědemokratické Maďarské socialistické strany, ovšem neúspěšně, souboj o křeslo šéfa strany prohrál s Péterem Medgyessym, který se posléze stal premiérem.
Ocenění V roce 1993 obdržel čestný doktorát Heriotovy-Wattovy univerzity. Dne 20. srpna 2009 převzal z rukou prezidenta Lászla Sólyoma na návrh premiéra Gordona Bajnaie velkokříž Maďarského záslužného řádu. V červnu 2014 mu byla udělena cena Point Alpha.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Profil na internetových stránkách BBC
Kategorie:Premiéři Maďarska Kategorie:Maďarští politici Kategorie:Maďarští ekonomové Kategorie:Narození v roce 1948 Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži Kategorie:Narození 24. ledna